Heslo „From the river to the sea, Palestine will be free“ (Od řeky k moři bude Palestina svobodná) má více významů, samo o sobě tak není důvodem pro zákaz či rozpuštění shromáždění. Vždy záleží na kontextu, plyne ze dvou nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), která jsou dočasně zpřístupněná na úřední desce. Omezení svobody projevu nebo shromažďovacího práva připadá v úvahu ve chvíli, kdy konkrétní okolnosti svědčí o užívání hesla v nepřípustném, genocidním či extremistickém významu.
Heslo odkazuje na území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem, kde leží Izrael i palestinská území Pásmo Gazy a Západní břeh. Poté, co teroristické hnutí Hamás loni v říjnu zaútočilo na Izrael, a ten pak v reakci zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy, zaznívalo heslo v mnoha státech na shromážděních na podporu práv obyvatel Palestiny, ale také na akcích s antisemitským či protiizraelským zaměřením.
ČTĚTE TAKÉ: Postoj k Palestině se láme: Uznává ji už 143 ze 193 států OSN. Brání se jen část Západu
NSS poukázal právě na to, že kontexty bývají různé. „Dostatečným racionálním důvodem pro potlačení použití sporného hesla ve významu volajícím po garanci dodržování lidských práv všech obyvatel území mezi řekou Jordánem a Středozemním mořem nemůže být situace v jiných zemích a chování tamějších účastníků shromáždění, stejně jako skutečnost, že totožné heslo používá v jiném významu teroristická organizace, jestliže se pořadatelé a účastníci shromáždění od něj a od ní distancují,“ stojí v jednom z rozsudků.
NSS se zabýval dvěma rozhodnutími pražského magistrátu. Loni v listopadu magistrát nejprve doporučil pořadatelům shromáždění, aby heslo neskandovali, jinak akci rozpustí. Účastníci shromáždění pokyn dodrželi. Později pak magistrát předem zakázal jinou akci, která byla svolaná právě na podporu kontroverzního hesla, a to přesto, že pořadatelé se výslovně hlásili k jeho „nenásilné původní podobě za rovnost, svobodu a spravedlnost pro všechny lidi žijící od řeky Jordán ke Středozemnímu moři“.
Magistrát v obou případech vycházel ze stanoviska ministerstva vnitra, které v návaznosti na útok Hamásu začalo považovat heslo za potenciálně trestněprávně rizikové. Ministerstvo dospělo k závěru, že heslo bylo bezprostředně po teroristických útocích primárně používáno jako symbol volající po omezení práv obyvatel Izraele, případně po jeho zničení. Podle ministerstva tak heslo mohlo být důvodem pro zásah do práva shromažďovacího.
NSS uvedl, že magistrát v obou případech pouze převzal názor ministerstva o genocidním charakteru hesla, aniž by sám hodnotil konkrétní okolnosti a kontext. S odkazem na znalce NSS zmínil, že heslo může mít až pět různých významů, přičemž pouze dva z nich jsou spojeny s voláním po násilí. Nebylo tak možné bez další argumentace přijmout paušalizující závěr, že heslo samotné směřuje k výzvě popírat nebo omezovat práva příslušníků židovské komunity.
„Magistrát tudíž nemohl preventivně zakázat oznámené shromáždění jen z důvodu, že bylo svoláno na podporu sporného hesla, pokud deklarovaným účelem bylo podpořit chápání tohoto hesla v jeho nenásilném významu. Stejně tak nemohl pořadatelům shromáždění adresovat bezpodmínečný požadavek na upuštění provolávání sporného hesla, který by se vztahoval i na jeho přípustné významy a konotace,“ uvedl NSS v tiskové zprávě.
Soud zdůraznil, že heslo může být důvodem k zásahu do shromažďovacího práva, avšak pouze za podmínky, že konkrétní okolnosti případu budou svědčit o jeho užívání v nepřípustném, genocidním významu. Loňský útok Hamásu označil soud za brutální a neospravedlnitelný.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Erdogan se staví na zadní: Dokud není v Palestině mír, partnerství NATO a Izraele není možné
