Nový íránský prezident Masúd Pezeškján, který je označován za reformistu a liberála, by mohl znovu navázat kontakty s USA, například ohledně íránské jaderné dohody. Bude však záležet na tom, kdo vyhraje podzimní volby v USA. Pokud se šéfem Bílého domu stane Donald Trump, může Teherán na jednání zapomenout. Pro CNN Prima NEWS to řekl vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha (MUP) Břetislav Tureček. Odborník na Blízký a Střední východ dále zmínil, že Írán tak či onak bude chtít odplatu vůči Izraeli, který viní ze smrti vůdce palestinského hnutí Hamás Ismaíla Haníji.
Íránské politiky lze rozřadit do dvou hlavních názorových proudů – na Principalisty a Reformisty. Pezeškján se řadí mezi ty druhé. „Reformátoři k udržení zřízení země, tedy islámské republiky, využívají řekněme měkčí cesty, jak toho dosáhnout, zatímco principalisté či také konzervativci volí restriktivní řešení a více sahají k represivnímu aparátu,“ popsal Tureček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Hizballáh, milice, Hútíové i další salva raket na Izrael. Americký generál popsal arsenál Íránu
Zároveň však dodal, že ani íránský reformista není evropským či západním poměrům o mnoho bližší. „Nikdy žádný z nich nehlásal třeba demontáž politického systému Íránu. Lidé jako Pezeškján můžeme parafrázovat jako ty, kteří říkají: ‚Nebuďme na naše občany zbytečně drsní. Mají-li žít v islámské republice Írán, musí mít pocit svobody a je zbytečné je šikanovat’,“ konstatoval odborník na Blízký a Střední východ.
Expert na Blízký východ: Írán se teď do větší odvety nepustí, bojí se otevřeného konfliktu
Politolog Marek Čejka zná Blízký východ nejen z učebnic. Sám dlouho žil v Jeruzalémě, před 23 roky pouze díky štěstí unikl bombovému útoku Hamásu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co s tímto hnutím udělá nedávná likvidace jeho dvou předáků. Zabitím pragmatičtějšího exilového vůdce Haníji dal izraelský premiér Netanjahu podle Čejky najevo, že o příměří reálně nestojí. Žádná rozsáhlá odveta Íránu se prý teď asi konat nebude, Teherán má z otevřeného konfliktu obavy.
Reformista Pezeškján nastupuje po smrti konzervativního prezidenta Ebrahima Raisího, který zahynul při havárii svého vrtulníku u hranic s Ázerbájdžánem. Domácí moc se tak částečně přelila do rukou druhého křídla, parlament ale stále ovládají konzervativci i s poraženým prezidentským kandidátem Sajídem Džalílím. „Výsledkem voleb je, že Pezeškján bude sestavovat vládu spíše reformátorskou a liberální, nicméně v parlamentu má tento tábor menšinu,“ vysvětlil Tureček íránský parlamentní systém, který se obejde bez premiéra a prezident stojí v čele vlády.
Následně použil jednoduchý příměr přizpůsobený na české politické poměry. „Je to jako kdyby v jednom roce volby vyhrála současná pětikoalice a rok na to by v přímé volbě za premiéra lidé zvolili Andreje Babiše z ANO. Ten by tak na základě voleb měl sice menšinové postavení v parlamentu, ale řídil by vládu,“ popsal Tureček fungování íránské vlády a parlamentu. Mimo to žádá o důvěru každý jednotlivý ministr zvlášť. Nutno podotknout, že hlavní slovo v zemi má duchovní vůdce Alí Chameneí. Prezident a vláda se starají především o domácí záležitosti.
Především pak platí, že ani od nového reformního prezidenta nelze očekávat navazování vztahů s Izraelem, který Teherán neuznává jako stát a jeho území považuje za okupovanou Palestinu. „Írán vždy i za předchozích liberálních prezidentů jako Hasan Rúhání nebo Mohammad Chátamí jasně říkal, že je ochotný jednat s kýmkoliv včetně Američanů, ale nikdy ne s Izraelem. To byl pro něj vždy nelegitimní stát.“
Hamás není překážka, Trump však ano
Na druhou stranu by se však mohl změnit íránský postoj směrem k USA. Podle Turečka by se za Pezeškjána mohlo znovu začít jednat o íránském jaderném programu. Záležet ale bude především na tom, jak dopadnou americké prezidentské volby na podzim. „Pokud bude znovu prezidentem Donald Trump, tak je jedno, kdo bude sedět v Teheránu, protože Trump jasně řekl, že s Íránem nechce žádné kompromisy. Navíc to v minulosti už ukázal,“ připomněl Tureček zrušení íránské jaderné dohody o obohacování uranu ze strany Trumpa, když byl prezidentem.
Útok Ukrajinců v Kurské oblasti? Expert řekl, v jakém případě může Rusko použít jaderné zbraně
Pokud by ukrajinská armáda obsadila Kurskou jadernou elektrárnu, Rusko by mohlo zvažovat použití jaderných zbraní. Jeho doktrína to umožňuje, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Alexej Leonkov, známý ruský vojenský expert a redaktor časopisu Arsenal Otěčestva. Podle jeho slov je obtížné odhadnout, kdy se ruským silám podaří vytlačit Ukrajince z Kurské oblasti zpět za hranici.
Jiná situace by mohla nastat v okamžiku, kdy by v Bílém domě seděla demokratka Kamala Harrisová. „Pokud to bude Harrisová nebo jiný demokrat s kompromisnější politikou, je velkou výhodou, že se k moci v Íránu dostal Pezeškján. Ten by mohl jít podobnou cestou ke kompromisu,“ zhodnotil pedagog MUP.
Případné jednání s USA by podle něj neměla narušit ani smrt vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Ismaíla Haníji, který byl zabit v době, kdy byl právě v Teheránu na Pezeškjánově inauguraci. Írán z jeho smrti viní Izrael.
Zároveň však podle Turečka lze čekat, že se Írán za smrt Haníji, jehož Hamás Teherán dlouhodobě podporuje, nějakým způsobem pomstí. Íránci však podle něj sice budou usilovat o odplatu, ale mohou si dávat záležet na tom, aby ji nepřehnali. To by totiž mohlo vést k další eskalaci ze strany Izraele.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rakouskému radikálovi nešlo o Swiftovou, říká Holub. Na jejím koncertě jen mohl zabít nejvíce lidí
