Nejdetailnější záběry Slunce v historii: Vědci odhalili i neznámé víry. Podívejte se zblízka
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Astronomové pořídili nejostřejší snímky povrchu Slunce.
Havajský teleskop odhalil dosud neznámé plazmové víry.
Struktury široké 20 kilometrů připomínají Van Gogha.
Pomohou tyto nálezy vysvětlit záhadu sluneční teploty?
Mezinárodní tým astronomů pořídil v pondělí vůbec nejdetailnější snímky viditelného povrchu Slunce, jaké kdy vznikly. Záběry z havajského Solárního teleskopu Daniela K. Inouyeho odhalily dosud nepozorované plazmové víry, které mohou vědcům pomoci vysvětlit vznik slunečních erupcí i zahřívání sluneční atmosféry.
Nové snímky přitom vznikly náhodou. Vědci původně využili Solární teleskop Daniela K. Inouyeho na havajském ostrově Maui k testování jeho možností a ověření maximálního rozlišení. Teprve při analýze dat zjistili, že zachytili fotosféru, viditelný povrch Slunce, s dosud nepřekonanou přesností a objevili na ní dosud nepozorované struktury, informuje americká CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Úplné zatmění Slunce uvidí Češi ve dvou prázdninových rájích Evropy. Míří tam davy lidí.
Na fotografiích a časosběrném videu jsou patrné jemné útvary, které připomínají vlny na vodní hladině. Podle vědců jde o takzvané Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, které vznikají tam, kde se vrstvy magnetizovaného plazmatu pohybují vedle sebe různou rychlostí. „Připomíná mi to slavné obrazy, například vířící oblohu na van Goghově Hvězdné noci,“ popsala Ruizhu Chenová ze Stanfordovy univerzity.
Kelvinovy–Helmholtzovy nestability jsou známým jevem ve fyzice tekutin, který vědci studují už řadu let. Objevují se například v pozemské atmosféře nebo na mořské hladině a byly pozorovány také v atmosférách Jupiteru a Saturnu. Na povrchu Slunce je však vědci nyní zachytili s dosud nevídanou přesností.
Astronomové zkoumali magneticky aktivní oblast v blízkosti sluneční skvrny, kde často vznikají erupce a další projevy sluneční aktivity. Nově objevené víry se nacházejí na okrajích takzvaných granulí – buněk horkého plazmatu, který pokrývá celý viditelný povrch Slunce. Některé z těchto struktur jsou široké něco málo přes 20 kilometrů, přesto je teleskop dokázal zachytit, píše Physics World.
Pomůže objasnit jednu z největších záhad
Podle ScienceAlert mohou objevené plazmové víry pomoci objasnit jednu z největších záhad sluneční fyziky – proč je koróna, vnější atmosféra Slunce, mnohonásobně teplejší než jeho viditelný povrch a jak se po hvězdě přenáší magnetická energie. Lepší pochopení těchto procesů může v budoucnu zpřesnit předpovědi slunečních erupcí a geomagnetických bouří, které mohou ovlivňovat družice, navigační systémy i elektrické sítě na Zemi.
Čtyřmetrový Solární teleskop Daniela K. Inouyeho je vybaven adaptivní optikou, která koriguje rozmazání způsobené zemskou atmosférou, a patří mezi nejvyspělejší observatoře svého druhu. Podle vědců jde teprve o začátek jeho vědeckého potenciálu. „Otevírá zcela nové okno na Slunce a očekávám, že bude následovat mnoho dalších zásadních objevů,“ napsal astrofyzik Nour Rawafi. Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tragický konec pátrání na jezeře Most. Policisté našli tělo jednoho ze zmizelých mužů
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
