Gregorová v Bruselu okleštila Chat Control. Může se ale vrátit oknem, varuje Pirátka
Chat Control je typickou legislativou, kterou vyhodíte dveřmi a ona se vám vrátí oknem. Doufám, že se politici jednou chytnou za nos a uvědomí si, že demokracie se musí chránit. Tak europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zhodnotila kontroverzní unijní legislativu známou pod přezdívkami „Chat Control“ či „šmírovací zákon“. Europoslanci prodloužili výjimku, která velkým digitálním komunikačním platformám, jako jsou Facebook, Instagram či WhatsApp, v rámci boje proti šíření dětské pornografie dovoluje skenovat osobní komunikace uživatelů. Díky pozměňovacímu návrhu Gregorové by to však nově mohlo být možné pouze u podezřelých osob a na základě povolení soudu.
Mohla byste pro českého občana stručně shrnout, v jaké fázi se nyní nachází návrh evropské legislativy známé jako „Chat Control“ a co konkrétně podle vás přinese váš pozměňovací návrh, který tento týden získal těsnou většinu v Evropském parlamentu?
Moc ráda to vysvětlím. „Chat Control 2.0“ je legislativa, která se vyjednává a má zavést trvalé plošné skenování. Tento návrh jednoznačně kritizuji. Co jsme hlasovali v tomto týdnu, byla pozice Evropského parlamentu k tomu, co přezdíváme jako „Chat Control 1.0“. Jde o již existující režim, který je dočasný a dobrovolný. V podstatě se jedná o výjimku ze směrnice ePrivacy, aby platformy mohly dobrovolně skenovat naše konverzace. Některé to už dělají, například WhatsApp, ale i třeba Microsoft nebo X. Můj pozměňovací návrh tuto výjimku, která trvá zhruba pět let, změnil tak, že by se to skenování týkalo jen konkrétních podezřelých, a to na žádost policie a se souhlasem soudu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hrozba pro Evropu na dohled. Pavel vyrazil k východní hranici NATO s Běloruskem
Považuji za velký úspěch, že ten pozměňovací návrh v europarlamentu prošel. Z mého úhlu pohledu by už totiž nešlo o plošné šmírování všech. Nyní intenzivně vyjednáváme kompromis s Radou, která je pro plošné skenování. Zatím mohu prozradit, že první vyjednávání nedopadlo úspěchem, protože jsme trvali na naší pozici a rada též. V pondělí máme další jednání, kde by se už mělo rozhodnout. Ideální stav by za mě sice byl, aby ta výjimka nebyla prodloužena, ale s tím pozměňovacím návrhem je to už také optimálnější stav.
Mění se tedy podle vás postoj Evropy jako takové k otázce Chat Control? I s ohledem na skutečnost, že Evropským parlamentem prošel váš pozměňovací návrh.
Určitě se ten postoj mění. Když se o Chat Controlu občané poprvé dozvěděli, okamžitě se pustili do nesouhlasné e-mailové kampaně. Teď, když jsem znovu připomínala, že je potřeba bojovat, tak jen Češi poslali na základě mé výzvy asi 10 tisíc mailů. Ze strany občanů je proti tomu velká nevole. Lidé to prostě nechtějí – odevzdat svoje základní lidská práva a soukromí. Navíc si čím dál větší část společnosti začíná uvědomovat, v jakém stavu se nacházíme. Že některé platformy už to skenování dělají. Navíc neexistují data na to, jestli to něčemu opravdu pomáhá. Jinými slovy – zda to celé vede k úspěšnému vyhledání lidí, kteří například tvoří dětskou pornografii.
Čtěte také
Jenže u politiků je to úplně jiná otázka než u veřejnosti. Chat Control je typickou legislativou, kterou vyhodíte dveřmi a ona se vám vrátí oknem. Je to periodická záležitost. Mám pocit, že někteří politici, kteří prosazují Chat Control, vnímají otevření soukromí občanů jako příležitost pro vlastní politický boj. Možná není náhoda, že první zemí, která to v Radě znovu otevřela, bylo Maďarsko. Nemyslím si, že by tak činilo kvůli ochraně dětí. Asi se proti tomu občané budou muset vymezovat opakovaně.
Tlačí Chat Control von der Leyenová?
Jak jste ostatně sama naznačila, část evropské veřejnosti se skutečně obává, že zastáncům Chat Controlu nejde ani tak o ochranu dětí, ale spíše o celoplošné šmírování občanů. Proč podle vás Evropská komise vůbec kdy navrhla tak radikální věc, jako je plošné skenování digitálních soukromých konverzací?
Samozřejmě nevidím do hlavy všem předkladatelům. Připomeňme ale, že tuto legislativu začala v minulém mandátu velmi silně prosazovat samotná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jako německá ministryně si dokonce vysloužila přezdívku „Zensursula“ – od slova cenzura. Nyní už se Chat Controlem veřejně nechlubí, spíš je tak trošku v pozadí a nechává to na svých komisařích. S mou zkušeností ohledně fungování mocenských bloků v Komisi si myslím, že to celé vychází prostě od ní (von der Leyenové). Ona si to vzala jako svoje hlavní téma. Věřím, že z její strany jde o snahu, jak ochránit děti. Akorát se rozhodla, že to bude dělat na úkor soukromí občanů a osobních svobod.
