Norsko, Španělsko a Irsko se vyslovily pro uznání státu Palestina a narušily tak dosud téměř jednotný pohled Západu na Palestinu. Postoje se mění i v dalších státech. Už nyní uznává Palestinu většina zemí OSN, přestože není jasně definované její území. Web CBS zahrnul mezi podporovatele Palestiny i Česko, ale tak jednoduché to není.
Izrael versus Palestina. Zřejmě nejzamotanější konflikt naší doby napsal v týdnu další kapitolu. Pro uznání samostatného palestinského státu se totiž vyslovily tři evropské země – Norsko, Španělsko, Irsko. Dosud přitom většina států Západu zastávala názor, že vznik samostatné Palestiny je možný, ale jen prostřednictvím jednání s Izraelem o územním rozdělení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spor v pětikoalici kvůli Izraeli. Vyjádření Pirátů mě upřímně děsí, vzkázal Kolář z TOP 09
Západ je ale už nyní v pohledu na Palestinu v menšině. Samostatný stát Arabů uznává 143 ze 193 států OSN. Uznání se ale prozatím brání například USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a většina států západní Evropy.
Kdo byl první?
Samostatnou Palestinu vyhlásil šéf tamní autonomie Jásir Arafat, a to v roce 1988. Došlo k tomu během první intifády (násilné povstání Arabů proti Izraeli). A jen pár minut po proklamaci státu Palestina ho uznala první země světa – Alžírsko. Informoval o tom web katarské Al-Džazíry.
Dominový efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Přidala se většina arabského světa, Indie, Turecko a také řada zemí střední a východní Evropy.
Zde se dostáváme k problematické pozici Česka. Tehdejší Československo totiž Palestinu jako země východního bloku uznalo. A v okamžiku vzniku Česka uznávala Praha všechny státy, které uznávalo Československo. Zahraniční weby včetně CBS News tak řadí Česko mezi země, které uznávají stát Palestina. Reálně se však naše vláda staví k samostatné Palestině skepticky.
„Uznání vyhlášení palestinského státu byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma. K uznání palestinského státu ze strany České republiky tak prozatím nedošlo,“ uvádí web ministerstva zahraničí.
Bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat Zdroj: Profimedia.cz
Podobně to vidí i současná vládní garnitura. Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, uvedl ve čtvrtek premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Blesk.cz.
Role Palestiny sílí
První zemí západní Evropy, která stát Palestina uznala, bylo už v roce 2014 Švédsko. Teď se přidávají Norsko, Španělsko a Irsko. Postoj se láme i v dalších evropských zemích včetně Francie. Prezident Emmanuel Macron ostatně uvedl, že otázka uznání palestinského státu bez vyjednaného míru již není pro Francii tabu. Informovala o tom agentura AP. To německá a portugalská vláda v pátek zopakovaly, že uznání Palestiny prozatím neplánují.
Uznání palestinského státu ze strany některých evropských zemí vnímá Izrael každopádně jako zradu, která nahrává teroristům z Hamásu a povzbuzuje je v páchání dalších násilných činů.
Čelem k Palestině se ale nezačíná stavět pouze Evropa, ale také další dosud váhající státy. V letošním roce uznaly samostatný palestinský stát také Bahamy, Trinidad a Tobago, Jamajka a Barbados.
A to navzdory mimořádně složité a nevyjasněné situaci v historické Palestině. Současná palestinská autonomie se příliš nemusí s radikálním Hamásem, který vede s Izraelem válku v Pásmu Gazy. Tel Aviv pak o vzniku samostatného státu Palestinců, navíc v oblasti, kde se teď rozkládá Izrael, nechce ani slyšet.
Země, které uznávají stát Palestina, tak v skutečnosti uznávají spíše ideu než reálný státní útvar s jasně danými hranicemi a stabilní vládou. Palestina dosud není členskou zemí OSN, snahy o plnohodnotné přijetí vetují USA. Palestinská autonomie má tak v organizaci pozorovatelský status.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Írán se chce mstít arabské zemi, která pomohla Izraeli. Bouří se i její vlastní občané
