Tři desítky let na čele pelotonu

Jiří Hub, výkonný ředitel Asseco Solutions, leadera českého trhu s podnikovými informačními systémy, ve firmě působí od roku 1993. Mezitím se obrat zvýšil dvacetinásobně a počet lidí více než desetkrát. Za úspěšnými 30 lety firmy vidí důvěru zákazníků, jejichž jádrem jsou malé a střední podniky a firemní kulturu, díky které výrobce ERP řešení Helios má rád změny a nebojí se jich.

Většina zákazníků, partnerů a zaměstnanců si Asseco Solutions bez Jiřího Huba nepamatuje. Jak dlouho jste ve firmě?

Nastupoval jsem do původní LCS v roce 1993, takže na podzim 2022 to bude dvacet devět let. Byl to tehdy krásný, až skoro rodinný podnik s nějakými třiceti lidmi. Třicet let je v IT dlouhá doba a naše firma se proměnila ohromným způsobem. Když jsem nastupoval, měli jsme obrat 38 milionů korun, dnes máme téměř tři čtvrtě miliardy a je nás tři sta padesát. Tehdy jsme měli jeden produkt, dnes je jich víc než deset.

Byla to bezproblémová cesta?

Největší nárazy jsme zaznamenali dva. První zažije každá firma, když se láme počet lidí okolo stovky. Potřebujete totiž zcela změnit organizační strukturu. Pro původních třicet lidí ještě stačí plochá, dvouúrovňová, která je velice flexibilní. Při větším počtu lidí ale už musíte vytvořit standardní architekturu organizační struktury, která má minimálně tři úrovně.

Druhý velký náraz pro nás samozřejmě byl, když jsme se stali součástí nadnárodní skupiny Asseco, z původní LCS International jsme se tedy stali Asseco Solutions. Byla to obrovská změna, ale uřídit se ji podařilo, protože jsme se nikdy nebáli změn.

Z tehdejších třiceti lidí jsme sice ke dnešku již zůstali jen tři, ale firemní identita, duch firmy, původní firemní kultura, to se za celou dobu nezměnilo. Máme rádi změny, nebojíme se jich, víme, že firma zde chce být dlouho, takže se měnit musí.

Probíhají u vás změny i nadále?

Zhruba před rokem jsme změnili firemní organizační strukturu. Položili jsme důraz na dvě zásadní oblasti. Jednou je obchod a druhou je vývoj. Ze striktně vertikální struktury, například Enterprise – Public atd., jsme ji „překrájeli“ horizontálně. Teď tedy máme kromě obrovské divize zastřešující realizace v top managementu zkušeného „lovce“ Michala Andraška, který řídí obchod, a necelý rok máme též ředitele vývoje Petra Vítka, také chlapíka s nesmírnými zkušenostmi

Jak se vám daří obstát na vysoce konkurenčním IT pracovním trhu?

Pracovníky se nám daří získávat naším firemním duchem, naší kulturou. Nějaké přeplácení lidí považuji za naprosto krátkozraký zaměstnavatelský model. Tohle může fungovat rok, dva, ale pak takového člověka stejně zase někdo přeplatí. Co by mělo lidi na Asseco Solutions lákat, je právě ta naše firemní kultura. Jak se setkáváme, komunikujeme spolu, interagujeme. Například v covidové době jsme asi byli velmi anomální IT firmou, protože jsme nikdy firmu úplně nezavřeli. Nikdy jsme neposlali na home office víc než padesát procent lidí.

Jak se vám dařilo zvládat provoz během pandemie?

Obecně se trh rozdělil na firmy, které by nejraději fungovaly zcela virtuálním způsobem, a my zase naopak patříme mezi ty, které by si rády podržely mezilidské vztahy, na čemž jsme od začátku postaveni. Od korporátů jsme většinou v první polovině roku 2020 dostali zprávu, abychom k nim vůbec nejezdili. V segmentu zákazníků z SME bylo naopak právě toto oceněno. Ať už šlo o paní účetní nebo o ředitele či majitele, ti nám řekli: „Až to zase otevřou, hned k nám přijeďte!“

V sobotu jsem mluvil s kamarádem z jedné ICT korporace; stěžoval si, že už dva roky v podstatě nebyl v práci, a že není schopen nastartovat sdílení know-how mezi lidmi ze svého týmu. Dokonce pro mě až nepochopitelně, zatímco v Asseco Solutions jsme počítali člověkohodiny našich zaměstnanců na home-office, kdy lidé chyběli v kanceláři, v korporátech se naopak museli dovolovat, když chtěli do práce přijít.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Český statistický úřad definuje SME, tedy menší a střední podniky, tuším, jako organizaci s 50 až 250 zaměstnanci. My se pohybujeme zpravidla ve firmách o velikosti 25 až 500 lidí. Sice často přesáhneme nahoru nebo dolů, ale gros našich zákazníků je opravdu někde uprostřed tohoto počtu. Musím také říci, že jde o nejstabilnější ekonomický segment firem, projevilo se to i v covidové době, nedocházelo u nich k nějakým výkyvům. Naopak, právě díky jejich plošší organizační struktuře, jaká má blízko k operativnímu přístupu řízení, v době lockdownů začali investovat do IT a vylepšení uvnitř firmy, kdy věděli, že nebudou moci vyjet měsíce ven.