Na celé věci je poměrně paradoxní, jak různorodé postoje k Chat Controlu v EU existují. Vybavuji si například poměrně vyhrocené dánské předsednictví. Zaslechl jsem i názor, že v zemích střední či východní Evropy panuje větší odpor z důvodu, že na rozdíl od západních a severních států máme velmi negativní zkušenosti s totalitními režimy z 20. století. Myslíte, že na tom něco je?
S tímto názorem se ztotožňuji. Třeba právě Dánů jsem se ptala, jak to vnímají. Oni to skutečně za riziko nepovažují. Argumentují ve smyslu: „Ale vždyť to bude vždycky jenom pro tu dětskou pornografii.“ Už jim ale nedochází, že vznikají databáze se soukromými konverzacemi. To může jednoznačně využít kterákoliv evropská vláda pro potlačení tamní opozice. Je pravda, že skandinávské země prostě nemají tu ošklivou zkušenost. Žijí velmi dlouho v demokracii a mají pocit, že to takhle bude navždy. Možná to zní naivně, ale doufám, že se tito politici jednou chytnou za nos a uvědomí si, že demokracie se musí chránit.
Čtěte také
Přesuňme se do české roviny. V současnosti se zdá, že tuzemští politici odmítají Chat Control napříč názorovým spektrem, přestože třeba mají různé představy o tom, jak toho dosáhnout. Ne vždy tomu ale takto bylo. Proč?
Podle mě to bylo hodně o osvětě. Nemyslím si, že by šlo o nějaký zlý záměr. Spíš si prostě někteří politici neuvědomovali možné dopady. Celá problematika kolem Chat Controlu je komplikovaná a složitá. Možná je to takto komplikované schválně, aby mnoho politiků ani nevědělo, o čem vlastně hlasují. Ono když vám na stůl přijde legislativa, na jejímž záhlaví je velkým písmem napsáno „Toto je boj proti dětské pornografii“, tak složitěji dojdete k závěru, že budete hlasovat proti. Je třeba skutečně proniknout do hloubky toho návrhu, což na začátku spoustu politiků očividně neudělalo.
Rakušan terčem ostré kritiky
V souvislosti s Chat Controlem čelil ostré kritice tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ondřej Profant (Piráti) v loňském rozhovoru pro web Aktuálně.cz řekl, že ministerstvo vnitra pod vedením Rakušana chtělo návrh protlačit během českého předsednictví. Tehdejší ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek přiznal, že vládním hybatelem odporu proti Chat Controlu byl naopak Ivan Bartoš (Piráti) a že oni dva legislativu podporovanou resortem vnitra brzdili, kde to jen šlo. Je podle vás tato kritika na Víta Rakušana opodstatněná?
I já jsem se tehdy účastnila některých jednání na toto téma a musím říct, že souhlasím s kolegou Ondřejem Profantem i Pavlem Blažkem. Také jsem situaci vnímala tak, že Vít Rakušan to spíše prosazoval. Abych ale byla fér, myslím si, že každý ministr vnitra bývá pod silným tlakem, ať už ze strany policie nebo jiných složek v trestněprávním řízení. Je na ministru vnitra, aby ve správných momentech odolal. Vít Rakušan si podle mě svůj názor dělal postupně, jak už jsem zmiňovala před chvílí. Připomněla bych, že současný ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na interpelaci mojí kolegyně Michaely Moricové odpověděl, že s Chat Controlem nemá problém, pokud bude v dobrovolném režimu.
Čtěte také
Jak bojovat proti šíření dětské pornografie? Lze tomu vůbec nějak zabránit?
Lze bojovat pomocí několika cest. Policie by měla mít dostatečné množství zdrojů – lidských i finančních. Pokud bojujete proti rozmachu AI generovaných obrázků a máte na to počítač z roku 1998, budete vždy o krok pozadu. Co je zásadní – je třeba se dostat přímo k tvůrci. V případě boje proti terorismu také nepotřebujete zadržet každého, kdo napíše do svého chatu slovo „bomba“, nýbrž osoby, které hrozí tím, že spáchají teroristický čin. Je třeba, aby policie byla dostatečně dlouho u zdrojů a našla tvůrce, kteří těm dětem ubližují.
Stěžejní je také osvěta policie, ale i rodičů, aby nezveřejňovali na stránkách, jako je Rajče net, fotografie svých dětí ve velmi intimním vizuálu. Zdaleka nejde jen o Rajče, což je vlastně taková historická odbočka. To samé platí u sociálních sítí i u nejrůznějších veřejných on-line konverzací. Samozřejmě je třeba se věnovat i dětem. Zneužití a následné šíření pornografie často nevzniká tak, že to dítě někdo unese na ulici. Samotné děti si například domluví přes telefon schůzku se skrytým predátorem. Je na rodičích, aby kontrolovali a hlídali, co jejich děti na telefonu vlastně dělají.
ČTĚTE TAKÉ: Zrůdnost, cupuje opozice zákon proti neziskovkám. Spojuje ho s Ruskem i Orwellovým románem
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
