Letáky místní komunistické organizace a píseň s refrénem Vláda chce válku, my chceme mír. Takové jsou kulisy pro předvolební setkání zástupců hnutí Stačilo! v Nymburku. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) na dvouhodinové akci prokazuje cit pro to, co chtějí její voliči slyšet. A zároveň zmiňuje něco málo z programu, s nímž půjde hnutí do voleb. Soudcům ani ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) se to nebude líbit, říká. Bude se to líbit nám?
Krátce před začátkem besedy je sál v nymburském Obecním domě Kokos téměř zaplněn. Odhaduji z více než 80 procent. Účastníci jsou vesměs lidé seniorního věku, ochotní dvě hodiny poslouchat, řada z nich i klást dotazy nebo sdělit svou myšlenku. Někteří jsou místní, jiní přijeli z okolí. Pódium je zatím prázdné, zdobí ho ale plakát. Uvádí, co je podle Stačilo! problém. „Drahé energie, vnucování eura, nedostatek léků, diktát Bruselu, podpora zbrojení,“ stojí tam.
DÁLE ČTĚTE: Z NATO zní chvála Česku za výdaje na obranu. Budeme čelit zocelenému Rusku, míní Šekerinská
Přichází moderátor a navazuje na slova písně, která právě dohrála. „Už ani korunu na zbraně, smrt a zabíjení. Nad mír a lásku není. Vláda chce válku, my chceme mír,“ dozpíval mužský hlas. Následně se moderátor publika táže: „Chcete válku?“ Účastníci ji prý nechtějí.
A v tomto duchu se nese prakticky celá akce. Na začátku přicházejí kromě předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné i dva zastupitelé Středočeského kraje za hnutí Stačilo! Jindřich Havelka a Zdeněk Štefek.
Peníze jsou a my je nechceme dát na zbraně a válku. My je chceme dát lidem u nás doma.
Ačkoliv průběžně zaznívá silná kritika kabinetu, strach o ukradnutí podzimních voleb, nesouhlas s korespondenční volbou nebo silná nedůvěra k novinářům, dominující je právě téma války. A to nejen z hlediska, že se účastníci cítí být strašeni vládou. Důležité jsou i peníze, které podle některých jdou nespravedlivě právě na obranu Ukrajiny proti ruské agresi. „Peníze jsou a my je nechceme dát na zbraně a válku. My je chceme dát lidem u nás doma,“ shrnuje Konečná postoj svůj. Vzhledem k souhlasnému šumu z obecenstva jde zjevně i o postoj publika.
Reportáže z kampaně
Kampaně všech politických stran, které mají šanci probojovat se do Sněmovny, bude CNN Prima NEWS sledovat průběžně v různých regionech. A to až do sněmovních voleb 2025, které by se měly konat na přelomu září a října. Z restaurací, hospod, přednáškových sálů, ale i náměstí nebo sportovních akcí vám budeme přinášet reportáže o tom, jak a čím se politické strany, koalice a hnutí snaží přesvědčovat voliče.
Co bude mít Stačilo! v programu?
Kromě Konečné sedí na pódiu v Nymburku i dva krajští zastupitelé Havelka a Štefek. První jmenovaný, profesí záchranář, se nebojí být ostrý. Dlouholetého poslance ODS Marka Bendu neváhá označit za „lempla, ubožáka a pitomce, který si koupil doktorát“. Prezident Petr Pavel, do něhož se v nedávném příspěvku na Facebooku hnutí Stačilo! opřelo, označil za štváče, kterému nemůže přijít na jméno. O sobě zdůrazňuje, že vystudoval nejeden obor. Vyjadřuje se i ke školství nebo platům záchranářů. Spolu se Štefkem referují o tom, co dělají v krajském zastupitelstvu. Vymezují se například vůči plánovanému zdražení jízdného.
