CNN Prima News ■ Zprávy Zdravotnictví

Zeman odmítl snížení plateb státu do zdravotnictví. Novelu vetoval, vláda zuří

Téma: Zdravotnictví
Monika Kabourková
ČTK
8. srpna 2022 10:05

Zeman vetoval zákon

Foltýn: Nikoho jsem neurazil. Pokud se v mých vyjádřeních někdo našel, není to můj problém

Češi nereklamují potraviny, řetězce na tom vydělávají miliardy. Experti poradili, jak na to

Sochor: Češi mají o budoucím prezidentovi USA jasno. Na favorita vsadili už desítky milionů

Policie našla auto vraždícího myslivce: Stálo u hranic s Českem, pachatel stále uniká

Volby v USA na CNN Prima NEWS: Sledujte vysílání plné analýz i exkluzivní obsah webu

Špatná nálada, agrese či nechuť chodit mezi lidi. Jak přemoci podzimní depresi?

Z tajných archivů KGB. Čechů popravených Stalinem bylo víc, než jsme mysleli, říká historik

Výborný nezná ze zemědělství nic, možná pozná krávu, prohlásil Babiš. I voly, vrátil mu ministr

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. V pondělí to oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce normou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident ve zdůvodnění svého rozhodnutí předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Poukázal také na výhrady České lékařské komory a zdravotních pojišťoven.

Pekarová Adamová následně reagovala jasně. „Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu, ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje,“ uvedla Pekarová Adamová.

Prezident Miloš Zeman stál v čele České republiky od roku 2013.

Prezident Miloš Zeman stál v čele České republiky od roku 2013.

Miloš Zeman je první hlavou státu, která byla zvolená v přímé volbě, tedy že jej zvolili přímo občané.

V přímé volbě Zeman uspěl hned dvakrát. Po vítězství v roce 2013 svůj post obhájil i v roce 2018.

61 Zobrazit galerii

Miloš Zeman v době své hospitalizace na podzim 2021 řešil sestavení nové vlády s šéfem ODS Petrem Fialou přímo v nemocnici.

První dámou je Zemanova druhá manželka Ivana.

61 Zobrazit galerii

Připomněla, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví, a tedy jeho kvalitu i dostupnost. Ministerstvo zdravotnictví stejně jako předsedkyně Sněmovny vzkázalo, že novela nebude mít negativní dopady na zdravotní péči. Předpokládá, že veto prezidenta poslanci přehlasují.

„Prezidentovo veto novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuji za chybu. Tu lze ale snadno napravit, což sněmovní většina v nejbližší době učiní. Pojišťovny mají totiž prostředků dost a kvalita či dostupnost zdravotní péče není nijak ohrožena,“ uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). To novinářům na dotaz potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který se zúčastnil tiskové konference v Hřensku k situaci v Národním parku České Švýcarsko.

Opravdu prezident nechce pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce?
To zdravotníky teda pěkně podrazil! Na toto čekali desetiletí!
A navíc tím podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard!
Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat https://t.co/NpSldPVDKu
— Tom Philipp (@MUDr_TomPhilipp) August 8, 2022

Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na Twitteru.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. V pondělí na Twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj Sněmovna veto přehlasuje.

Prezident Zeman vetoval zákon a plně převzal lživou argumentaci opozice o ohrožení lékařské péče. A jaká jsou fakta o veřejném zdravotním pojištění? Za 1.pololetí zisk 6 mld, zůstatky na účtech téměř 60 mld. Řešení: Zemanovo veto přehlasujeme.
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) August 8, 2022

Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová i šéf hnutí SPD Tomio Okamura naopak prezidentovo veto novely zákona o zdravotním pojištění vítají. Návrh podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče, sdělili. „Vláda by se teď měla chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví 14 miliard, je nebetyčná hloupost. Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedla Schillerová.

Šéf SPD Okamura napsal, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve Sněmovně proti. „Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků,“ mínil.

Stát od ledna platí o 200 korun více

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1 967 korun měsíčně, tedy o 200 korun více než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1 487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1 900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1 982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2 022 korun.

Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Miloš Zeman a Vladimir Jakunin během setkání v Praze, rok 2015

Miloš Zeman a Vladimir Jakunin během setkání v Praze, rok 2015

Izraelský prezident Herzog při návštěvě Prahy (11.7.2022)

Izraelský prezident Herzog při návštěvě Prahy (11.7.2022)

13 Zobrazit galerii

Izraelský prezident Herzog při návštěvě Prahy (11.7.2022)

Izraelský prezident Herzog na návštěvě Prahy (11.7.2022)

13 Zobrazit galerii

Tagy:

zdravotnictví politika Miloš Zeman důchody platba poslanecká sněmovna Česko valorizace veto