Vesnice roku: Nejde jen o krásné návsi, ale hlavně o aktivní obyvatele
Denně mu mimo jiné vozila nákup do sousední vesnice. Zdroj: TV JOJ
Soutěž Vesnice roku už 30 let ukazuje, že kvalitní život na venkově nestojí jen na opravených silnicích nebo nových hřištích. Stejně důležité jsou aktivní obyvatelé, silné spolky, spolupráce mezi generacemi i chuť společně rozvíjet místo, kde lidé žijí. Do jubilejního 30. ročníku se letos přihlásilo 245 obcí, což je nejvyšší počet od roku 2016.
Podle tajemnice soutěže Terezie Kořínkové je právě zapojení místních lidí tím, co odlišuje úspěšné obce od ostatních.
„Lidé nežijí jen v obci, ale žijí s obcí. Jsou aktivní ve spolcích, podílejí se na tom, co se děje, a společně vytvářejí místo, kde se dobře žije. Samozřejmě důležitá je i kvalitní infrastruktura, ale bez komunitního života by to nefungovalo,“ vysvětluje Kořínková.
Český venkov se za 30 let výrazně proměnil
Soutěž vznikla v roce 1995 krátce po sametové revoluci, kdy byl rozdíl mezi českými a západoevropskými vesnicemi patrný na první pohled. Hlavním cílem tehdy bylo zlepšit vzhled obcí i jejich základní vybavenost.
Dnes je podle Kořínkové situace úplně jiná.
„Naše vesnice jsou krásné, upravené a konkurenceschopné. Dokonce uspívají i v evropských soutěžích. Dnes už řešíme jiné výzvy – například kvalitní internet, aby lidé mohli pracovat z domova, nebo nové formy služeb, jako jsou samoobslužné prodejny. Venkov se přibližuje městu, ale zároveň si zachovává svůj charakter.“
Stejný cíl potvrzují i organizátoři soutěže. Smyslem není jen oceňovat nejhezčí obec, ale podporovat dlouhodobý rozvoj venkova, zachování tradic, udržitelný přístup ke krajině i kvalitní komunitní život.
Komise sleduje mnohem víc než upravené ulice
Hodnocení není založené na prezentaci nebo zaslaných fotografiích. Dvanáctičlenné krajské komise každou přihlášenou obec osobně navštěvují a přímo na místě hodnotí její fungování.
Mezi hlavní kritéria patří například:
dokumenty a spolupráce obce,
vzdělávání, kultura a sport,
rodinný a komunitní život,
mezigenerační spolupráce,
péče o životní prostředí a veřejný prostor,
podpora podnikání,
spolupráce se zemědělci,
rozvoj venkova a inovace.
„Právě v tom je soutěž jedinečná. Neposuzujeme obec podle papírů, ale jedeme se podívat přímo na místo. Komise vidí, jak obec skutečně funguje a jak se do jejího života zapojují místní lidé,“ říká Kořínková.
Nejde jen o jednu Zlatou stuhu
Nejvyšším oceněním je Zlatá stuha, kterou získává vítěz krajského kola. Kromě ní ale soutěž uděluje i další tematická ocenění.
Obce mohou získat například Zelenou stuhu za péči o životní prostředí, Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělskými subjekty nebo ocenění Zlatá cihla za povedené rekonstrukce a nové stavby na venkově. Vyhlašují se také další ceny zaměřené například na spolkový život či občanskou společnost. Kromě prestiže získávají oceněné obce také významnou finanční podporu na další rozvoj.
„Každá obec je něčím výjimečná. Někdo vyniká péčí o přírodu, jiný spoluprací se zemědělci nebo kvalitní obnovou historických staveb. Díky tomu může uspět více obcí, nejen celkový vítěz,“ doplňuje tajemnice soutěže.
Soutěž inspiruje i obce, které nevyhrají
Podle organizátorů není hlavní hodnotou soutěže samotná trofej. Přihlášené obce získávají možnost vzájemně sdílet zkušenosti a inspirovat se úspěšnými projekty svých sousedů.
„Často zjistí, že někde vedle už vyřešili problém, který právě řeší oni sami. Soutěž motivuje starosty i obyvatele a zároveň stmeluje celou komunitu. Lidé chtějí ukázat, že právě u nich se dobře žije,“ popisuje Kořínková.
O vítězi rozhodne „zlatá třináctka“
Z každého kraje postupuje do celostátního finále vítěz krajského kola. Třináct nejlepších obcí, kterým organizátoři přezdívají zlatá třináctka, následně navštíví celostátní hodnotitelská komise.
Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 19. září v Písečné v Pardubickém kraji. Vítězná obec bude reprezentovat Českou republiku v evropské soutěži a její zástupce čekají také tradiční setkání v Senátu, Poslanecké sněmovně i přijetí u prezidenta republiky.
