reklama

Tragédie v Bejrútu má svůj protějšek v Evropě. V německém Oppau zemřelo 561 lidí

Takto vypadaly zbytky továrny BASF v německém Oppau nedaleko Mannheimu po výbuchu dusičnanu amonného. Tehdy zahynulo 561 lidí. (Zdroj: BASF)

K výbuchu v libanonském přístavu Bejrút, po kterém zahynulo přes 150 osob a více než 5 000 osob je zraněných, se scházejí zajímavé historické události se stejným pojítkem. Tím je dusičnan amonný. Ten se často používá v umělých hnojivech. Továrnu na umělá hnojiva by asi málokdo označil za časovanou bombu. Přesto jedna taková v Německu vybuchla.

reklama

Dusičnan amonný

Dusičnan amonný má coby chemická sloučenina širokou paletu využití. Od toho nejznámějšího, což jsou zemědělská hnojiva, až po ty méně známé, jako je například dezinfekce pitné vody. Díky svým výbušným vlastnostem se používá i do pyrotechniky či výbušnin, ale není tak snadno explozivní, jak by se na první pohled zdálo.

Dusičnan amonný je bílá krystalická látka silně pohlcující vzdušnou vlhkost.
Dusičnan amonný je bílá krystalická látka silně pohlcující vzdušnou vlhkost.
Zdroj: Profimedia

Díky tomu, že snadno pohlcuje vzdušnou vlhkost, se nepoužívá k výrobě střelného prachu. K tomu slouží dusičnan draselný. Výhodou dusičnanu amonného je jeho cena a snadná výroba, což mimo jiné odráží i množství jeho výroby počítané celosvětově v milionech tun ročně. V bejrútském přístavu uskladněná chemikálie byla vlastně nechtěným dědictvím po ruské lodi Rhosus. O ni ani o její náklad nikdo neměl zájem. Zhruba 2 750 tun dusičnanu amonného nejprve čekalo dlouhé měsíce v přístavu, později byl náklad přeložen do přístavu, kde se stal rozbuškou libanonské tragédie.

K tématu

Tragické 21. září 1921

Aktuální výbuch v Bejrútu má podle úřadů na svědomí 2 700 tun dusičnanu amonného. Byť k drobnějším explozím dusičnanu amonného dochází každoročně, substance je za normálních podmínek a dodržování bezpečnostních předpisů považována za bezpečnou. Před 99 lety vybuchlo v německém Oppau, ve skladu koncernu BASF „pouhých“ 450 tun dusičnanu amonného, tedy desetina z uskladněných 4 500 tun. Přesto po sobě exploze zanechala stometrový kráter hluboký 19 metrů. K čemu tedy v Oppau došlo?

Kráter po výbuchu v Oppau
Kráter po výbuchu v Oppau
Zdroj: Volné dílo

Důvod výbuchu, který se stal jedním z největších nejaderných výbuchů lidské historie, je bizarní. Byť všechny důkazy byly rozmetány a svědci usmrceni, odborníci došli k závěru, že selhala metoda získávání kusů materiály, která nebyla sypká, ale v zásobníku se „sesedla“ a díky její hygroskopii (absorbování vlhkosti) utvořila kompaktní hmotu. Je to podobné, jako když navlhlá sůl tvoří hrudky, jen v mnohem větším měřítku. K rozrušování se používalo malých náloží, což byla tehdy schválená metoda. Ovšem s největší pravděpodobností v onen osudný den byl v místě odstřelu zřejmě jiný poměr jednotlivých komponentů, malá exploze zažehla, podobně jako roznětka v plastické výbušnině, řetězovou reakci na jejímž konci bylo 561 mrtvých a stovky zraněných.

Další exploze dusičnanu amonného

Exploze v Oppau a Bejrútu rozhodně patří mezi největší, které má dusičnan amonný na svědomí, ale rozhodně nejsou jediné. Mezi další tragédie patří exploze ze dne 16. dubna 1947 na lodi SS Grandcamp v Texasu. Exploze na zakotvené lodi s nákladem přibližně 2 300 tun vyvolala kromě požáru ve městě přílivovou vlnu o výšce až 4,5 metru. Příčinou exploze byl požár, který ovšem námořníci nechtěli hasit vodou z důvodů poškození nákladu, ale pokusili se ho udusit. Ovšem tím dosáhli nadkritické teploty, která fungovala jako spouštěč. Zcela nečekaným důsledkem výbuchu byl pád dvou malých letadel, která se dostala do problémů kvůli výbuchem zvířenému prachu.

Zaměstnanci firmy BASF, kteří přežili výbuch dusičnanu amonného v továrně v německém Oppau nedaleko Mannheimu.
Zaměstnanci firmy BASF, kteří přežili výbuch dusičnanu amonného v továrně v německém Oppau nedaleko Mannheimu.

Další velkou tragédii, kterou má na svědomí dusičnan amonný, se odehrála 21. září 2001 ve francouzském Toulouse, kde explodovalo asi 300 tun suroviny. Příčinu se vyšetřit nepodařilo, dodnes se spekuluje o možném teroristickém útoku.

USA, Severní Korea, Čína

Když americký atentátník Timothy McVeigh sestrojil 1 800 kilogramů těžkou nálož, kterou odpálil na budovu federálních úřadů v Oklahoma City, byl hlavní složkou dusičnan amonný. Při jeho atentátu v dubnu roku 1995 zemřelo 168 lidí. Byť se dusičnan amonný používá jak v zábavní pyrotechnice, tak i teroristických nástražných systémech, potřebuje nějaký iniciátor. Představme si další „dusičnanové“ výbuchy 20. století.

O explozi, která zatřásla 12. srpna 2015 čínským přístavním městem Tchien-ťin se moc neví, byť i tentokrát byla ve hře zmiňovaná chemikálie. Během dvou explozí přišlo o život 173 lidí a přes 800 osob bylo zraněno.

Při výbuchu 22. dubna 2004 v Jong-čchonu v Severní Koreji u hranic s Čínou zahynulo 162 lidí a 3 000 bylo zraněno. Výbuch způsobila srážka vlaku s ropou a vlaku s dusičnanem amonným, při které jiskry z porušeného trolejového vedení zapálily ropu. Dusičnan amonný pak vybuchl.

Exploze 17. dubna 2013 a následný požár v továrně na hnojiva v americkém městě West, kde žije velké množství potomků českých přistěhovalců, zabil 15 lidí a na 160 jich zranil.

Tagy: historie Německo výbuch exploze Bejrút Libanon dusičnan amonný BASF Oppau
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Konec testování v mateřských školách? Hygienička prozradila, kdy se dětem uleví
reklama
reklama
Konečně spravedlnost, slaví Američané verdikt poroty v případu Floyda. Vyrazili do ulic

USA

Domácí zpravodajství

KOMENTÁŘ: Hlavně nezmínit Klause. Petr Fiala nadělil ODS ke 30. výročí cancel culture
Spor o testování v semilské škole pokračuje. Po odvolání ředitele se zástupkyně neshodnou
Další články
reklama
reklama