Učitelé s povolením fyzicky zasáhnout. Dánsko zvažuje kvůli agresivitě žáků kontroverzní novelu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Dánští učitelé budou moci fyzicky vyvádět žáky ze tříd.
Reforma reaguje na rostoucí agresivitu ve školách.
Kritici varují před normalizací násilného řešení konfliktů.
Hrozí podle nich narušení důvěry mezi pedagogy a jejich žáky.
Učitelé v Dánsku by mohli získat možnost použít ve třídách „fyzickou sílu“. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Učitelé v Dánsku by měli získat oprávnění použít ve třídách „fyzickou sílu“. Novinka, která má platit od srpna příštího roku, jim má umožnit zadržet, omezit nebo vyvést ze třídy vyrušující žáky. Informují o tom zahraniční média. Návrh zákona ale zároveň vyvolal kontroverze – kritici se obávají, že ve školách dojde k normalizaci řešení konfliktů násilím.
V dánských školách rostou stížnosti na násilí mezi dětmi – více než čtvrtina učitelů se setkává s rostoucím násilím a agresivitou a v každé páté třídě žáci útočí také na učitele. Středolevicová vláda proto navrhla reformu, která by učitelům měla rozšířit pravomoci. Od srpna příštího roku by mohli používat fyzickou sílu, tedy omezit, zadržet nebo vyvést ze třídy žáky, kteří vyrušují v hodině, píše britský deník The Telegraph. V současné době mohou učitelé použít sílu pouze tehdy, pokud žák představuje nebezpečí pro sebe, ostatní, popřípadě pro školní majetek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Havárie v Andách a 72 dní pekla. Ragbisté po pádu letadla bojovali o život v mrazivých horách
Zákon, který vypracovalo ministerstvo školství, navazuje na výzvy celostátního odborového svazu učitelů, který již dlouho tvrdí, že je stále obtížnější zvládat vyrušující žáky. Návrh zákona stanoví, že fyzický zásah lze použít pouze za výjimečných okolností a musí být přiměřený. O každém použití fyzické síly musí být rovněž informováni rodiče dotyčného žáka a městská rada.
„Učitelé musí jasně vědět, jak postupovat, když se situace vyhrotí. Neměli by se bát, že přijdou o práci, pokud v případě násilí nezbytně zasáhnou. Chceme, aby ve školách panoval klid a pořádek, proto musí být jasně stanoveno, kdy mohou učitelé použít fyzickou sílu. Dlužíme to učitelům i žákům. Zároveň ale školy musí dělat vše pro to, aby podobným situacím předcházely,“ řekl ministr školství Magnus Heunicke.
Čtěte také
Fyzický zásah by ale měl být až poslední možností. V méně závažných situacích by se učitel měl nejprve pokusit situaci vyřešit jinými způsoby, například rozhovorem. Dánský web Folkeskolen podotýká, že vláda v návrhu zákona zdůrazňuje, že neexistuje žádné specifické chování studenta, které by automaticky vyžadovalo specifickou reakci učitele. Učitel tak bude muset vždy zohlednit „věk, vyspělost a úroveň fungování“ dotyčného studenta.
Dánsko zakázalo tělesné tresty ve školách už v roce 1967. Od té doby učitelé nesmějí při výchově žáků používat fyzické tresty. Návrh zákona by měl být v dánském parlamentu projednán v prvním čtení 10. listopadu, píše dánský web Magasinet Skolen.
Narůstající násilí mezi dětmi
V dánských školách narůstá násilí zejména v nižších ročnících. Učitelé se zároveň obávají následků, pokud by zasáhli. Průzkum zveřejněný 1. října ministerstvem školství ukázal, že v průběhu roku 2025 byl v 55 procentech tříd alespoň jednou nahlášen případ fyzického násilí mezi žáky, přičemž ve 36 procentech těchto tříd docházelo k incidentům nejméně jednou měsíčně. Fyzické násilí bylo zaznamenáno v 75 procentech tříd na nejnižším stupni (nultý až třetí ročník), zatímco ve čtvrtém až šestém ročníku tento podíl klesl na 59 procent a v sedmém až desátém ročníku na 27 procent.
