Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

94,96 % okrsků sečteno
44,88 % volební účast




31,99 %

Václav Láska

27,02 %

Radko Sáblík

19,77 %

Zdeněk Šarapatka

13,80 %

Lubomír Brož

4,78 %

Pavel Spirov

1,65 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

95,05 % okrsků sečteno
44,46 % volební účast




48,58 %

David Smoljak

22,93 %

Dagmar Pecková

15,06 %

Radek Žalud

8,15 %

Bedřich Laube

5,25 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

92,39 % okrsků sečteno
46,52 % volební účast




49,59 %

Jiří Padevět

27,69 %

Jan Čižinský

12,37 %

Ján Dudra

2,84 %

Pavel Čižinský

2,60 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,39 %

Vojtěch Ryvola

0,99 %

Jan Štern

0,81 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

98,37 % okrsků sečteno
49,03 % volební účast




42,14 %

Zdeněk Papoušek

24,40 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,24 %

Jaroslav Turánek

4,12 %

Veronika Holcnerová

2,95 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

99,32 % okrsků sečteno
45,40 % volební účast




33,49 %

Tomáš Goláň

22,94 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,03 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Typové domky i zákaz prodeje bytů cizincům. Lidovci představili sedmero léků na bytovou krizi


Zajistíme 10 tisíc bytů každý rok pro mladé rodiny, navrhneme podporu tzv. typových projektů a zakážeme cizincům mimo EU, aby v Česku skupovali nemovitosti, hlásí lidovci ve svém programu zaměřeném na bydlení. Nikdy není pozdě, reaguje předseda lidovců Marek Výborný na dotaz, proč se o tyto změny nepokusili už za současné vlády, ve které sedí. CNN Prima NEWS má dokument se všemi sedmi lidoveckými návrhy na řešení bytové krize k dispozici.

Česko je v dostupnosti bydlení nejhorší v Evropě a koupit si byt v Praze je dokonce nejtěžší boj ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi. Zatímco například Poláci na byt potřebují 8 let svého hrubého ročního příjmu a Belgičané dokonce pouze 5, Češi dlouhých 13. Údaje vyplývají z pravidelného průzkumu společnosti Deloitte.

Jak změnit dostupnost bydlení v Česku si láme hlavu politická reprezentace již téměř 20 let, současná vláda zatím přišla s jediným viditelným řešením a tím je projekt tzv. dostupného bydlení. Půl roku před volbami začínají politické strany pomalu chrlit nápady na to, jak situaci rozhýbat. Nejpodrobnější program v oblasti bydlení mají zatím lidovci.

„Nikdy není pozdě. Na řešení intenzivně pracujeme už delší dobu a je to vidět např. na již existujícím programu dostupného nájemního bydlení. Za lidovce je také důležitá podpora renovace rodinných a bytových domů, která cílí na mladé rodiny. Oprav dům po babičce skutečně dělá bydlení dostupnějším, stejně jako nová zelená úsporám. Skrze tu bylo za 15 let fungování podpořeno téměř půl milionu žádostí a z toho 2/3 jsme podpořili právě za naší vlády,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda lidovců Marek Výborný na dotaz, proč s návrhy řešení přicházejí až ke konci mandátu této vlády.

10 000 bytů pro rodiny s dětmi ročně

První z návrhů v rámci lidoveckého programu řešení bydlení se vztahuje právě k programu dostupného bydlení. V rámci něj by mělo podle KDU-ČSL vzniknout až 10 tisíc bytů ročně. Projekt dostupného bydlení rozjel na resortu pro místní rozvoj Pirát Ivan Bartoš. V rámci něj je pro rok 2025 a 2026 naplánovaných 8 miliard korun a nejen lidovci tlačí na to, aby projekt pokračoval i v dalších letech.

„Podpora programu Dostupné nájemní bydlení musí být pilířem k řešení bytové krize. Cílem je, aby se tento program stal trvalým nástrojem pro podporu budování bytových fondů obcí,“ uvádí lidovci v materiálu, který se otázkou bydlení zabývá, a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

KDU-ČSL vychází z návrhů, které pro vládu zpracoval poradní orgán – Národní ekonomická rada vlády (NERV).

„NERV doporučuje navýšení výdajů na podporu výstavby a rekonstrukcí dostupného a sociálního bydlení až na 8 mld. Kč dotačních prostředků a 16 mld. Kč úvěrové podpory ročně. Ze zkušenosti z minulých projektů lze předpokládat, že program vyvolá pákový efekt kofinancujících soukromých a obecních financí o velikosti až 25 procent celkové investice, takže celková investice bude činit až 30 mld. Kč ročně. To by podpořilo vznik cca 10 000 bytů ročně,“ dodávají lidovci s tím, že vzniklé byty by měly primárně sloužit mladým rodinám s dětmi.

