Odbory navrhují v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek nebo zavedení podpory firem jako během epidemie. Zdroj: CNN Prima NEWS
Odbory navrhují v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a zavedení podpory firem jako během epidemie, řekl na setkání odborářů jejich předák Josef Středula. Ten už dříve ohlásil kandidaturu na prezidenta.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dál požaduje zvýšení minimální mzdy o 2 000 korun na 18 200 korun, a to ještě letos. O růstu mezd ve firmách pro příští rok budou odboráři vyjednávat individuálně podle situace jednotlivých podniků. Na shromáždění odborů proti chudobě to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Kvůli nynější krizi pak odbory na 8. října svolávají do Prahy na Václavské náměstí demonstraci. Nadále také vyzývají vládu, aby přijala kroky proti drahotě.
Konfederace navrhuje proti drahotě snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a zavedení podpory firem jako v době epidemie. Středula zmínil třeba tehdejší kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy od státu.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
„Budeme postupovat individuálně. Pokud zisky jsou, přijdeme si o ně v kolektivním vyjednávání říct, řekl Středula, který sbírá v těchto dnech podpisy pro svou prezidentskou kandidaturu. Centrála v minulosti dávala doporučení, o jaký procentní růst výdělků mají odboroví vyjednavači ve firmách usilovat. Pro příští rok konkrétní požadavek neoznámila.
Nejnižší výdělek je pod hranicí chudoby
Minimální mzda se zvedla naposledy letos v lednu o tisícikorunu na 16 200 korun. Požadavek na přidání 2 000 korun ještě letos kvůli zdražování zveřejnila centrála koncem dubna. Středula ho v pondělí zopakoval. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je pod hranicí chudoby.
Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. V minulém volebním období to plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), na modelu se s odboráři a zaměstnavateli nedohodla. Směrnici, která by minimální mzdu v členských zemích upravovala, chystá i EU.
Podle šéfa ČMKOS požadavky odborů na růst výdělků proinflační nejsou. „Zdroje (inflace) jsou v zahraničí a v absolutní neschopnosti státu zamezit neoprávněnému zvyšování cen,“ míní Středula. Ve svém vystoupení kritizoval Fialovu vládu za nečinnost v době prudkého zdražování.