Většina násilných incidentů se týkala jen malého počtu žáků – v 60 procentech tříd, kde byly incidenty nahlášeny, se jednalo pouze o jedno či dvě děti. Studie zároveň neprokázala žádnou obecnou souvislost mezi etnickým původem žáků a vyšší mírou násilí či agresivního chování. „V uplynulém roce se každý třetí učitel zdržel fyzického kontaktu při snaze uklidnit situaci ve třídě, a to z obavy před negativními následky,“ řekl Gordon Orskov Madsen, předseda učitelských odborů.
Obavy z normalizace násilí
Návrh zákona původně vypracoval loni na podzim bývalý ministr školství Mattias Tesfaye. Uvedl, že chce klást důraz na návrat „kázně“ a „autority“ do škol, a kritizoval rodiče, kteří svým dětem poskytli „příšernou výchovu“.
Čtěte také
Návrh zákona ale vyvolal kontroverzi – více než 500 odborníků na vzdělávání a nevládních organizací již dříve podepsalo společný text, v němž proti této reformě protestovali. Výzkumnice Louise Klingeová, která dopis iniciovala, se obává, že nový zákon „způsobí eskalaci a normalizuje kulturu, kde se konflikty řeší silou“, spíše než aby řešil základní příčiny problémů ve školách. Vnímá jej jako „příznak“ hlubší krize způsobené roky reforem, které zkrátily dobu přípravy učitelů, zvýšily počet nekvalifikovaných zaměstnanců – 20 procent školních zaměstnanců nemá pedagogickou kvalifikaci – a zavedly digitalizaci, kvůli které studenti tráví ve škole v průměru tři a půl hodiny denně před obrazovkou, píše francouzský web Le Monde.
Rasmus Kjeldahl, ředitel nevládní organizace Borns Vilkar, vyjádřil obavy, že „pouto důvěry mezi studenty a jejich učiteli bude narušeno, pokud se učitelé budou chovat jako policisté“. Kjeldahl odsoudil rovněž „autoritářský přístup“, který označil za „populistický“, a uvedl, že reforma „nevyřeší žádné problémy, ale riskuje vytvoření nových“.
Návrh zákona se podobá právní úpravě v Anglii, která stanoví, že učitelé mohou použít přiměřenou fyzickou sílu k zabránění narušení výuky, nikoli však jako trest. Zaměstnanci škol tam smějí použít pouze minimální nezbytnou sílu, aby předešli zranění žáků či personálu nebo aby obnovili pořádek.
Čtěte také
Tělesné tresty jsou stále povoleny v patnácti státech USA. Nejnovější údaje z databáze federálního ministerstva školství, která sleduje dodržování občanských práv, uvádějí, že ve školním roce 2021 až 2022 bylo zaznamenáno 32 tisíc případů použití tělesných trestů u dětí ve věku od 5 do 18 let, což odpovídá zhruba jednomu nahlášenému případu na 2 000 žáků. Podle stanice NPR byla v daném roce nejvyšší míra uplatňování tělesných trestů zaznamenána ve státě Mississippi. Americká psychologická asociace ale uvádí, že takové tresty mohou snížit sebevědomí dítěte a mít dlouhodobé následky, například v něm vyvolat dojem, že je „nežádoucí osobou“.
Jak je to v Česku?
V Česku není fyzické trestání žáků přípustným výchovným opatřením. Pedagog může ale použít přiměřenou fyzickou sílu (například odtržení peroucích se žáků, zadržení agresivního jedince), pokud je to nezbytné k ochraně zdraví, života nebo majetku. V těchto případech se postupuje podle institutů trestního a občanského zákoníku.
V zásadě mohou učitelé použít sílu ve třech případech:
Nutná obrana: Pokud žák přímo útočí na učitele nebo jiného žáka, může učitel útok odvrátit přiměřeným fyzickým zásahem. Obrana nesmí být zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Krajní nouze: Použití síly k odvrácení přímo hrozícího nebezpečí – například pokud se žák chystá vyskočit z okna, sebepoškozuje se nebo ničí majetek. Zároveň ale musí jít jen o případy, kdy toto nebezpečí nejde za daných okolností odvrátit jinak.
Prevenční povinnost: Školy mají povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků. Pokud učitel nezasáhne při napadení mezi žáky, mohl by být naopak stíhán za zanedbání povinnosti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Francií otřásají násilné protesty. Ve městech hoří školy, zasedla krizová skupina
vaclav.cerny@iprima.cz
