Odborník: Odchod z lipské burzy by byl pro Česko katastrofou. Ceny energií tlačí panika

Evropský energetický trh v posledních dnech doslova šokovaly zprávy o překonání dalších cenových rekordů u zemního plynu a elektřiny. Obě komodity se na takzvaném spotovém trhu (kde se zboží nakupuje s okamžitým, nikoli budoucím dodáním) obchodují za více než desetinásobky dva roky starých úrovní. Jenže jde jen o malý výsek celkového trhu s energiemi, jejichž dodávky mají odběratelé už zpravidla nasmlouvány z dřívějška.

„Obchody na určité, klidně extrémní, ceně skutečně propojují nabídku a poptávku. To ale ještě neznamená, že je to cena, kterou by akceptovala většina účastníků trhu. Může se tedy jednat o obchody s malým objemem kontraktů na momentálně málo likvidním trhu,“ řekl CNN Prima NEWS Pavel Hála.

Současnou cenu udává jen zlomek trhu

Za formulací, která zní na první pohled velmi složitě, se ale skrývá zcela jednoduchá matematika. Situaci lze vysvětlit na příkladu unijního trhu s plynem. Evropská sedmadvacítka spotřebuje ročně kolem 400 miliard metrů krychlových plynu, kdy naprostá většina dodávek je domluvena už na řadu měsíců dopředu. A to za cenu sjednanou v čase objednání komodity.

Jenže na spotovém trhu se obchoduje s komoditou, která je k odběru hned. Může se tedy stát, že nějaké firmě či instituci najednou nějaký objem plynu schází, a tak je ochotna jej přikoupit právě teď a tady. A přestože na spotovém trhu cena ustřelila do nevídaných výšin, kupující je ochoten tuto cenu zaplatit. „V tu chvíli trh najde rovnováhu při obrovské ceně, zobchoduje se na něm ale jen zlomek komodity. Cena však v ten moment platí pro kohokoli, kdo by na trh přišel a chtěl plyn nebo elektřinu teď hned nakoupit,“ vysvětlil Hála.

Důvodem takové ochoty je skutečnost, že se to kupujícímu zkrátka vyplatí. „Například v porovnání nákladů na nějaké alternativní řešení. Navíc mu skutečně chybí jen část plynu, což celkové náklady kupujícího, který za pomoci plynu vyrábí nějaké zboží, tolik neovlivní,“ dodal analytik. Podle něho se prakticky totéž nyní děje na evropském spotovém trhu s elektřinou.

Přemluvme Němce k pokračování jádra

„Ale na rozdíl od jara tohoto roku nepozorujeme žádnou paniku na fyzickém trhu, jelikož ‚bull spready‘ zůstávají v klidu,“ řekl dál Pavel Hála. Co to znamená? Spread je možné chápat jako rozdíl v ceně dané komodity s různým termínem dodání. A jestliže zde není patrný žádný pohyb, vyplývá z toho, že cena elektřiny i plynu v budoucnosti není ovlivněna tím, co se nyní děje na trhu spotovém.

„Samozřejmě, že i tato cena je vyšší než třeba před dvěma lety. Ale zde už je to skutečně věc poptávky a nabídky u drtivé většiny trhu. Dostali jsme se do situace, kdy poptávka po energiích vzrostla, ale zároveň došlo k omezení jejich nabídky,“ uvedl Hála. A zmiňuje například omezení produkce elektřiny francouzských jaderných elektráren, postupné odstavování reaktorů v Německu a v neposlední řadě také nestabilitu dodávek plynu z Ruska.

„Plyn je v zásadě dobrý zdroj i pro výrobu elektřiny, navíc je ho na planetě obrovské množství, jenže Evropská unie nyní sklízí hořké ovoce postupného budování závislosti na plynu ruském,“ vysvětlil expert. Podle Hály neexistuje jiné řešení současného problému než opětovné zvyšování nabídky energií na trhu v Evropské unii. „Je zapotřebí přesvědčit Francouze, aby svoje jaderné elektrárny co nejdříve vrátili do provozu, a totéž platí pro Němce. Pro mě je nepochopitelné, že Německo raději znovu spustí uhelné elektrárny, než aby se konečně rozhodlo dál provozovat ty jaderné,“ řekl Hála.

Opuštění lipské burzy? Stejné jako odejít z EU

Analytik se rovněž vyjádřil k tolikrát diskutované komoditní burze v Lipsku a návrhu některých politiků na její opuštění. „Teoreticky by to udělat šlo. Jenže tím by se český nejen energetický trh dostal do naprosté izolace. Kdybychom se rozhodli neplnit naše kontrakty uzavřené na evropské burze s elektřinou, tak proč by jiné evropské subjekty byly ochotny plnit například kontrakty, díky nimž nakupujeme plyn, ropu a další komodity? Buď jsme součástí evropského trhu, nebo ne. Odchod z tohoto trhu by se rovnal odchodu z EU, což by bylo pro českou ekonomiku katastrofální,“ řekl Hála.

Východiskem pro řešení akutního stavu na energetickém trhu s elektřinou by podle něho byla celoevropská regulace trhu nebo jiná legislativně průchozí řešení. „Například odprodej části produkce za regulovanou cenu jako na Slovensku, případně znárodnění výrobních kapacit jako ve Francii. Problém na úrovni Evropy se tím ale nevyřeší, respektive spolehlivé zdroje levné elektřiny se tím nevykouzlí,“ uzavřel Pavel Hála, analytik portálu Trhy.cz.