Plyn opět zdražuje. Jak to pocítíme na účtech za energie a kdy se dočkáme zlevnění

Nahoru a dolů. Vývoj cen zemního plynu a elektřiny na energetických burzách v Evropě připomíná doslova a do písmene horskou dráhu. Experti ale odhadují, že uklidnění na trzích s energiemi by mohlo přijít relativně brzy. „Letošní topná sezóna bude nejhorší, každá další se nám bude zvládat lépe,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a člen poradního týmu předsedy vlády Petra Fialy (ODS).

Podle něho má totiž současná energetická krize nejen negativa, ale i svou pozitivní stránku. „Sbíráme zkušenosti, jak podobné krize zvládat i v budoucnu, pracuje se na rozšiřování kapacit na příjem a zpracování zkapalněného zemního plynu, zafunguje řada opatření, která se dnes na celoevropské úrovni prosazují,“ dodal.

Je to prý zkrátka jen otázkou času. „Současné ceny v Evropě motivují všechny dodavatele, aby zkapalněný plyn vozili právě k nám. Logicky tak bude docházet k tomu, že se ceny plynu v různých koutech světa budou postupně vyrovnávat,“ vysvětlil Křeček. To znamená, že tam, kde se nyní plyn prodává laciněji než v Evropě, jeho cena poroste, a naopak cena v Evropě bude mít tendenci klesat.

Za půl roku na třetině ceny

S tímto odhadem souhlasí také energetický expert Vratislav Ludvík. „Je to trochu věštění z křišťálové koule. Osobně si myslím, že cena půjde dolů. To tempo nebude zas tak veliké, aby dosáhlo opačného efektu než v dobách, kdy rostla, ale jsem přesvědčen, že skutečně začne klesat,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Ludvík také odhadl vývoj, který nás čeká přibližně za půl roku. „Na konci topné sezóny by cena mohla být možná na třetině,“ dodal. Argumentoval při tom částkou, za kterou se metr krychlový plynu prodává nyní koncovým zákazníkům v Česku, a porovnal ji s cenou zkapalněného zemního plynu v Japonsku. „Například u Pražské plynárenské činí asi 59 korun za metr krychlový, kdežto cena metru krychlového zkapalněného zemního plynu na spotovém trhu v Japonsku je poloviční,“ dodal Ludvík.

„Budeme věřit, že jsme se dostali za bod zlomu, kam už opět ceny nebudou růst,“ doplnil ve vysílání CNN Prima NEWS Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Své přesvědčení opřel o reakci trhu na odstavení plynovodu Nord Stream 1, což ruský těžařský gigant Gazprom odůvodnil údržbou. „Trh na to tentokrát nereagoval tak jako v minulých měsících, kdy naopak cena plynu rostla,“ dodal Sedlák.

Zaplatíme 25 korun za kilowatthodinu?

Aktuální vývoj však trápí české domácnosti. Lidé si často kladou otázku, zda se rekordní ceny elektřinu nebo plynu objeví na jejich účtech za energii. Podobné obavy se však snaží rozptýlit hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Tady se strhla lavina zejména na sociálních sítích, ale postupně to přešlo i do politiky. Obrovská vlna strašení ze zprávy, že elektřina na burze stojí tisíc eur. To ale rozhodně neznamená, že cena elektřiny na příští rok bude tisíc eur,“ uklidňoval v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

Za tuto cenu se totiž podle Bartoně neprodaly na burze téměř žádné kontrakty. „Většina dodavatelů energií domácnostem již má spoustu energie na příští rok nakoupeno za nižší ceny. Od toho pak bude odvíjet cenu, za kterou ji nabídne domácnostem,“ dodal Bartoň.

To ale nevylučuje možnost, že některý z dodavatelů bude dokupovat určitý objem energie, který mu chybí. „Pokud to ale znamená, že dodavatel za takovou cenu dokoupil třeba tisícinu energie z celkového jím nabízeného objemu, tak se těch tisíc euro projeví jenom jednou tisícinou. Celkový objem energie na příští rok pak zdraží jen o jedno euro,“ vysvětlil Bartoň s tím, že ceny energií na nadcházející topnou sezónu budou jistě vyšší, než kdokoli dříve očekával, ale nepůjde o tisíc eur za megawatthodinu.

Jednání o cenovém stropu

Vedle toho je třeba připomenout, že je ve hře také zastropování cen energií, ať už půjde o řešení na celounijní úrovni, nebo na úrovni české. „Jednání se chýlí k dohodě na zastropování cen elektřiny kolem 200 eur za megawatthodinu,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček. To znamená, že cena elektřiny by v přepočtu dosahovala nejvýše kolem pěti korun za kilowatthodinu.

Zmíněná jednání se podle Křečka vedou mezi vládou, výrobci elektřiny a zástupci zaměstnavatelů, tedy Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. „Takový strop umožní vyrábět (elektřinu) se ziskem, který je mírně vyšší než v minulých letech, ale zároveň půjde o cenu přijatelnou pro domácnosti i firmy. A když se to doprovodí ostatními opatřeními, jako je úsporný tarif, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje nebo příspěvky na bydlení, vláda dostojí slibu, že nikdo nepadne,“ dodal Křeček.

Stát podle něho částečně bude kompenzovat rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a cenovým stropem, ve hře je ale také varianta, že by se výrobci na oplátku za souhlas s cenovým stropem vyhnuli takzvané windfall tax (dani z neočekávaného zisku). „Jde o nalezení řešení, kdy by náklady energetické krize nenesl jen stát, domácnosti a firmy, ale i výrobci energie,“ řekl dále Křeček. Jak nakonec jednání dopadnou, bychom se měli dozvědět ještě během září.