Hnutí Stačilo! už v lednu zveřejnilo základní programové priority, mezi nimi referendum o účasti ČR v NATO a EU či audit výsledků vládnutí. Chce zákon o celostátním referendu včetně otázek o účasti Česka v mezinárodních organizacích.
V Nymburku ale zaznívají detaily dalších věcí, které chce hnutí prosadit, pokud se dostane po volbách do Poslanecké sněmovny. V posledním předvolebním průzkumu, který zveřejnila CNN Prima NEWS a který zpracoval analytický ústav STEM, by Stačilo! získalo 6,5 procenta.
Konečná totiž z publika dostává dotaz, zda chce hnutí prosazovat nějakou zásadní změnu justice. „Chystáme právo na bezplatné zastupování. A nechceme doživotní nominování soudců. Myslím, že se to Pavlu Blažkovi (ministru spravedlnosti za ODS, pozn. red.) ani soudcům nebude líbit. To bude dobré,“ říká Konečná.
Vyhazov Jiřího Dolejše z KSČM
Z publika zazní i dotaz na vyloučení dlouholetého bývalého poslance za KSČM Jiřího Dolejše, tázající s tím nesouhlasí. Dolejšovi strana nedávno zrušila členství a zdůvodnila to tím, že politik kritizoval politiku KSČM a odrazoval voliče, aby hlasovali pro ni nebo pro hnutí Stačilo!. Dolejš to v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS odmítl s tím, že vyhozen byl za to, že má jiný názor.
DÁLE ČTĚTE: Zklamání a deziluzi lidí z vlády nepopírám. Babiše ale porazíme, věří Výborný
„KSČM není svaz zahrádkářů, máme stanovy a program. Pokud je někdo přestane respektovat a chce si říkat, co chce, tak já nemám nic proti tomu, aby to říkal. Ale vše má nějaká pravidla, dál bych se k tomu nevyjadřovala,“ odpovídá stručně Konečná.
Další dotaz jedné ze starších dam míří na euro. „Koruna má nějakou historii, jsem proti euru,“ říká a následuje potlesk. „My si to taky nepřejeme. Vystupujeme proti tomu dlouhodobě,“ odpovídá Konečná s tím, že zavedení eura by mohlo být právě jedním z témat celostátního referenda, pokud by ho Stačilo! dokázalo v parlamentu prosadit. „Ať si lidé řeknou. Nebáli bychom se zeptat lidí, čím chtějí platit,“ říká.
Zpochybnění NATO
Ačkoliv působí Konečná velmi uvolněně a tento typ akcí jí viditelně vyhovuje, dopouští se jedné chyby. Protiřečí si v otázce zbrojení a ohrožení. Dvěma hodinami, které akce trvá, se line jako červená nit odmítání podpory napadené Ukrajiny a vyšších výdajů na obranu. Konečná zároveň zpochybňuje Severoatlantickou alianci. „Nepovažuji NATO za obranný pakt. Opravdu si myslím, že jeho cílem je prodávat co nejvíce zbraní. Já kdybych měla na výběr, tak bych v NATO nechtěla být,“ zazní od ní. O chvíli dříve, když opakuje svou tezi, že se nebojí napadení Česka Ruskem, přitom říká, že se obává hrozby třetí světové války. Tak v tom případě bychom zbrojit měli, říkám si.
Beseda pomalu končí, nikomu se nechce pryč, venku prší. Cítím velké souznění mezi publikem a politiky. Zanadávali si společně na vládu, neziskovky a novináře (málo se prý ptáme na kauzu Dozimetr a spřáhnutí jsme s těmi, kteří dnes vládnou) a slíbili si, že půjdou k volbám. Pro mě je největším překvapením návrh, jak změnit dosavadní systém jmenování soudců. A tím prakticky zrušit jednu z jejich zásadních záruk nezávislosti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čeští vojáci na Ukrajině? U Pavla vítězí myšlení generála, tvrdí Turek. Hladík zmínil podmínky
