Když přišlo Volvo před časem s tím, že jeho auta nepojedou víc než stoosmdesátkou, zdvihla se vlna nevole. Ale proč vlastně? Jistěže ne proto, že by snad někdo pravidelně tak rychle jezdil, protože i v neomezeném Německu je svátkem potkat úsek, kde lze koním popustit uzdy. Jde spíš o princip – proč škrtit auto, které má na víc? Bezpečnost je ale silným argumentem a Evropská unie nyní přichází s podobným receptem.
Volvo už v roce 2016 vyhlásilo ambiciózní cíl, aby v jeho automobilech neumírali na silnicích lidé. Záměr jistě chvályhodný, ale postupně švédští inženýři přišli na to, že ani sebelepší technika nepomůže, pokud se budou řidiči na cestách chovat hloupě, bezohledně a agresivně. Proto nakonec skutečně realizovali svůj nápad a maximálku aut – bez ohledu na výkon – omezili na 180 km/h.
A přesně tohoto nápadu se chytili i někteří europoslanci, environmentální lobbistické organizace a různá sdružení podporující bezpečnější chování na silnicích. Pravdou přitom je, že průměrný výkon aut se stále zvyšuje.
Nebezpečná rychlost
Pokud si vezmeme tak vyspělou automobilovou zemi, jakou je Německo, měla tam auta před čtyřiceti lety průměrný výkon 58 kW (79 koní), před třiceti lety 66 kW (90 koní), před dvaceti lety 88 kW (120 koní) a v uplynulém roce dokonce 121 kW (165 koní).
S vyšším výkonem roste samozřejmě i průměrná rychlost (to je problém bezpečnosti), a tím pádem i emise (to je problém ekologie). Právě těmito dvěma argumenty je odůvodněna stále intenzivnější snaha omezit maximální rychlost aut v Evropě.
Do roka a do dne? To ještě ne
Je dost pravděpodobné, že europoslanci v dohledné době, tedy během jednoho, dvou let, zavážou Evropskou komisi, aby připravila legislativní nařízení plošně omezující maximální rychlost nových aut v EU. Ostatně taková snaha už tu před nedávnem byla.
Podle článku BBC z roku 2019 přišla Evropská komise s pracovním návrhem, podle kterého by už od roku 2022 měla být všechna v Evropě prodávaná auta vybavena inteligentním omezovačem maximální rychlosti ISA (Intelligent Speed Assistance) nastaveným právě na 180 km/h.
Kromě patologického tlaku na snižování emisí má Evropská unie i další vizi, která je možná dobře myšlena, ale zcela odtržená od reality. Brusel totiž tvrdí, že má komplexní plán, který by do roku 2038 pomohl zredukovat počet vážných zranění na silnicích o 140 tisíc a do roku 2050 téměř na nulu. Proto se posiluje povinná bezpečnostní výbava vozidel včetně systému pro automatické přivolání pomoci a podobně.
Nereálná očekávání
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, říká známé úsloví. Už nyní se automobilky coby oběti bruselské zvůle kroutí pod drakonickými emisními požadavky a s novými regulacemi budou jen přibývat další nerealizovatelné technické a technologické nároky. Zatímco dříve přicházely s inovacemi samotné automobilky, dnes jsou jim různé úpravy direktivně nařizovány shora.
Rychlostního omezení se nejspíš dočkáme ještě v této dekádě, bezprostředně ale zřejmě nehrozí, protože v kurzu jsou nyní emise a pandemická krizová opatření. Po nich se ale zřejmě tento návrh vrátí do hry s plnou vážností.
