Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.
Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16 000 korun.
Problémem nemusí být jenom cena plynu. Expert varuje, proč se musíme podzimu i zimy bát
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na omezení spotřeby pro nadcházející topnou sezonu. Plán počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Podle bývalého ředitele Pražské plynárenské Pavla Janečka to sice v aktuální krizi pomůže, nadcházející zimy se ale i přesto musíme bát. Janeček to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30 000 korun.
Ministr Síkela při projednávání v Senátu popsal, že příspěvek bude fixní částka a čím méně energie domácnosti spotřebují, tím větší část jim pokryje. Vláda tak chce motivovat domácnosti k úsporám.
Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu zvýšit. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.
Novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
MPO bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze
Podepsaná předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.
Senát na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela slíbil, že vláda spustí informační kampaň.
Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů.