reklama
Toyota Proace Verso  Nomad Wanderer
Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Foto: Bart Běhal

Toyota Proace Verso Nomad Wanderer. Hodí se městu i světu

Letecká doprava dostala v roce 2020 direkt, který asi nikdo na světě nečekal. Možná jsme kvůli pandemii koronaviru na startu revoluce v cestování, do kterého mohou výrazně promluvit i automobilky. Obytné modely, vhodné na cestování i každodenní provoz, jsou totiž čím dál víc v módě, což pochopila i Toyota. Nám předvedla model Proace Verso Nomad Wanderer.

Nomád – to je podle slovníku člověk, který preferuje neustálé kočování před usedlým životem na jednom místě.

Tím se celkem snadno vysvětluje, proč si Toyota ke svému Proacu vybrala právě toto přízvisko. A zvolila dobře. Vyrazila na území, které už nějaký rok střeží například Volkswagen se svým modelem California či Mercedes-Benz s populární verzí Marco Polo.

Je to logické, protože cestovat a zároveň bydlet je teď prostě in víc než kdy jindy! Otevřít dveře a mít každý den jiný panoramatický výhled se nosí.

Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Zdroj: Bart Běhal

Vestavba nabízí hodně

Testovaný Proace Verso měl kempingovou vestavbu Sitka od firmy Visu v ceně 77 900 Kč, kterou vůz s délkou 5 309 milimetrů celkem slušně využil. Zkusíme si lehce shrnout, co všechno nám nabízí.

Klíčový je prostor na spaní. POSTEL maximálně využívá obestavěný prostor vozu, matrace je komfortní a potahová látka vypadá odolně. Strávit v autě noc jsme si zkusili, a i když poměrně vysoké Verso na začátku podzimu v Bedřichově v Jizerských horách celkem slušně bičoval vítr, na spaní obstálo. Žádná bolavá záda ani skřípnutý krk. Velkým plusem bylo i nezávislé naftové topení – bez něj by to nešlo.

K tématu

Jediná potíž byla v tom, že vyšší jedinci si musí sklopit (nebo samozřejmě vyndat, pokud tu možnost v danou chvíli mají) zadní řadu sedadel a do mezery pak posunout nohy. Jinak je budou muset trochu přikrčit, případně si lehnout „na štorc“. A ačkoliv měl vůz tónovaná skla, ještě lepší by bylo, kdyby i okna ve spacím prostoru měla roletu, jako měla okna u zadních sedadel. Ke spaní by to bylo příjemnější.

Stejně jako možnost zamknout vůz zevnitř klíčem, což se nám nedařilo, a museli jsme se tak protáhnout na tlačítko na středovém panelu u řidiče, což bylo přes vysoká sedadla lehce problematické. Ochrana proti uzamčení uvnitř je sice fajn věc, na kempinkové využití vozu se ale zjevně nemyslelo.

Po spánku může následovat SEZENÍ SE STOLEM. Ten se celkem snadno složí vyndáním podlouhlých středových polštářů, ze kterých se stanou opěradla na sezení. Stolek se zvedne a na každé straně vzniknou dvě lavice. K nim je přístup buď zadními dveřmi, nebo i bočními posuvnými. Ideálně při vyndání jedné nebo obou řad sedadel.

Výhodou je, že celý proces zabere skutečně jen pár chvil a je snadný i pro jednoho člověka, kterým může být dokonce i křehká žena.

Opět platí, že kdo má ke 190 centimetrům, bude se při sezení trochu krčit. Lepší je se pak na lavici položit.

Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Zdroj: Bart Běhal

Pak může následovat VAŘENÍ, a tady Verso sympatizuje s každým, kdo si užívá nocování pod širákem. Ve speciálních přihrádkách nabízí příbory, hrnečky, skládací sklenice na víno, prkénko na krájení či plynovou bombu. To vše šikovně umístěno pod spacím prostorem společně se dvěma kanystry na vodu s výpustí.

Na léto a kempování se vyplatí také sluneční střecha zvaná Roofka. Je skladná a její instalace na boční část vozu není náročná. Stačí jen vztyčit hliníkové vzpěry a pak pomocí kolíků, podobně jako u stanu, zajistit. Pohodlí, prostornost a skladnost, které Proace poskytuje, jsou velmi důležité. Proč? Protože reklamy, a v posledních letech hlavně instagramový svět, okolí s chutí předkládá, že po otevření dveří obytného vozu můžete stát třeba jednou nohou v tyrkysovém alpském jezeře.

Tak to ale většinou není, zaparkovat a spát nemůžete zdaleka všude. Proto je třeba mít spolehlivou základnu.

Na velké, třeba několikatýdenní rodinné kempování to není, ale výhodou je, že celá vestavba se dá snadno vyndat. Auto se pak dá v klidu používat i do normálního provozu.

Vysoký posez a tichý motor

Za volantem Toyoty se řidič usadí jako do dodávky. Sedí vysoko a vysoká je také celá přístrojová deska. Výhled z vozu je do všech stran velmi dobrý, zaujmou malá zpětná zrcátka, stejně tak ale zaujme to, že majitele vozu rychle přesvědčí, že větší vůbec nejsou třeba.

Za volantem se neskrývá velký digitál, klíčové budíky (rychlost, otáčkoměr, palivoměr, chladící kapalina) jsou stále analogové. Mezi nimi je displej palubního počítače. Kdo při jízdě nerad okem sjíždí na tachometr, využije příplatkový head-up displej ve formě „zaměřovacího“ sklíčka vyklápěného před čelním sklem.

K tématu

Palubní deska není přeplácaná a je přehledná. Vévodí ji sedmipalcový multifunkční dotykový displej i s navigací. O malý kus pod ním najdete otočný volič osmistupňové automatické převodovky. Středový tunel u dodávky přirozeně zcela chybí, řidič má na podlaze po ruce pouze klasickou ruční brzdu.

Dvoulitrový řadový čtyřválec je i na diesel hodně tichý a jeho 133 kW znamená více než dostatečný výkon potřebný k hbité akceleraci tohoto pětimetrového kolosu. Za slušnou dynamiku přitom nic zvláštního nežádá. Jezdit s těžkotonážním autem okolo 6,5 litru na 100 kilometru není žádný problém. Proace opravdu není žádný lenoch. Až jednoho zamrzí, že Toyota nedodává stejný motor třeba do Corolly.

Pohodlné jízdě nebrání ani ostřejší zacházení, nástavba nevydává žádné nepříjemné zvuky a odnikud se neozývá zbytečné klepání či bouchání.

Cena námi testovaného vozu byla 1 275 975 Kč. Ale základní dlouhá verze L2 Proace Verso Nomad Wanderer se slabším motorem je takřka o půl milionu levnější. A to je cena, na kterou už dosáhnou i mladší generace.

Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Toyota Proace Verso Nomad Wanderer
Zdroj: Bart Běhal

1. NÁKLADY NA SERVIS

Tady záleží na tom, k čemu dojde dříve. Do servisu s vozem zamíříte buď po dvou letech, či po padesáti tisících ujetých kilometrech. Pro toho, kdo má cestovatelské choutky, nastane jako první pravděpodobně kilometrová varianta. Průměrná hodina práce v dealerství Toyoty v ČR pak bez DPH činí 1 123 korun.

Co je také důležité, jsou záruky. Na lak je tříletá, to samé na celý vůz. Pokud dříve majitel nenajede 100 tisíc kilometrů. To je u Toyoty základ. Proace Verso je na tom ještě podstatně lépe. Všechny prodané vozy mají prodlouženou záruku na 5 let a rovný milion kilometrů. Můžete také počítat se silniční a asistenční službou Toyota Eurocare po dobu platnosti záruky.

2. PRODEJE

Proace se na českém trhu ujal velmi dobře a v roce 2020 byl, co se týče nových registrací, na špičce. Stalo se tak v 1 407 případech, což je oproti roku 2019 nárůst o 497 vozů. Dodací lhůta činí zhruba 3–⁠4 měsíce.

3. ODKLÁDACÍ PROSTORY

Celý vůz je prakticky jeden velký odkládací prostor. Například boční kapsy ve dveřích řidiče či spolujezdce jsou tak velké, že je třeba si dát pozor, aby vám do nich při vystupování nezapadla noha. I to je klidně možné. Nezvykem je absence středového panelu, kam se často odkládá například kelímek s kávou. Dost prostoru před sebou má naopak spolujezdec, kterému je k dispozici jedna krytá i jedna otevřená schránka.

4. ZAJÍMAVOST

Pokud se nebude líbit vestavba Visu, k dispozici je ještě další, a to od firmy Egoé. Ta nabízí navíc například ještě dřez či chladničku.

/ fotografií

K tématu

K tématu