Zdvižený prostředník komunisty Milaty u památníku obětí: Omluv se, nebo táhni, zuří mluvčí ODS
Omluv se, nebo táhni z našeho města, pustil se ostře tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva do člena KSČM a šéfa nymburských komunistů Zdeňka Milaty. Reagoval tím na fotku u pamětní desky obětem komunistického režimu v Kutné Hoře, kde se Milata vyfotil se zdviženým prostředníčkem. Skyva, který obvykle pouze tlumočí názory politiků, se tentokrát neudržel a proti zneuctění památky se hlasitě ozval. Milata to za znevažování obětí nepovažuje a omluvit se nehodlá. Pokud tak neučiní, Skyva na něj podá trestní oznámení.
Obdivovatel Sovětského svazu i současného Ruska, předseda nymburských komunistů a kandidát za hnutí Stačilo! ve Středočeském kraji Zdeněk Milata se nechal vyfotit se zdviženým prostředníčkem před pamětní deskou v Kutné Hoře, na níž stojí: „Obětem teroru, násilí a komunistické zvůle v letech 1948 až 1989. Účastníkům protikomunistického odboje na Kutnohorsku.“
Čtěte také: Babiš je obchodník, který prodá budoucnost Česka, zahájil Fiala ostrou fázi kampaně Spolu
Přestože byla fotografie pořízena už 4. května 2025, dohru má až nyní, když na ni 21. srpna, tedy v den výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, zareagoval tiskový mluvčí ODS a zastupitel Kutné Hory Jakub Skyva. Zveřejnil příspěvek s tím, že by se měl Milata omluvit. Pro CNN Prima NEWS uvedl, že pokud tak neučiní, je připraven podat trestní oznámení.
„Nikdo na naše spoluobčany nebude ukazovat prostředník. A už vůbec ne komunista, který jezdí do Ruska a chválí Putina. Pane Milato – omluvte se. Anebo táhněte z našeho města. Klidně někam daleko na východ, který tolik obdivujete,“ napsal na sociálních sítích.
„Pokud nedojde k omluvě, jsem připraven postavit se za oběti a jako občan města podat trestní oznámení, případně podnět k projednání přestupku proti občanskému soužití,“ doplnil Skyva.
Milata na slova tiskového mluvčího následně reagoval na Facebooku. Odpověď na dotaz, zda nemá pocit, že svým činem znevažuje všechny oběti komunistického režimu, zaslal i redakci CNN Prima NEWS.
„Tiskový mluvčí ODS hledá náhradu za vysvětlení bitcoinové kauzy. To chápu. Chápu, že lžete. Omluv od prosincového sjezdu KSČ v roce 1989 bylo asi pět. Řada rehabilitací proběhla už v 60. létech minulého století. Ne, neomluvím se a Vaši současnou politiku asanace nepohodlných občanů podporovat nebudu,“ uvedl na Facebooku pod příspěvkem člena ODS.
Redakci vysvětlil svůj pohled na komunistický režim v letech 1948 až 1989: Ne všechny tresty za bývalého režimu podle něj padly právem, slova o zvůli a teroru však nepovažuje za adekvátní.
„V případě dopadení pachatelů to žádný komunistický teror a zvůle nebyla. Byla to obrana socialistického státu, jako se bránil každý jiný stát na celém světě. Tedy nemyslím si, že svým postojem znevažuji všechny oběti komunistického režimu. Oběti a zvůle však v letech 1948 až 1989 byly v řadě případů, především činností jednotlivců, ale i nesprávnými rozhodnutími orgánů, ale hodnotit tak celý režim je historicky špatně. Tedy informace, že žádné oběti nebyly, na kterou se ptáte, nemám. Je to jako s první amnestií Václava Havla, která vedla k řadě zločinů i vražd,“ napsal pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Zdeněk Milata se do povědomí veřejnosti dostal letos v létě, kdy vyrazil na výlet do Ruska. „Alespoň nadechnout se svobody mimo teror Fialova fašistického protektorátu,“ uvedl 12. července na sociálních sítích. Cestu zpět z jeho vysněné destinace mu ale zkomplikovali Lotyši, kteří ho společně s dalšími členy KSČM odmítli vpustit na své území s tím, že jde o bezpečnostní hrozbu.
Znevažování a relativizace historických událostí, a to především z řad dnešních komunistů, bývá v posledních letech běžné a začíná nabírat na síle. Smutná realita je taková, že v letech 1948 až 1989 bylo podle historiků 205 486 lidí odsouzeno, 248 popraveno, 4 500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích a 170 938 občanů emigrovalo.
Důvodem poprav byla jasná politická motivace a docházelo k nim po uměle vykonstruovaných politických procesech. Na šibenicích končili odbojáři, bojovníci proti režimu jako Milada Horáková, ale i bývalí komunisté jako třeba Rudolf Slánský nebo členové katolické církve. Řada československých občanů, kteří se proti režimu veřejně postavili, byla perzekvována a sledována. Někteří dnešní politici tehdejší režim často ztotožňují s tím současným, tvrdí, že není demokratický a perzekuuje občany za jiný názor, než má vládní koalice, stejným způsobem, jako se to dělo před rokem 1989.
Je to právě koalice Spolu, která v těchto sněmovních volbách hodně vsadila na kartu, kde varuje před návratem komunistů. Z velké části na tom postavila i celou svou kampaň a vyzývá občany, aby se postavili hrozbě, kterou podle nich představuje blok Stačilo!, SPD a ANO.
Mohli jste přehlédnout:
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
