Švédský telekomunikační regulátor musel pozastavit aukci frekvencí na provozování mobilních sítí páté generace. A to na základě rozhodnutí stockholmského správního soudu, který řekl, že nelze z tendrů na dodávky komponent pro 5G sítě předem nikoho vylučovat. Tedy ani čínskou technologickou společnost Huawei. Rozhodnutí může ovlivnit přístup vlád dalších zemí Evropské unie k vytváření pravidel pro budování sítí páté generace.
Nelze krátit práva žádného zájemce o budování 5G sítí bez řádného a spravedlivého procesu. To je hlavní sdělení stockholmského správního soudu, který pozastavil aukce spektra mobilních sítí páté generace. Soud rozhodl, že švédský telekomunikační regulátor PTS nemůže podmiňovat účast na aukci kmitočtů tím, že operátor nebude svou síť provozovat na infrastruktuře dodané konkrétním dodavatelem.
Švédsko totiž zhruba před měsícem následovalo Velkou Británii, která Huawei vyřadila z možnosti podílet se na výstavbě 5G infrastruktury s odkazem na riziko ohrožení národní bezpečnosti. Telekomunikační regulátor PTS v podmínkách aukcí doslova uvedl, že „síť nesmí být provozována na produktech dodaných společnostmi Huawei a ZTE“. A pokud operátor již takové komponenty používá, musí je z infrastruktury odstranit nejpozději k 1. lednu 2025.
Technologická společnost Huawei tyto podmínky napadla u soudu a uspěla. Další právní kroky zatím nechystá. Podle Kennetha Fredriksena, viceprezidenta Huawei pro střední a severní Evropu, firma nyní bude čekat, jak se PTS k rozhodnutí správního soudu postaví. „Máme zájem plně spolupracovat a vést konstruktivní dialog a vyhovět všem budoucím podmínkám, které nám umožní stát se dodavatelem technického vybavení pro 5G sítě,“ uvedl Fredriksen pro agenturu Reuters.
Jsme Evropská unie, máme podobný právní řád
Rozhodnutí švédského správního soudu by mohlo do budoucna ovlivnit přístup k tvorbě podmínek pro účast na budování mobilních sítí páté generace v ostatních členských zemích Evropské unie. Myslí si to advokát Petr Toman, který se problematice soutěžního práva dlouhodobě věnuje. „Pohybujeme se v Evropské unii, která má podobný právní řád a podobný právní základ. Musí být tedy dodržován stejný standard ochrany práv v celé Evropské unii. Čili toto rozhodnutí nepochybně bude působit v dalších zemích včetně České republiky,“ řekl CNN Prima NEWS.
Na druhé straně ale podle Tomana nelze rozhodnutí stockholmského soudu chápat jako vytvoření precedentu. „Ten zcela jistě nevznikl. Rozhodnutí švédského soudu tedy určitě nebude závazné pro soudy v jiných zemích pro případ, že by i jinde v Evropské unii vznikla podobná situace,“ dodal s tím, že se však české úřady nyní budou muset nad rozhodnutím švédského soudu alespoň zamyslet. „Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a další orgány budou muset přemýšlet, zda připustí, aby se i v České republice stalo to, co se nyní stalo ve Švédsku,“ uvedl Toman.
Narážel tak na faktickou absenci jasných kritérií, podle nichž by se měla v České republice posuzovat rizikovost dodavatelů komponent pro budování mobilních sítí páté generace. Není totiž jasné, zda ji mají hodnotit operátoři, nebo stát. Česko se v této oblasti opírá pouze o téměř dva roky staré varování NÚKIB před společnostmi Huawei a ZTE. K takovým závěrům došla advokátní kancelář Toman & Partneři v právní analýze, která zmapovala legislativní úpravu kybernetické bezpečnosti v České republice.
Odstraňme deficit právního státu
Podle Petra Tomana má každý stát právo rozhodnout o tom, zda a případně koho z dodávek technologií pro 5G sítě vyloučí. Není ale možné rozhodovat bez dostatečného právního zdůvodnění a na základě pouhého varování, byť jde o varování instituce jako NÚKIB. „Varování bylo vydáno vůči dvěma konkrétním subjektům, které ani neměly právo se k věci vyjádřit. Vylučovat kohokoli bez možnosti se bránit není správný postup. Najděme cestu, jak tento deficit zásad právního státu odstranit,“ vyzval Toman před necelými dvěma měsíci na tiskové konferenci, během níž zmíněnou právní analýzu představil.
Cílem analýzy podle něj bylo zahájit veřejnou debatu zejména mezi odborníky nad tím, jak pravidla v tomto smyslu upravit a přimět stát k nějaké akci v tomto směru. „Debata probíhá, ale ze strany státu zatím žádnou odezvu nemáme,“ řekl Toman CNN Prima NEWS.
