Vydání surovin USA není na stole, říká grónská ministryně. Podle Trumpa je těžba dohodnutá
Rozdělení nerostných surovin Grónska zahraničními mocnostmi nepřipadá v úvahu. O osudu našich zdrojů si rozhodneme sami, řekla webu Politico grónská ministryně průmyslu a nerostných surovin Naaja Nathanielsenová. Ostře se tak postavila záměru Spojených států rozjet na největším ostrově světa těžbu ve velkém. Americký prezident Donald Trump přitom ve středu oznámil, že součástí rámcové dohody s šéfem NATO Markem Ruttem jsou americká práva na vzácné kovy v Grónsku.
Napětí kolem Grónska, které si USA nárokují, mírně opadlo ve středu, kdy Trump s Ruttem oznámili, že dosáhli rámcové dohody. Ačkoli podrobnosti zůstávají nejasné, evropský úředník sdělil webu Politico, že by mohla zahrnovat dozorčí radu, která by dohlížela na nerostné suroviny ostrova.
ČTĚTE TAKÉ: Naprostý idiot, kritizuje ekonom Trumpa kvůli snímku s tučňákem. Přidávají se i další
Nathanielsenová ale tuto možnost odmítá. „To by znamenalo vzdát se suverenity, tedy naší jurisdikce nad tím, co se děje s našimi nerostnými surovinami,“ uvedla ministryně. „Na stole je vše, kromě naší suverenity,“ přiblížila a zdůraznila ochotu ostrovních představitelů dosáhnout s USA dohody.
Čtěte také
Otázku grónských zdrojů by spojenci mohli vyřešit prostřednictvím multilaterálních jednání. Podle ministryně je možné dosáhnout dohody a její vláda nemá námitky proti budování kapacit NATO v Grónsku ani proti jakémukoli monitorování. „Nemůžeme však začít obchodovat s nerostnými surovinami výměnou za suverenitu,“ uvedla.
Těžit ve velkém je šílené
Dohoda o Grónsku má podle Trumpa zahrnovat dvě části: těžbu nerostných surovin a jeho koncept protiraketové obrany „Golden Dome“. Řekl to v rozhovoru pro CNBC. „Budou se podílet na právech na těžbu nerostných surovin, stejně jako my,“ řekl Trump o NATO a Spojených státech.
Plány na těžbu grónského nerostného bohatství nejsou nové. Ostrov má dostatek některých vzácných zemin, aby pokryl až 25 procent světové spotřeby – nemluvě o obrovských zásobách ropy, zemního plynu, zlata a kovů pro výrobu čisté energie. Ale téměř nic z toho se netěží. Plány totiž narážejí na realitu nehostinného arktického prostředí.
GALERIE: Zlatý důl Nalunaq je jedním z mála v Grónsku, kde se aktivně těží kovy
Podle vědců by byla těžba extrémně náročná a nákladná. Mnoho ložisek se totiž nachází i pod stovky metrů tlustou ledovou pokrývkou v odlehlých oblastech za severním polárním kruhem, kde většinu roku vládne tma. Kvůli tomu může být těžba pětkrát až desetkrát dražší než jinde na planetě.
„Myšlenka proměnit Grónsko v americkou továrnu na vzácné kovy je science fiction. Je to prostě úplně šílené. To už rovnou můžete těžit na Měsíci. V některých ohledech je to tam horší než na Měsíci,“ řekl pro CNN zakladatel Arktického institutu Malte Humpert.
Situace je vážná, říká premiérka
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v pátek jednala s generálním tajemníkem NATO Ruttem, aby ji informoval o detailech rozhovoru s americkým prezidentem. Krátce po schůzce zamířila do grónského hlavního města Nuuk, kde se mimo jiné setkala s premiérem Jensem Frederikem Nielsenem.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová navštívila Grónsko (23. 1. 2026). Zdroj: Profimedia.cz
„Dnes jsem v Grónsku především proto, abych vyjádřila silnou podporu Dánska grónskému lidu. Je to velmi obtížné období, to vidí každý,“ řekla podle BBC po příletu novinářům.
Dánsko i Grónsko se podle ní nacházejí ve vážné situaci. Spolu s Evropou však podle ní Kodaň „možná nalezla cestu, kterou chceme s Američany vyzkoušet“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: ANO postaví do prezidentských voleb společného kandidáta s Motoristy a SPD, řekl Babiš