Norsko uzná Palestinu
Norsko, Španělsko a Irsko se vyslovily pro uznání státu Palestina a narušily tak dosud téměř jednotný pohled Západu na Palestinu. Postoje se mění i v dalších státech. Už nyní uznává Palestinu většina zemí OSN, přestože není jasně definované její území. Web CBS zahrnul mezi podporovatele Palestiny i Česko, ale tak jednoduché to není.
Izrael versus Palestina. Zřejmě nejzamotanější konflikt naší doby napsal v týdnu další kapitolu. Pro uznání samostatného palestinského státu se totiž vyslovily tři evropské země – Norsko, Španělsko, Irsko. Dosud přitom většina států Západu zastávala názor, že vznik samostatné Palestiny je možný, ale jen prostřednictvím jednání s Izraelem o územním rozdělení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spor v pětikoalici kvůli Izraeli. Vyjádření Pirátů mě upřímně děsí, vzkázal Kolář z TOP 09
Západ je ale už nyní v pohledu na Palestinu v menšině. Samostatný stát Arabů uznává 143 ze 193 států OSN. Uznání se ale prozatím brání například USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a většina států západní Evropy.
Norsko uzná Palestinu jako stát, následovat mají Španělsko a Irsko. Nemá to smysl, řekl Fiala
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac vzápětí nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Český premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz řekl, Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje. Nejprve je podle něj třeba pro to udělat podmínky.
Kdo byl první?
Samostatnou Palestinu vyhlásil šéf tamní autonomie Jásir Arafat, a to v roce 1988. Došlo k tomu během první intifády (násilné povstání Arabů proti Izraeli). A jen pár minut po proklamaci státu Palestina ho uznala první země světa – Alžírsko. Informoval o tom web katarské Al-Džazíry.
Dominový efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Přidala se většina arabského světa, Indie, Turecko a také řada zemí střední a východní Evropy.
Zde se dostáváme k problematické pozici Česka. Tehdejší Československo totiž Palestinu jako země východního bloku uznalo. A v okamžiku vzniku Česka uznávala Praha všechny státy, které uznávalo Československo. Zahraniční weby včetně CBS News tak řadí Česko mezi země, které uznávají stát Palestina. Reálně se však naše vláda staví k samostatné Palestině skepticky.
„Uznání vyhlášení palestinského státu byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma. K uznání palestinského státu ze strany České republiky tak prozatím nedošlo,“ uvádí web ministerstva zahraničí.
Bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat Zdroj: Profimedia.cz
Podobně to vidí i současná vládní garnitura. Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, uvedl ve čtvrtek premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Blesk.cz.
CNN: Křik, krev a modlitby. Příbuzní žen zajatých Hamásem zveřejnili záběry z únosu
Rodiny mladých vojaček, které byly zajaty Hamásem 7. října loňského roku, zveřejnily dosud utajované video, které zachycuje samotný moment únosu. Záběry ukazují zakrvácené a vystrašené dívky a praktiky teroristů. Rodiny zajatců chtějí pomocí videa zatlačit na izraelskou vládu, uvádí CNN.
Role Palestiny sílí
První zemí západní Evropy, která stát Palestina uznala, bylo už v roce 2014 Švédsko. Teď se přidávají Norsko, Španělsko a Irsko. Postoj se láme i v dalších evropských zemích včetně Francie. Prezident Emmanuel Macron ostatně uvedl, že otázka uznání palestinského státu bez vyjednaného míru již není pro Francii tabu. Informovala o tom agentura AP. To německá a portugalská vláda v pátek zopakovaly, že uznání Palestiny prozatím neplánují.
Uznání palestinského státu ze strany některých evropských zemí vnímá Izrael každopádně jako zradu, která nahrává teroristům z Hamásu a povzbuzuje je v páchání dalších násilných činů.
Čelem k Palestině se ale nezačíná stavět pouze Evropa, ale také další dosud váhající státy. V letošním roce uznaly samostatný palestinský stát také Bahamy, Trinidad a Tobago, Jamajka a Barbados.
A to navzdory mimořádně složité a nevyjasněné situaci v historické Palestině. Současná palestinská autonomie se příliš nemusí s radikálním Hamásem, který vede s Izraelem válku v Pásmu Gazy. Tel Aviv pak o vzniku samostatného státu Palestinců, navíc v oblasti, kde se teď rozkládá Izrael, nechce ani slyšet.
Země, které uznávají stát Palestina, tak v skutečnosti uznávají spíše ideu než reálný státní útvar s jasně danými hranicemi a stabilní vládou. Palestina dosud není členskou zemí OSN, snahy o plnohodnotné přijetí vetují USA. Palestinská autonomie má tak v organizaci pozorovatelský status.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Írán se chce mstít arabské zemi, která pomohla Izraeli. Bouří se i její vlastní občané
