ANALÝZA: Začarovaný kruh na Ukrajině. Trump může nasadit proti marnosti „izraelský model“
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump se snaží o dohodu, klíčový bude postoj Ruska.
Evropa se obává proruských myšlenek, které ohrožují její bezpečnost.
Bílý dům hlásí pokrok, Kyjev však zmírňuje očekávání.
Jak dlouho bude Trump tolerovat „cyklus marnosti“?
Zdá se, že konec války na Ukrajině je na dohled. Objevují se ale zásadní otázky ohledně role Donalda Trumpa, postojů Ruska i obav napadené země. Bílý dům sice hlásí pokrok v mírových jednáních, spory o území a bezpečnostní záruky však přetrvávají. Otázkou zůstává, zda je Rusko opravdu ochotné ke kompromisům, nebo jde jen o oddalovací taktiku, uvádí analýza CNN.
Američané věří, že válka na Ukrajině může brzy skončit. Prezident Donald Trump se snaží najít řešení, klíčem zůstává, zda bude s dohodou souhlasit Rusko. „Trump touží po dohodě. Jednak proto, že pro dohody žije, a jednak proto, že se snaží prezentovat jako globální mírotvůrce a budovat svůj určitý odkaz. Ukázal, že ho příliš netrápí, zda konečná dohoda nakonec odmění agresora, Rusko, nebo zda se budou evropské státy NATO i nadále muset obávat další expanzivní politiky Kremlu,“ píše ve své analýze reportér CNN Stephen Collinson, který se věnuje politickému dění ve Spojených státech i po celém světě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Z fanatičky MAGA zrádkyní. Kongres kvůli kauze Epstein opouští Trumpova největší fanynka
Podle nejnovějších prohlášení se zdá, že Rusové nebudou muset v jednáních o ukončení války příliš ustupovat. „No, ale dělají ústupky. Jejich velkým ústupkem je, že přestanou bojovat a nebudou zabírat další území,“ řekl Trump novinářům v úterý večer. Ukrajina se naopak snaží odmítnout podmínky, které by ohrozily její existenci a schopnost bránit se po válce.
Čtěte také
Ani evropské státy si ovšem nechtějí Trumpa znepřátelit. „Neměly tedy jinou možnost než se řídit svým obvyklým vzorem – chválit prezidenta a zároveň se snažit zmírnit proruské myšlenky, které ohrožují jejich vlastní bezpečnost,“ uvedl Collinson.
Před očekávanou schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem se znovu objevují překážky, které v minulosti veškeré snahy zmařily. Dokáže Trump dohodu, která by byla přijatelná pro Zelenského, prodat i Putinovi, přestože si Rusko nárokuje část ukrajinského území, kterou neovládá? Má Kreml skutečně zájem vyjednávat o příměří nebo dlouhodobější mírové dohodě, která by omezila jeho snahy o potlačení nezávislé Ukrajiny? A bude jakýkoli posun v postoji Ruska skutečný, nebo půjde jen o způsob, jak prodloužit jednání na pozadí postupujících sil na frontě? Právě poslední otázka je důvodem, proč evropské státy požadují příměří před definitivním mírovým procesem. Jde však o podmínku, kterou Rusko v předchozích snahách o ukončení války odmítalo.
„Nejnovější mírová iniciativa bude záviset na tom, zda chce Putin uzavřít mír. Od té doby, co před více než třemi lety napadl Ukrajinu, však nic nenasvědčuje tomu, že by tomu tak bylo. Pokud se to nezmění, vyvstává ještě naléhavější otázka: Jak dlouho je Trump ochoten tolerovat tento cyklus marnosti, než se zcela stáhne – což by znamenalo vítězství Moskvy?“ podotkl Collinson.
Trump mluví o obrovském pokroku
Bílý dům v úterý vyjádřil velký optimismus. Po několika dnech jednání v Evropě a Perském zálivu, kterých se zúčastnili ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Daniel Driscoll, je dohoda údajně na dosah.
Trump v úterý oznámil „obrovský pokrok“ při dolaďování svého původního 28bodového mírového plánu, který byl široce odsuzován jako seznam ruských požadavků. Řekl, že pověřil svého vyslance Steva Witkoffa, aby odcestoval do Moskvy a setkal se s Putinem.
Zelenskyj naznačil, že evropští představitelé, kteří v minulosti fungovali jako jeho „diplomatická ochranka“, by mohli být užiteční při jakémkoli setkání s Trumpem v USA
. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Ukrajina by mohla přijmout velkou část návrhu USA v jeho současné podobě. Ukrajinský zdroj s přímými informacemi o jednáních však CNN sdělil, že některé z nejostřejších sporů přetrvávají, včetně toho, zda se Ukrajina vzdá území, které Rusko neobsadilo, a zda se vzdá ambicí stát se členem NATO. „Ukrajina se nebojácně drží své linie. A je to linie jejich suverenity a obrany,“ řekl Starmer.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím uvedl, že po uzavření mírové dohody bude součástí navrhovaných evropských bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i americká složka. Rusko však takové návrhy vždy odmítalo, takže není jasné, zda Západ jednoduše „nejedná sám se sebou“.
Pokrok, nebo iluze?
