Varšava kvůli výbuchu u hranic aktivovala čl. 4 smlouvy NATO. Co to znamená v praxi?
Výběr redakce
Varšava i další západní země se zabývají otázkou, jak zareagovat na explozi, ke které došlo na východě Polska a při které zemřeli dva lidé. Způsobit ji podle některých zdrojů měly ruské rakety. Kreml veškerá nařčení kategoricky popírá. Polský premiér Mateusz Morawiecki svolal mimořádné zasedání vlády. Ve středu se také na základě článku 4 smlouvy Severoatlantické aliance sejdou velvyslanci NATO. Co aktivace článku 4 znamená v praxi?
Polští vládní představitelé již dříve během úterý na tiskové konferenci oznámili možnost odvolat se na článek 4 Washingtonské smlouvy. Ten říká, že členské země NATO budou vždy společně konzultovat, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli z nich.
⚡️The place of the fall of missiles in #Poland on the map. pic.twitter.com/F428shGiW6
— NEXTA (@nexta_tv) November 15, 2022
Članek 4 se od často diskutovaného článku 5 liší. Podle článku 5 je jakýkoliv ozbrojený útok proti jedné ze zemí NATO považován za útok proti všem.
Dojde-li tedy k takovému ozbrojenému útoku, každý ze členů uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sám a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, a to včetně použití ozbrojené síly s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) November 15, 2022
2 Russian stray missiles have just hit a farm in Przewodów on the Polish side of the Polish-Ukrainian border, killing 2 Poles.
Polish PM Morawiecki & President Duda have summoned a crisis meeting of the National Security Bureau.
NATO article 5? pic.twitter.com/sDSoGMO6xP
V úterý večer se objevila zpráva, že se ve středu na základě článku 4 sejdou velvyslanci NATO. Učiní tak právě na žádost Polska, píše agentura Reuters s odvoláním na dva evropské diplomaty.
Moskva nyní čelí vážnému podezření, že stojí za raketovým úderem ve vsi Przewodów, která leží jen několik kilometrů od ukrajinské hranice. O život tam přišli dva lidé. USA zatím zprávu nepotvrdily. Bílý dům, stejně jako vedení NATO, nyní spolupracují s polskou vládou, aby získali více informací, píše agentura Reuters.
„Jestli by Rusové chtěli do války vtáhnout Polsko, tak by museli být naprosto šílení. V tomto případě by překročili tu nejčervenější čáru,“ hodnotil vojenský analytik Lukáš Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS pravděpodobnost, že by Rusko na Polsko zaútočilo cíleně.
„Víme, že Rusové mají notorické problémy s výstupní kvalitou své techniky. Většina věcí se tam, laicky řečeno, tak nějak fláká,“ dodal. Polsko je jedním z třiceti členů Severoatlantické aliance. Kdyby jím nebylo, vývoj celé války by podle experta mohl být jiný. „Nebýt spojenectví, tak už by polské jednotky na Ukrajině dávno bojovaly,“ je si jistý Visingr ochotou Polska podpořit Kyjev.
Navazuje na téma
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
