Start[up]ujeme: Škola versus realita. Připravuje systém děti na budoucnost?
Na fotografii zprava: Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, Vojta Roček, investor a spoluzakladatel České startupové asociace, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Svět kolem nás se mění dramaticky rychleji než prostředí v běžných školních lavicích. Zatímco realita vyžaduje flexibilitu, kritické myšlení a schopnost efektivně pracovat s daty a moderními technologiemi, tradiční vzdělávací systém často odměňuje hlavně poslušnost a dál sází na tužku a papír v kombinaci s mechanickým memorováním vědomostí.
V dalším díle pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima NEWS se nad propastnými rozdíly mezi školní průpravou a životní praxí zamysleli Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát do Senátu ČR, a Vojta Roček, investor, startupový mentor a spoluzakladatel České startupové asociace.
Svět se změnil a škola už není hlavním zdrojem informací
Dříve učitel a učebnice představovali pro žáky primární studnici vědomostí, dnes je však tato role vlivem internetu a pokročilých technologií minulostí. Formální vzdělávání ve školách ztrácí v mnoha progresivních oborech dominanci a do popředí se dostává vzdělávání neformální (záměrné a organizované vzdělávání mimo hlavní školní systém) a informální (nahodilé celoživotní učení), které si mladá generace osvojuje sama. Škola by proto měla radikálně změnit svůj cíl a namísto vytváření „chodících encyklopedií“ rozvíjet v žácích schopnost odlišovat podstatné informace od nepodstatných, kriticky myslet a kvalitně argumentovat.
Základním problémem tradičního modelu je ale způsob hodnocení. Pro pedagogy je totiž stále mnohem snazší testovat a známkovat to, zda žák dokáže bezchybně zopakovat naučenou kapitolu z učebnice, než hodnotit jeho adaptabilitu, tvořivost nebo schopnost pracovat v týmu. Výsledkem je stav, kdy se studenti učí pro testy, z nichž většinu informací do několika dnů zapomenou, a v reálném životě pak narážejí na bezradnost. V běžném zaměstnání je přece klíčové umět se poradit s kolegy, vyhledat již vymyšlená řešení a navrhnout optimální varianty, zatímco klasický test studentovi jakoukoliv kooperaci přísně zakazuje.
Sáblíkova doktrína a Komenského odkaz v praxi
Vizionářským příkladem proměny systému je pražská Smíchovská střední, která pod vedením Radko Sáblíka staví vzdělávání na pěti základních pilířích: důvěře a zodpovědnosti, vnitřní motivaci, prostoru pro rozvoj talentu, aktivizaci a podnikavosti. Škola zavedla kombinovanou výuku, kdy žáci chodí do budovy čtyři dny v týdnu a pátek mají vyhrazený pro samostudium. Namísto byrokratických individuálních plánů zde již devět let úspěšně funguje program pro podporu talentovaných a aktivních studentů, do kterého se může zapsat každý, kdo podniká, má živnost, pracuje v oboru nebo vede velké volnočasové projekty.
Tito studenti nemají povinnou 75% docházku, sami si hlídají komunikaci s učiteli a nesou plnou odpovědnost za své výsledky. A ty mluví samy za sebe – při maturitách téměř polovina z nich prospěla s vyznamenáním. Ukazuje se, že vysedávání v lavicích s reálnými schopnostmi nemusí nijak korelovat. Tento systém navíc na Smíchovské střední doplňuje unikátní coworkingové centrum s inkubátorem startupů, kde žáci vyšších ročníků sami vedou letní školy a kempem provázejí nově příchozí prváky. Škola je pro ně otevřená 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
„Veřejně říkám, že kdo připravuje studenta na konkrétní pracovní pozici, páchá na něm zločin. V odborném školství připravujeme lidi mnohdy na profese, které mezitím zaniknou, a neučíme je, že budou muset v životě práci měnit,“ varuje ředitel Radko Sáblík před rigidním plánováním lidských zdrojů podle starých vzorců.
Mladým lidem chybí odvaha dělat chyby
Při vstupu do startupového prostředí pak absolventi standardních škol naráží na zásadní bariéru, kterou je strach z neúspěchu a nedostatek odvahy riskovat. Klasické školství totiž s chybou vůbec neumí pracovat, vnímá ji jako fatální selhání a žáky za ní okamžitě trestá špatnou známkou. Podnikatelský mindset přitom vyžaduje pravý opak – experimentování, testování hypotéz a vědomí, že úspěch přichází často až po několika předchozích nezdarech.
Pokud se však student ocitne v motivačním prostředí, kde kolem něj všichni tvoří vlastní projekty, přirozeně ho to táhne nahoru. Cílem by proto mělo být vytváření takových úspěšných realit, které v mladých lidech probudí přirozenou podnikavost, tedy chuť měnit věci kolem sebe a vystupovat z komfortní zóny. Podnikavost se pak může, ale nemusí přetavit v reálný byznys; nesmírně cenná je však v jakékoliv životní situaci.
Umělá inteligence jako nekompromisní zrcadlo
Nástup umělé inteligence přináší do školství revoluci v podobě hyper-personalizace, kdy se tempo a styl výuky dokáží stoprocentně přizpůsobit individuálním schopnostem a potřebám každého studenta. Současně AI klade obrovský důraz na vnitřní motivaci a schopnost správně popsat a vyhodnotit požadovaný výsledek. Role učitele se proto musí definitivně transformovat z pouhého vykladače a zkoušeče faktů do pozice mentora a rádce, který studentovi pomůže v momentě, kdy se v problému zasekne.
Živý pedagog je však v systému i nadále naprosto nenahraditelný, a to zejména kvůli rozvoji sociálních vazeb a řešení přirozených mezilidských konfliktů, které v týmech při práci na projektech vznikají. Umělá inteligence totiž v této oblasti vykazuje značné limity. „Umělá inteligence není dobrá ve vyvolávání a řešení konfliktů. V současné době je stále velmi synkopatická, tedy každému říká to, co chce slyšet – přitom učení je hodně o tom, že slyšíme i věci, které slyšet nechceme,“ zdůrazňuje investor Vojta Roček lidskou přidanou hodnotu, kterou žádný digitální avatar nenahradí.
Stejně tak je nutné změnit pojetí předmětů, jako je matematika, ze které školství dělá pouhý trénink pro „pomalé kalkulačky“. Cílem inženýrského přemýšlení je problém zanalyzovat a rovnici sestavit, samotné rutinní výpočty už dnes můžeme bez obav delegovat na stroje. Budoucnost bude patřit těm, kteří se dokáží rychle adaptovat a efektivně využívat moderní nástroje jako asistenty pro vlastní tvořivost – a také těm, kteří se nebojí převzít plnou odpovědnost za své vlastní vzdělávání.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Hned po odvysílání budou oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
