Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie
Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v pondělí zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Podíl veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) se loni zvýšil meziročně o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU. „Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Lepšímu výsledku podle Kaly brání zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu. Výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu pohltily v roce 2021 téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard korun na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude podle NKÚ nutné posílit příjmy státu.
Covid není stěžejní
Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 miliard korun. „O více než 52 miliard korun tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020,“ upozornil NKÚ. Letošní rozpočet by měl podle vládou schválené novely skončit se schodkem 330 miliard korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.
Kontroloři také poukázali na to, že se ČR loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Zatímco HDP Česka meziročně vzrostl o 3,3 procenta, unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomalejší růst než Česko loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.
Ceny energií by se měly zastropovat v celé EU, navrhuje Pospíšil. Konečná by šla ještě dál
Ceny energií by se měly zastropovat v celé Evropě. To je podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) ten nejlepší recept na současnou krizi. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná by ale šla ještě dál, a to cestou zrušení emisních povolenek a opětovným uvedením vyřazených uhelných elektráren zpět do provozu. Vedle toho europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS sdílel svoji obavu, že opatření nebudou stačit a stát si bude muset vybrat, koho v dodávkách plynu upřednostnit.
Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 miliardy korun. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.
V nezaměstnanosti bodujeme
„Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 procenta,“ uvádí NKÚ. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v unii.
Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 27,3 miliardy korun více. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 miliardy korun, meziročně o 47,4 miliardy víc. „Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ upozornil Kala.
