Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Nejde o schválení změn, vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Novela navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy Kč vyšší. Vláda poukazuje například na to, že schodek je i tak o 50 miliard korun nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
Výrobci elektřiny spolupracují na zastropování cen, řekl Fiala. Varoval před následky drahoty
Producenti elektřiny v Česku si dle premiéra Petra Fialy (ODS) uvědomují, že současná situace může mít dalekosáhlé negativní dopady na ekonomiku, a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Předseda vlády to konstatoval po jednání s největšími výrobci elektřiny v Česku, jež se uskutečnila ve středu v prostorách Úřadu vlády ČR.
Novela rozpočtu odolala návrhu na vrácení vládě k dopracování, který vznesl předseda SPD Tomio Okamura. Návrh podpořilo pouze 12 přítomných poslanců SPD.
Opozice předlohu podle očekávání kritizovala, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ji naopak hájil. Odmítal tvrzení, že si vláda zvýšené příjmy ponechává pro sebe. Někteří poslanci už avizovali, že k novele rozpočtu vznesou svoje pozměňovací návrhy.
Sněmovna na Stanjurův návrh zkrátila dobu na projednání předlohy ve výborech na 18 dní. Druhé čtení novely rozpočtu by se tak mohlo uskutečnit na schůzi od 27. září. Sněmovna projednává změnu rozpočtu jako novelu zákona, nikoli jako každoroční pravidelný návrh státního rozpočtu. Schvalovat by ji mohla v první polovině října, to už budou mít poslanci na stolech návrh rozpočtu na příští rok.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová řekla, že hnutí ANO ve třetím čtení rozpočet nepodpoří, ale nebude podporovat ani návrhy na zamítnutí, protože si nechce brát občany jako rukojmí. „Tato země potřebuje rozpočet, byť je špatný,“ dodala. Okamura naproti tomu označil novelu za paskvil, který nejde napravit.
Obce a města dostanou navíc 2,5 miliardy
Vláda uvádí, že když sestavovala letošní rozpočet, nebylo možné reagovat na situaci související s konfliktem na Ukrajině. V důvodové zprávě upozorňuje na to, že jakékoli prognózy jsou zatíženy enormní mírou nejistoty a rizik.
Novelizovaný rozpočet počítá například s osmi miliardami korun na jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě do 18 let pro vybrané rodiny. Dalších 16,5 miliardy je určeno pro boj s vysokými cenami energií. O miliardu navíc půjde na podpory v nezaměstnanosti. Téměř 11 miliard korun si vyžádá navýšení objemu peněz na důchody kvůli jejich letošním valorizacím. Čtyři miliardy korun navíc půjdou na obsluhu státního dluhu.
Nová vláda, staré chyby. Řešení drahoty je pomalé, míní Prouza. Nastínil, jak inflaci mírnit
Zdražování energií má výrazný dopad na firmy, které proto začínají omezovat svou činnost a zvažují i propouštění zaměstnanců. Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že rozhodující bude podzim, kdy přijdou nové předpisy záloh na energie. Podle něj kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) opakuje chybu z jara 2020, kdy předchozí vláda při covidu také pomáhala pomalu.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že jeho úřad chce na národní dotační programy poskytnout obcím a městům ještě 2,55 miliardy korun, protože ze strany žadatelů v tomto roce je stále velmi vysoká poptávka.
Od opozice se vláda dočkala převážně kritiky. Okamura obvinil vládu mimo jiné z toho, že chce za dobu svého čtyřletého mandátu zvýšit státní dluh celkem o bilion korun. „Jsme země, která má kvůli Fialově vládě nejdražší elektřinu v Evropě a díky tomu má stát rekordní příjmy jak z DPH, tak i přímo očekávané příjmy z ČEZ,“ řekl kromě jiného.
Hrnčíř: Vláda rezignovala na úspory
„Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice. Neřeší krizi bydlení, nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování,“ uvedla například Schillerová.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) prohlásil, že novela rozpočtu neřeší jeho problémy, například růst mandatorních výdajů, a jen udržuje rozpočet na trajektorii směřující ke státnímu bankrotu. „Je naprosto jasné, že vláda na úspory rezignovala,“ řekl k návrhu změn v rozpočtu. Místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (ANO) vytkla novele například to, že nepřidává ministerstvu práce peníze na protidrogovou prevenci. „To považuji za velký nedostatek navrženého rozpočtu,“ řekla.
Stanjura řekl, že se na úsporné návrhy opozice těší. Ujistil, že pokud budou rozumné a proveditelné, bude první, kdo je podpoří.