Zda jde o skutečný pokrok, nebo jen o iluzi, se možná vyjasní během Díkůvzdání, které Američané slaví ve čtvrtek 27. listopadu. Bílý dům má tendenci prezentovat postupný pokrok jako velké vítězství Donalda Trumpa. V úterý jeden americký úředník prohlásil, že Ukrajina souhlasila s dohodou, ale pak Kyjev očekávání zmírnil. „Je tedy nejlepší neposuzovat vyhlídky na jednání na základě optimismu prezidenta, který kdysi slíbil ukončit válku do 24 hodin,“ podotkl Collinson. Připomněl tím Trumpův slib z předvolební kampaně. Washington ale používá osvědčenou taktiku, která je pro všechna mírová jednání zásadní – vyvolává dojem dynamiky, která ve skutečnosti neexistuje.
Čtěte také
Trump svým původním 28bodovým návrhem vyvolal na druhé straně Atlantiku šok. Návrh zahrnoval požadavky Ruska, aby se Ukrajina vzdala území, která stále drží ve východních regionech Doněcku a Luhansku, včetně ustanovení, že se nikdy nepřipojí k NATO. „Jeho načasování vypadalo jako cynický oportunismus v okamžiku slabosti Zelenského, který řeší korupční skandál, a v době, kdy ruské jednotky dosahují úspěchů na bojišti, aby Ukrajině vnutil nespravedlivé ukončení války,“ uvedl Collinson.
Pokud by však Trump nějakým způsobem dosáhl průlomu, nebylo by to poprvé, co by zahájil jednání a pak pohrozil odchodem. „Jako vůdce Západu a přítel Putina je americký prezident možná jedinou silou, která by mohla změnit politické kalkulace,“ dodal Collinson.
Model příměří mezi Izraelem a Hamásem
Američtí představitelé se zřejmě snaží uplatnit podobný model, jaký vedl k příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem, které také začalo dlouhým seznamem návrhů, jež byly později upřesněny. Tyto dva scénáře však nejsou úplně stejné. Trump byl schopen a ochoten vyvinout tlak na Izrael, aby se připojil k jeho plánu. Arabské státy udělaly totéž s Hamásem. Trump však zřejmě nemá páky ani chuť vyvinout podobný tlak na Rusko, a to navzdory nedávno uvaleným sekundárním sankcím USA na vývoz ropy z Moskvy, který udržuje v chodu její válečný stroj.
Přesto příměří mezi Izraelem a Hamásem, jakkoli křehké, vydrželo a američtí představitelé usilovně pracují na zahájení skutečného mírového procesu. Málokdo však věřil, že to Witkoff a další vysocí představitelé administrativy dokážou.
V Evropě, Spojených státech a dokonce i v Kyjevě se již dlouho hovoří o tom, že Ukrajina nebude schopna u jednacího stolu získat zpět většinu území, která ve válce ztratila. Ruské požadavky na celé Luhansko a Doněcko by však pro Kyjev mohly být překážkou, protože by to Rusku umožnilo v budoucnu podniknout další útok. Návrhy USA, které má CNN k dispozici, naznačují, že nejspornější oblasti by se mohly stát demilitarizovanou zónou. To by však Ukrajinu připravilo o nejlepší prostředek obrany proti útoku z východu.
Čtěte také
I přes diskuse o pokroku pociťují Ukrajinci po několika dnech nových ruských leteckých útoků skepsi. „Věřte mi, nikdo nechce mír víc než my všichni,“ řekla ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. „Upřímně řečeno, na Rusko není vyvíjen velký tlak. Jediné ústupky, o kterých se diskutuje, jsou: Jaké ústupky udělá Ukrajina?“ dodala.
Jakékoli příměří, které zahrnuje zmrazení bojiště na současných frontových liniích, plus bezpečnostní záruky – včetně evropských stabilizačních sil a podpůrné role USA – by mohlo mít šanci. Rusko však nedalo najevo, že by upustilo od námitek proti těmto podmínkám. A nikdo na evropské straně Atlantiku Putinovi nevěří.
Zelenskyj v úterý řekl, že „principy“ amerického dokumentu lze dále rozvinout. Čím více se však návrh upravuje, aby vyhovoval Zelenskému a Evropě, tím více se samozřejmě vzdaluje od postoje Moskvy. Demokratický senátor Chris Van Hollen, který zasedá ve Výboru pro zahraniční vztahy, vysvětlil v úterý, o co jde: „Byl to plán nakloněný Rusku. A tak se mu samozřejmě Ukrajinci a naši evropští spojenci bránili. A teď proběhly diskuse v Ženevě, kde se Ukrajinci a Američané zřejmě shodli. Počet bodů se snížil z 28 na 19. Ale pokud jste Rusko, řeknete si: ‚Hele, vezmu ten původní Trumpův plán, jo?‘“
„Pokud se Putinovi podaří vrátit diplomacii zpět k jeho cílům, možná i s pomocí Trumpa, mohl by prozatím uvažovat o ukončení války podle svých podmínek. Pokud jeho neústupnost zmaří tuto nejnovější iniciativu, může pokračovat v boji – což možná stejně chce udělat,“ uvedl Collinson.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Přijme Rusko Trumpův mírový plán? Jedna část vzbudila v Moskvě velký rozruch, říká Just
vaclav.cerny@iprima.cz