Druhým naším nejsilnějším segmentem je Enterprise, tedy velké podniky. Veřejná správa pak tvoří zhruba 10 % našich aktivit. Každá firma by měla vědět, kde je její těžiště a držet se jej.  Dlouhodobě se nevěnujeme například finančním institucím a státní správě.

Když se přesuneme k trendům ve světě informačních systémů, jak se vaši zákazníci stavějí ke cloudu?

Zákazníci po nás cloud primárně nevyžadují. Cloud má pro ně některé jasné výhody, nicméně asi tak před deseti lety o něm přestali zákazníci mluvit jako o něčem důležitém. Zákazník chce, aby mu systém fungoval a v zásadě je mu jedno, v jakém prostředí. Do určité míry proto považuje cloud za technologickou záležitost a čím dál míň se zajímá o technologie. Podle mého odhadu je jen kolem 10 % z nich takových těch inovátorů, kteří se o technologie zajímají a chtějí ty nejmodernější, ti pak cloud vyžadují. Ostatní jej berou buď jako samozřejmost, nebo je to nezajímá.

Jak k možnosti využití informačního systému v cloudu přistupují?

Zákazník si zpravidla na začátku porovná cenový model on-premise s cloudovým, a pokud je bude hodnotit pouze omezeně jako cenu za aplikaci, vždy se zatím finančně rozhodne pouze pro on-premise. Teprve když přijde diskuze na další výhody cloudové verze, že může mít menší IT oddělení, nemá problém s bezpečností, což je určitě důležité téma, nemusí se starat o aktualizace, pak teprve začne o cloudové verzi více přemýšlet.

Musíme se s ním podívat na celkové náklady na vlastnictví, TCO, za příštích pět let a započítat do nich všechny náklady, počínaje údržbou. Teprve pak zákazník vidí i další výhody.

O co dalšího se české firmy v oblasti informačních systémů aktuálně zajímají?

Strojové učení (Machine Learning – ML) a Umělá inteligence (Artificial Intelligence – AI) jsou pro nás určitě nejaktuálnějšími dalšími trendy. Dnes jsou to marketingové termíny, ale za pár let bude vše jinak. Jsou to oblasti, v nichž se IS mohou vyvíjet nejrychleji. ML je pro nás v reálné praxi nejdůležitější. Automatizace může výrazně ušetřit jak finance, tak kapacity, alespoň prozatím.

ML máme například i v účetnictví. Taková detekce anomálií v účetním deníku je velmi oblíbenou funkčností. Systém, stroj, si sleduje v celém objemu účetních transakcí, jak se vyvíjely, a která z nich vybočila, jestli účetní nezadala něco špatně, a systém to najde sám. Další možností je skladová evidence, kde máme detekci nestandardních cen na položce příjemek  pro kontrolu skladníka, který tyto ceny zadává. Může se ukliknout a systém zabrání případné chybě v evidenčních cenách. Nakonec bych zmínil predikce vývoje, které stroj dokáže spočítat nejpřesněji, protože se umí učit z aktuálních dat a nemusí využívat statistických modelů, které pro danou firmu vůbec nemusí platit.

Určitě bych podtrhl automatizaci, ale velkým trendem je UX, User Experience, prostě uživatelská zkušenost. U zákazníků to funguje. Jak na ně systém působí, nebo jak příjemně se jim s ním pracuje, to považují za důležité stále více. Jde o „soft věc“ při rozhodování o koupi, ale má velkou budoucnost.

Stále důležitější bude také bezpečnost. Velkým tématem jsou zatím i lidské kapacity, ať už jde o lidi z IT nebo těch, kteří systém spravují. Všichni víme, že lidské síly je u nás nedostatek.

V současné i nejbližší době například intenzivně komunikujeme s našimi zákazníky ze segmentu Enterprise, aby přešli z ERP systému Helios Green na novější HELIOS Nephrite, který má navíc nové funkčnosti a výrazná vylepšení v oblasti UX. Zákazníka v podstatě nezajímá jeho IT, ale jeho byznys.

Jak důležitou součástí vašeho byznysu jsou vaši partneři?

Jsme firma s velkými zkušenostmi s partnery, jsme na nich tradičně postaveni a v partnerském modelu vidíme i svoji budoucnost. Nicméně společně se změnou přechodu našich systémů do cloudu se bude měnit i partnerská síť. Když to zjednoduším, tak dříve se dali rozdělit do tří skupin – obchodní, implementační, tedy poskytující služby, a v neposlední řadě partneři, kteří do systému vyvíjejí další moduly nebo zákaznické doplňky.

Vývojoví partneři mají do budoucna obrovskou příležitost, protože jsme se rozhodli, že do naší nové cloudové platformy ve druhé polovině roku 2022 umožníme, aby zde pro stejnou oblast bylo i více aplikací. Partnery nic limitovat nebude, naopak. A zákazník si bude moci vybrat z více možností.

SLEDUJTE ROZHOVOR S JIŘÍM HUBEM TAKÉ NA CNN PRIMA NEWS V POŘADU INTERVIEW PLUS: