Analytik Vojáček ke zprávám o smrti Jevgenije Prigožina
Za smrtelnou havárií letadla s šéfem vagnerovců Jevgenijem Prigožinem s největší pravděpodobností stojí msta prezidenta Vladimira Putina kvůli pokusu o puč. Členové žoldnéřské skupiny se rozprchnou po světě a budou pracovat pro soukromé firmy, někteří se vrátí zpět do Afriky. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní analytik Jiří Vojáček. Podle něj za sestřelením stroje stojí příkaz z armády, kterému předcházelo ryze „diktátorské“ Putinovo rozhodnutí.
Po ruském oznámení smrti šéfa žoldnéřské skupiny bude prý pro ruskou armádu prioritou, aby vojáky dostala pod „svá křídla“. Problém však může nastat s penězi. „V Bělorusku už na vagnerovce čekají vojáci, kteří je verbují do armády. Budou jim určitě nabízet, aby přešli do nějaké speciální skupiny, avšak pod správou státu. Důstojníci si tam však nevydělají ani zlomek částky, na jakou by si přišli v soukromém sektoru,“ upozornil Vojáček ve vysílání CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: „Kuchař“, který si znepřátelil Putina. Kdo byl Jevgenij Prigožin a co vedlo k jeho smrti?
Podle něj se dá spíše počítat s tím, že si elitní vojáci najdou zaměstnání v jiných privátních vojenských útvarech. „Ti zkušení se rozprchnou po Evropě nebo dál do světa a budou pracovat pro soukromé firmy. Část z nich se však vrátí do Afriky, kde doposud působili ve službách tamních diktátorů,“ míní expert.
Ze strany samotných členů Vagnerovy skupiny se Putin nemusí bát žádného odporu či další možné ozbrojené vzpoury. „Zvolil tradiční diktátorskou cestu. Stačilo useknout hlavu a zbytek se rozuteče. Je si vědom, že vagnerovci jsou jednotkou hrdlořezů, kteří bez vedení člověka, který se za ně opravdu pral a vyplácel jim vysoké odměny, nebudou nijak organizovaně pokračovat,“ shrnul Vojáček možné dění. Dodal, že Prigožinova smrt a rozpad skupiny by měly mít minimální dopady na válečnou situaci na ukrajinském území.
„Dá se s velkou pravděpodobností mluvit o Putinově odvetě. Za vše mohl spor mezi Prigožinem a ruskou armádou. Pochod vagnerovců na Moskvu v červenci Putina výrazně zesměšnil. Právě proto se dá mluvit o reakci prezidenta a je také možné předpokládat, že rozkaz k provedení vyšel ze samotné armády,“ uvedl analytik.
Dobře zvládnutá akce ze strany armády?
Vojáček samu informaci o smrti Jevgenije Prigožina v souvislosti s pádem letadla v Tverské oblasti vnímá prozatím jako spekulaci. „Na druhou stranu agentura TASS potvrdila, že na palubě byl. Takové sdělení můžeme považovat za relevantní. Nedovedu si totiž představit, že by ruské úřady vydaly takovou zprávu, pokud by nešlo o pravdu,“ je přesvědčen.
Možnost, že bylo letadlo sestřeleno, je podle analytika více než pravděpodobná. „Při důkladném rozboru záběrů z místa nehody jsem zaregistroval, že letadlo nemá křídlo a chybí celá jedna motorová část. Pokud by šlo tedy skutečně o sestřelení, pak musela být akce provedena nějakým ručním protiletadlovým prostředkem, který se navádí teplem z motoru, což by vysvětlilo zničenou ocasní část,“ vysvětlil.
Upozornil však na to, že všechny detaily pádu stroje závisejí na tom, co sdělí sami ruští vyšetřovatelé. „Oblast, kde letadlo spadlo na zem, je zcela neobydlená. Jestliže byl vše záměr, šlo o technicky zvládnutou akci,“ řekl Vojáček ve vysílání CNN Prima NEWS.
Za nehodou soukromého leteckého prostředku podle něj stojí odveta za pokus o puč vagnerovců i dlouhodobé neshody, které panovaly mezi prezidentem Putinem a Prigožinem. Důvodem může být i upevnění pozic ze strany ruské hlavy státu.
Vojáček také upozornil, že vagnerovci nejsou jedinou výraznou žoldnéřskou skupinou, která operuje v Rusku. „Každá banka nebo milionář mají svou vlastní menší armádu. Často se účastní i akcí mimo hranice. Právně se ale vše vymklo kontrole, což vedlo k tak ostrému konfliktu, jaký jsme viděli před dvěma měsíci,“ dodal.