Typové projekty

Dalším řešením pro mladé by podle KDU-ČSL měla být státní podpora tzv. typových projektů. Tedy stát by pomohl s financováním tím, že se nemusel vytvářet pro bytový dům speciální projekt, ale vybral by se nějaký modelový, tedy už připravený.

„Typová řešení jsou konstrukčně i dispozičně optimalizovaná a zároveň velmi flexibilní. Na stejném základě umožňují velmi rozmanitou architekturu, různou velikost i výšku staveb a různou skladbu dispozic bytů. Vznikne tedy modelová řada naprojektovaných bytových domů, což umožní rychle stavět bez zdlouhavé projektové přípravy. Možnost výběru z typových projektů budeme chtít rozšířit také na rodinné domy, což by zjednodušilo a zlevnilo výstavbu domů běžným občanům,“ uvádí dále lidovci.

Zákaz prodeje bytů cizincům mimo EU

V jejich návrzích je i zákaz prodeje bytů cizincům mimo EU, tedy například Rusům, Číňanům nebo Vietnamcům, kteří nemají na území Česka trvalý pobyt. „Cílem tohoto opatření je omezit spekulativní nákupy nemovitostí zahraničními investory, které přispívají k růstu cen a zhoršují dostupnost bydlení pro místní obyvatele,“ doplňují lidovci s tím, že obdobný návrh existuje třeba v Dánsku.

Kolik přesně cizinců mimo EU v Česku nemovitosti vlastní, lidovci neví. Nicméně podle odhadů expertů cizinci i ze zemí EU vlastní v Česku 20 až 30 procent nemovitostí a z velké části jde o nemovitosti určené na investici, nikoliv k vlastnímu bydlení.

Byty z hal a továren

Čtvrté ze sedmi opatření směřuje k možnostem snazšího a rychlejšího využití tzv. brownfieldů bez nutnosti měnit územní plán.

„Velkou část průmyslových a komerčních brownfieldů by mělo být možné (při splnění podmínek ekologické zátěže, posudku hygieny atp.) přebudovat na byty a další „lehká“ využití (sport, kultura apod.) bez nutnosti administrativně zdlouhavé změny územního plánu, což dnes není možné,“ píše se v návrhu lidovců.

Konec výhodných krátkodobých pronájmů

Posvítit si chtějí křesťanští demokraté i na krátkodobé nájmy, které nejčastěji zprostředkovává webová služba Airbnb.

Pro majitele bytů je dnes daňově výhodnější nabídnout byt ke krátkodobému, než dlouhodobému pronájmu, a to by lidovci chtěli změnit.

„Výše paušálů u nájmů zvýhodňuje krátkodobé komerční pronajímání, kde je možné si uplatnit výdajový paušál 60 procent. V případě dlouhodobých pronájmů fyzickou osobou je výdajový paušál pouze 30 procent. Navrhujeme narovnání podmínek tím, že snížíme výdajový paušál na 30 procent i pro krátkodobé komerční pronájmy,“ uvádí se v návrhu lidovců.

Bydlení jako veřejný zájem

V rámci legislativních změn je podle lidovců potřeba jasně definovat, že bydlení je veřejný zájem.

„Legislativní ukotvení výstavby bytů jako veřejného zájmu by mohlo přinést více nástrojů pro řešení nedostupnosti bydlení a umožnit komplexnější a koordinovanější přístup k zajištění dostupného a kvalitního bydlení pro všechny vrstvy obyvatelstva,“ říkají lidovci a odkazují i na další evropské země.

Peníze pro obce

Poslední z řešení cílí na obce, které se do stavby bytových projektů pustí. V rámci tzv. rozpočtového určení daní (RUD) by měly být podle nich zvýhodněny ty obce, které přivedou nové rezidenty.

„Rozpočtové určení daní nyní zohledňuje počet obyvatel, ale nikoli nově příchozích. Přitom nová výstavba znamená finanční zátěž s budováním nové infrastruktury a rozšiřování populace a může vést ke snížení dostupnosti služeb pro současné rezidenty,“ argumentují lidovci v návrhu.

Jako první možností navrhují změnit RUD tak, aby příchod nových rezidentů zajistil obcím adekvátní přísun financí nezbytných k zajištění výdajů na novou infrastrukturu a provoz tím, že se zvýší koeficient na občany, kteří do obce přišli v posledních 5 letech.

„Druhou možností, a námi preferovanou, je vratka části DPH obcím, kterou zaplatily při stavbě nových bytových domů. Jedná se o jednodušší řešení bez nutnosti měnit RUD,“ doplňují lidovci.

Právě změny v rámci RUD jsou vládou nachystané v novele zákona, kterou by se ještě do konce tohoto volebního období měli zabývat i poslanci ve Sněmovně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny energií jsou neudržitelné a Evropě ujíždí vlak, tvrdí Špicar. Domácí úkol má i Česko