Vývoj umělé inteligence znepokojuje polovinu Čechů, ukázal výzkum. Pro pozastavení je i Musk
Chatování s umělou inteligencí otevírá možnosti, ale skrývá i nebezpečí. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Češi mají obezřetný postoj k technologickému pokroku na poli umělé inteligence. Více než polovina lidí na něm vidí pozitiva i negativa, zbytek ho pak považuje za veskrze škodlivý, nebo veskrze přínosný pro společnost, nebo věc nedokáže posoudit. Vyplývá to z výzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos, který se zaměřil především na umělou inteligenci v médiích. Konkrétně automaticky generovaný článek dokázala správně rozpoznat asi polovina dotázaných.
Že je vývoj umělé inteligence (AI) znepokojuje, odpovědělo 48 procent Čechů, asi čtvrtina uvedla, že je „nadšena i znepokojena stejnou měrou“. Šest z deseti lidí by nicméně podpořilo výzvu, pod kterou se podepsal mimo jiné americký podnikatel Elon Musk, jež volala po půlročním pozastavení vývoje takzvané generativní umělé inteligence, jako je model ChatGPT. Musk nicméně o několik týdnů později oznámil, že hodlá spustit konkurenční generativní model, který bude „maximálně usilovat o hledání pravdy“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Uživatele sociálních sítí děsí zlá verze ChatGPT. Chtěla vyhubit lidstvo a ovládnout svět
Asi 40 procent české populace přichází do styku s umělou inteligencí alespoň jednou denně, nejčastěji lidé správně identifikovali, že se s AI setkávají v produktech spojených s lidským zdravím, například u fitness náramků nebo při nakupování na internetu. Většina naopak neví, že umělá inteligence dokáže psát novinářské články v češtině a že některá média toho už využívají.
Automatické generování textu ve zpravodajství využívá mimo jiné Česká tisková kancelář (ČTK) při tvorbě textů s jednoduchou formou, například u zpráv o cenách benzinu nebo výsledcích voleb. Identifikovat, že zpráva o ceně benzinu byla vytvořena automaticky, dokázala správně asi polovina lidí.
„Nicméně to, co nyní produkujeme, není čistá AI,“ vysvětlila šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková. Automaticky generované texty totiž následně podstupují lidskou editaci, v Infobance ČTK jsou označeny zkratkou „rur“ a umělá inteligence v redakci funguje pouze v roli asistenta.
„Pro naše klienty pak neexistují žádná pravidla, jak s takovým agenturním obsahem mohou nakládat. U věcí k nejrychlejšímu automatickému použití, jako je třeba volební zpravodajství, naši klienti použití AI při tvorbě zprávy (pro čtenáře) nezdůrazňují,“ dodává Matesová Marková.
Podle hlavního řešitele výzkumu Václava Moravce z FSV UK je právě ČTK společně s Českým rozhlasem (ČRo) a společností Seznam v českém mediálním prostoru ve využívání prvků umělé inteligence nejpokročilejší.
Čtěte také
V případě rozhlasového zpravodajství, konkrétně experimentální zvukové nahrávky robotického moderátora Českého rozhlasu o dopravním zpravodajství, označilo 54 procent Čechů hlas robotického moderátora za hlas lidský. Jiná část účastníků výzkumu slyšela hlas skutečného moderátora; že jde o robota, si v tomto případě myslelo jen devět procent lidí.
Lidé, kteří vyjádřili nadšení z pokroku umělé inteligence, jako důvody nejčastěji uvedli, že AI šetří čas a je efektivnější při práci než člověk, a také že jde o „nevyhnutelný pokrok“ a „budoucnost“. Skepsi u dotázaných probouzí AI především kvůli obavám z úbytku pracovních míst, úpadku kvality mezilidské komunikace a obecně „nepředvídatelným důsledkům“ využívání umělé inteligence, vyplývá ze studie.
Celkovým trendem výzkumu bylo to, že mladší a vzdělanější část populace vkládá do prvků umělé inteligence více důvěry než starší a méně vzdělaná část, a že účastníci výzkumu v odpovědích na dotazy relativně často volili možnost „nevím“; konkrétně v odpovědi na dotaz, zda podle nich přinese AI pokrok v žurnalistice, uvedlo 32 procent lidí, že to nedokážou posoudit.
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
