Paleontologové objevili na Karlovarsku čelist neznámého zvířete z třetihor
Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili levou spodní čelist neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález, který je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě, objevil při geologickém průzkumu paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy. Při pozdějším rozsáhlém zkoumání se ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea nazvané Okna do pravěku, informovala mluvčí instituce Kristina Kvapilová.
„Objev našich paleontologů opětovně dokazuje, že Národní muzeum je nejen sbírkotvornou a kulturní, ale též významnou vědeckou institucí, jejíž odborní pracovníci dosahují špičkových vědeckých výsledků na mezinárodní úrovni,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
ČTĚTE TAKÉ: Záchrana vzácného nosorožce je na dohled. Vědci se s metodou množení inspirovali u lidí
Levá část spodní čelisti šelmy byla nalezena už v roce 2017 v geologických vrstvách starých zhruba 33 až 34 milionů let, což odpovídá raným třetihorám, tedy období, ve kterém jsou nálezy šelem v Evropě ještě poměrně vzácné. Následující několikaletý výzkum specialistů z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České geologické služby a francouzské University v Poitiers prokázal, že čelist náleží velmi ranému zástupci kočkotvárných šelem. Do této skupiny patří například dnes žijící kočkovité šelmy cibetky, promyky či hyeny.
Doposud neznámý rod a druh byl popsán jako Fejfarictis valecensis, podle místa nálezu a na počest významného českého paleontologa a popularizátora tohoto oboru profesora Oldřicha Fejfara. Šelma z Valče představuje spolu s francouzským rodem Anictis první zástupce kočkotvárných šelem v Evropě. Na kontinentu se objevily před zhruba 34 miliony let po výrazném globálním ochlazení, v jehož důsledku poklesly hladiny oceánů, což usnadnilo migraci těchto predátorů mezi Asií a Evropou.
Nález chrupu odhaluje mnohá tajemství
„Po nálezu čelisti v roce 2017 se ukázalo, že výzkum bude oproti předpokladu časově náročnější, protože čelist byla velmi neobvyklá a řešili jsme také problémy s datováním geologických vrstev. Výzkum obnášel jemnou preparaci a odkrytí druhé strany zubů do té doby skrytých v hornině. Podle morfologie chrupu jsme následně odlišili, že se jedná o doposud neznámý druh kočkotvárné šelmy,“ uvedl Ekrt. Na výzkumu pracoval společně s kolegou Janem Wagnerem a francouzským paleontologem Louisem de Bonisem.
Samičky jsou ale skvělými matkami Zdroj: profimedia.cz
Hyeny patří mezi vrcholové prdátory Zdroj: profimedia.cz
Mezi lidmi nemají hyeny dobrou pověst Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hyeny a lvi jsou dávnými nepřáteli Zdroj: Getty Images
Hyeny a lev Zdroj: Getty Images
Hyeny a lvi jsou milovníci mrtvol Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jsou stejně dobří mrchožrouti jako lovci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Samičky jsou ale skvělými matkami Zdroj: profimedia.cz
Hyeny patří mezi vrcholové prdátory Zdroj: profimedia.cz
Mezi lidmi nemají hyeny dobrou pověst Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hyeny a lvi jsou dávnými nepřáteli Zdroj: Getty Images
Hyeny a lev Zdroj: Getty Images
Hyeny a lvi jsou milovníci mrtvol Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jsou stejně dobří mrchožrouti jako lovci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Fejfarictis valecensis neboli šelma z Valče se od rodu Anictis liší značně primitivním chrupem, který ještě není uzpůsobený výhradně k lovu a konzumaci masité potravy. Nejpodobnější jí tak jsou některé nálezy ze stejného či mírně staršího období pocházející až z Mongolska. Fejfarictis valecensis dokládá nejstarší migraci kočkotvárných šelem do Evropy, ale také výskyt drobných forem šelem s tendencí k všežravosti, o jejichž přítomnosti v Evropě odborníci doposud nevěděli.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šikovné české ručičky. Liberečtí vědci přišli na způsob, jak vyzrát na vychytralé zákazníky
