Snížení plateb do zdravotnictví
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to upravená vládní novela, kterou ve středu i přes nesouhlas opozice schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Ta bude vycházet z měsíční částky 1 900 korun na pojištěnce, kterou bude stát odvádět příští rok.
Letošním snížením úhrad na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Předloha čelila v dolní komoře mnohahodinovým obstrukcím opozice, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Vládní představitelé takové dopady odmítli. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se nepotvrdily. Systém veřejného zdravotního pojištění je podle ministra zatím v přebytku zhruba šest miliard korun.
Zákon měl vstoupit v účinnost k 1. srpnu. Sněmovna ve středu ale na návrh Stanjury upravila jeho účinnost na první den následující po vyhlášení zákona ve sbírce.
Obstrukce opozice
Opozice zákon už několikrát obstruovala. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ve středu označil návrh za nesystémový a škodlivý, může podle něj postihnout pacienty i zdravotníky. Ze strany vlády je to přímý útok na veřejný zájem, uvedl.
„Oškubal jste české zdravotnictví o 14 miliard, abyste si pohladil svoje ego, že jste ušetřil,“ vzkázala Stanjurovi po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „Předložená novela je chybná, nerozumná a v tuto chvíli extrémně nezodpovědná,“ řekla Schillerová na adresu zákona. Opozice neúspěšně prosazovala vrácení předlohy do druhého čtení, kdy by se daly načíst další pozměňovací návrhy.
Platby klesnou na loňskou částku
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1 967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle schváleného koaličního návrhu platby klesnou zřejmě od srpna na 1 487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1 567 korun měsíčně od července.
Valorizační mechanismus bude podle dalšího ze schválených koaličních pozměňovacích návrhů stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1 982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2 022 korun. S mechanismem souhlasili i poslanci opozice, poukazovali však na to, že výchozí částka by měla být vyšší.
Koaliční poslanci podali k novele další dvě úpravy. Jedna sjednocuje a mění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven, druhá prodlužuje přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče. Stanjura oba tyto návrhy podpořil.
Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly od roku 2000 téměř čtyřnásobně. V posledních letech to bylo zejména vlivem koronavirové epidemie. V roce 2020 uhradily zdravotní pojišťovny péči za 359 miliard korun, loni to bylo více než 400 miliard. Plány na letošek předpokládaly výdaje 427 miliard korun, na příští rok 432 miliard.
Stát hradí z rozpočtu pojistné za zhruba 5,9 milionu lidí, tedy za skoro 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Nárok na státní zdravotní pojištění mají i uprchlíci z Ukrajiny.
