Současná vlna veder patří mezi nejhorší v historii. Vědci varují před „nadúmrtími“
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vlny veder jsou častější a mají fatální dopady.
Rekordní horko v Doksanech – naměřili tam přes 41 stupňů.
V roce 2015 trvala extrémní vedra rekordních 36 dnů.
Jak média reflektují narůstající počet úmrtí?
Současná vlna veder je ve střední Evropě jednou z největších, přičemž vědci upozorňují, že tento jev má negativní vliv na fungování společnosti. Epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia, přibývá a vlny se vyskytují stále častěji. Patrně nejzávažnějšími dopady jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Vědci v posledních letech mimo jiné i pomocí umělé inteligence mapovali, jak na vlny veder reagovala média šesti států střední a jihovýchodní Evropy (v Česku, Polsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku) v letech 2000 až 2025.
ČTĚTE TAKÉ: V Česku poprvé naměřili 41 °C. Padl sobotní rekord a teploty stoupají dál
„Média jsou jedním z vhodných zdrojů, které popisují výskyt a dopady vln veder,“ vysvětlila Hojdanová, proč se do tohoto monitoringu vědci pustili. Ze zpravodajství vyplývá, že právě na narůst počtu úmrtí média reagují, dále zdůrazňují častější výjezdy záchranné služby, zdravotní komplikace a obecně zvýšenou zátěž pro lidský organismus. Sami předpovídají riziko plynoucí z tohoto jevu na webu Vlny veder. Tepelný stres se totiž postupně kumuluje.
Nadúmrtí se týkají i Česka
Vlny veder lze hodnotit podle zasaženého území, podle délky či podle dopadů. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. „Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo o 17 procent více lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku roku v průměru. Denně to znamenalo úmrtí 22 lidí navíc,“ uvedla Hojdanová. Největší plochu ve střední Evropě postihla vlna veder na konci července 2005, kdy jí čelilo 535 500 kilometrů čtverečních, což je zhruba sedminásobek rozlohy Česka. V létě 2019 čelila střední Evropa pěti sériím vln veder.
Média nejvíce reflektovala vlnu veder v roce 2003 v Česku a střední Evropě, následovaly roky 2015 a 2025. Mezi často zmiňované dopady patří vedle lidského organismu i škody v zemědělství, snížení ekonomických výnosů velkých společností a negativní ovlivnění živé přírody.
Čtěte také
Vědci dlouhodobě upozorňují, že na základě modelů vývoje klimatu do konce století budou v dalších letech vlny veder častější, delší a intenzivnější. Ta současná ještě není u konce, ale platí pro ni to, že je velmi intenzivní a nejen v Česku padají absolutní teplotní rekordy a teploty se pohybují nejen nad 30, ale i nad 35 stupni. „Od roku 1961, od kdy máme k dispozici výsledky měření ze sítě stanic, pozorujeme v Česku prodlužování vln veder především v nížinách,“ uvedla Hojdanová. Což koresponduje s tím, že v těchto dnech teploty přesahují 35 stupňů především v Polabí, Poohří a na jižní Moravě.
Absolutní teplotní rekord z roku 2012 padl v Česku v sobotu, kdy meteorologové naměřili v Doksanech na Litoměřicku 40,9 stupně Celsia. Dnešní teplota ho ale překoná, před 15:00 už bylo v Doksanech 41,1 stupně Celsia a teplota stále stoupá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vedro zatěžuje srdce víc, než si myslíme. Kardiolog upozornil na nejčastější mýty
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
