Informace ohledně pádu letadla s Jevgenijem Prigožinem
Podnikavý „kuchař“, který si znepřátelil ruského prezidenta Vladimira Putina. A to ho možná stálo život. Jevgenij Prigožin byl podle Ruské federální agentury pro leteckou dopravu Rosaviacija mezi deseti oběťmi pádu letadla v ruské Tverské oblasti. Přitom ještě pár měsíců nazpět velel vagnerovcům táhnoucím na Moskvu. Dříve než spoluzaložil obávanou žoldnéřskou skupinu, se živil podnikáním v gastronomii – to mu vytvořilo cestu právě k vládci Kremlu.
Prigožin se narodil 1. června 1961 v Leningradu, tedy dnešním Petrohradu. Nejdříve absolvoval sportovní internátní učiliště, závodně také běhal na lyžích. Na sportovní dráhu se nicméně nevydal – již v mládí se dostal do konfliktu se zákonem, když byl podmíněně odsouzen za krádež. V roce 1981 už putoval na 12 let do vězení za loupež v organizované zločinecké skupině a další trestné činy. Za mřížemi strávil devět let, po propuštění začal podnikat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin mohl stát za nehodou letadla v Rusku, naznačil Biden. Prigožin jako cíl ho nepřekvapuje
A narazil na zlatou žílu. Nejprve měl stánek s občerstvením. Později stál u zrodu sítě supermarketů a především otevřel v Petrohradu luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka a několikrát ji navštívil i Putin, s nímž se sblížil. Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby, otevřel podnik v budově parlamentu. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku, čehož podle médií dokázal využívat ve svůj prospěch.
Před svou údajnou smrtí měl na kontě obří byznys. Vlastnil síť restaurací, cateringovou firmu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting, jejímž prostřednictvím řídil společnost zabývající se internetovými aktivitami proti Západu. Například dlouhodobě patřil k hlavním dodavatelům jídel do školních jídelen, díky čemuž získal přezdívku Putinův kuchař.
Celkově Prigožin podle médií vydělával na cateringu, státních zakázkách a žoldnéřských misích jím ovládané Vagnerovy soukromé vojenské společnosti. V rodném Petrohradu měl dále příjmy zejména z developmentu a pronajímání nemovitostí. To, že stojí za Vagnerovou armádou, Prigožin dlouho popíral. Poprvé přiznal, že je jejím zakladatelem, až loni v září v souvislosti s válkou na Ukrajině. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontaktě uvedl, že ji dal dohromady v roce 2014 založil.
Právě na ukrajinském bojišti se stal Prigožin jednou z hlavních tváří ruské agrese. Zároveň byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Kupříkladu opakovaně zmiňoval zoufalou logistiku armády či nedostatek munice, již mu měl dodat Kreml. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval.
Osudná spanilá jízda na Moskvu
Prigožin byl na sankčním seznamu Západu už od dob anexe Krymu v roce 2014 a také terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích, včetně Libye či Sýrie. Jeho dřívější žalobu proti zařazení na tuto listinu unijní soud zamítl. Na ní figurují vedle několika předních členů skupiny také Prigožinova žena a syn. Americká FBI „Putinova kuchaře“ zařadila na svůj výčet hledaných zločinců a vypsala odměnu na jeho dopadení.
Zlom, který možná předznamenal jeho tragický konec, nastal ve druhé polovině června. Jeho skupina se pokusila o ozbrojenou vzpouru proti vedení ruské armády a ministerstvu obrany. V noci z 23. na 24. června Prigožin obvinil vojenské velení z útoku na své muže a oznámil, že jich ruská armáda mnoho zabila, vyzval k odstranění armádních špiček. Jeho muži poté překročili hranice z Ukrajiny, kde se podíleli hlavně na bojích o město Bachmut, a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště ve strategicky významném Rostově na Donu.
S několika tisíci svých bojovníků se poté Prigožin vydal po dálnici M4 na Moskvu. U Voroněže, která leží na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou, byla kolona napadena ruskými vzdušnými silami. Podle pozdějších zpráv ruského exilového serveru Meduza si ozbrojená vzpoura Vagnerovy skupiny vyžádala životy 13 ruských letců. Vzbouřenci se poté dostali do Lipecké oblasti a její metropole Lipecka, jež leží asi 400 kilometrů od Moskvy.
Ještě 24. června večer ale ruský tisk překvapivě informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Dohodu vzápětí potvrdil Prigožin a pozdě večer i Kreml. Oznámil také, že ani Prigožin, ani vagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni. Prigožin dohodu zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“ a přesune se do Běloruska.
Vagnerovci se z obsazených měst stáhli během neděle 25. června. Cílem tažení na Moskvu nebylo podle nich svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl 26. června v audionahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram Prigožin. Ruský prezident Vladimir Putin podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů Prigožina v Kremlu, spolu s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Běloruský lídr Lukašenko původně informoval, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf vagnerovců je na území Ruska.
Tento týden se ukázal na videu z Afriky, kde mluvil o vagnerovských aktivitách na rozpáleném kontinentě. Avšak společně se špičkami žoldnéřské skupiny byl ve středu 23. srpna jeho letoun podle nepotvrzených informací sestřelen ruským protiletadlovým systémem. Havárii podle oficiálnách ruských zdrojů nepřežil, stejně jako dalších devět lidí.
