Česko by do podpory nájemního bydlení mělo každoročně dávat 10 miliard korun, za které by se stavělo asi pět tisíc bytů, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec a místopředseda lidovců Jiří Horák. Návrh je za něj jednou z hlavních lidoveckých priorit, se kterou chtějí uspět u voleb. V otázce bydlení dále zvažují formu státní dotace hypoték pro mladé nebo dramaticky vyšší zdanění prázdných investičních bytů. Lidovci, ODS i TOP 09 by program v oblasti bydlení měli mít hotový v únoru.
Bydlení by mělo být jedním z hlavních témat voleb 2025. Předem jste avizoval, že se mu jako místopředseda lidovců chcete věnovat. Vím, že ve Spolu plán na řešení bydlení vzniká. Co jsou za vás jako za lidovce hlavní pilíře, na kterých chcete téma bydlení stavět?
V první řadě chci říct, že jde o problém, který by měla řešit celá politická reprezentace, protože jak nájemní, tak vlastnické bydlení za posledních 10 let zdražilo o 100 procent. V České republice je pořízení vlastního bytu nejméně dostupné ze všech zemí EU. Na průměrný byt kolem 70 m² by Češi museli vydat svůj plat za 13 let.
Vycházíte ze studie společnosti Deloitte, kde se pro srovnání uvádí třeba Polsko, tam je to 7 let.
Ano, v Rakousku je to třeba 10 let.
Jaké je tedy řešení, pokud vůbec nějaké existuje?
Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, kterým to můžeme začít řešit – neříkám, že vyřešit –, je rychlá výstavba dostupného nájemního bydlení.
Což je program, který už aktuálně na ministerstvu pro místní rozvoj běží a rozjel ho ministr Ivan Bartoš (Piráti).
Přesně tak. Program je otevřený od října 2024 a za tu dobu už je žádostí od měst, obcí a soukromých subjektů za více než čtyři miliardy korun. Idea je taková, že byty, které se z projektu postaví, se musí 20 let pronajímat za jakési regulované nájemné, které je pod cenou tržního nájmu v místě obvyklém. Na rok 2025 a 2026 je tam alokováno sedm miliard korun. Naše idea je taková, aby finance byly nafouknuté a program byl dlouhodobý. Měl by to být pro stát strategický program, kam bude každý rok dávat přinejmenším 10 miliard a ročně se z toho postavilo asi pět tisíc bytů. Z mého pohledu jde o řešení, jak bezprostředně může stát chrlit peníze do systému a mít z toho poměrně rychle dost bytů. Samozřejmě, že stát nemůže cílit podporu pouze na nájemní byty pro určitou skupinu lidí. Až 80 procent české populace chce bydlet ve vlastních bytech a domech a myslím, že je to legitimní požadavek.
Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem ledna v Partii na CNN Prima NEWS říkal, že jde o zvyk a tradici Čechů a měli bychom to respektovat. Takže jako lidovci toto nechcete měnit a snažit se nutit Čechy do toho, aby bydleli v nájmu?
Ne, určitě ne. Lidé by měli mít právo uskutečnit si sen o vlastním bydlení. Rozhodně bych je nenutil primárně do nájemního bydlení, ale má to být jedna z možností, která by měla být velmi dostupná.
Jsme ale ve fázi, kdy se už ani nájemní bydlení nevyplácí a výše nájmů jsou srovnatelné se splátkami hypoték. Jak toto řešit?
Opatření je opravdu mnoho. První věcí je zjednodušení stavebního řízení, o čemž se tady bavíme roky. Měla pomoct digitalizace stavebního řízení, což při vší úctě Piráti dost zmastili a nefunguje to. Dále bychom měli řešit to, že krátkodobý pronájem je daňově výhodnější než ten dlouhodobý, to je úplný nesmysl a mělo by to být úplně naopak. S tím souvisí i to, že z bytů se stala investiční komodita a je na zvážení, zda bychom v Česku neměli uvažovat o tom, že spekulativní investoři ze zemí mimo EU by měli vyšší zdanění.
Jak vysoké?
Zásadně, aby to pro ně nebylo výhodné. Sice máme volnou ruku trhu, ale ta u bydlení nefunguje a stát musí zasáhnout. Volná ruka trhu funguje u komodit, které jsou vyrobitelné, jenže parcel nikdy nevyrobíte víc, to je omezené. Tím, jak bohatí stále bohatnou, tak když to přeženu, mohou toho skoupit, že trh úplně zdeformují a stát má povinnost do toho zasáhnout.
Jak byste řešili podporu formou hypoték nebo půjček? Historicky jste navrhovali třeba novomanželské půjčky, to stále platí?
Vedeme o tom velmi intenzivní diskuzi. Zvažujeme, že bychom se inspirovali polským modelem, kde stát do jisté míry hypotéky mladším lidem dotuje. Neřeknu vám konkrétní parametry, ale jde o formu výhodnějších úroků. Poláci na to v první fázi dali cca pět miliard korun. Ekonomové to ale hodně kritizují v tom směru, že když zlevníme hypotéky ve chvíli, kdy je malá nabídka nemovitostí na trhu, tak jejich ceny naopak ještě stoupnou.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že sedm miliard, které jsou alokovány, jak jsme si říkali, na program dostupného bydlení, se na hypotečním trhu rozebere za 14 dnů. Tak skutečně 10 nebo i 20 miliard ze strany státu pomůže?
Je to tak. Když si budete chtít u Prahy koupit dům, tak za něj klidně dáte 12 až 15 milionů – dva miliony si třeba našetříte nebo vám pomohou rodiče... Jak velkou si pak musíte vzít hypotéku? No a správnou otázkou je, aby to pomohlo, tak kolik by reálně musel stát půjčit. Teď si vezměme, že o to požádá půl milionu lidí nebo ve městě bude 20 stavebních parcel a 100 zájemců. Jak budete podporu rozdělovat?
Má to tedy nějaké řešení?
Má. Urychlení stavebního řízení a to, co většina nerada slyší, zdanění.
Jak myslíte zdanění?
Představte si, že vaši rodiče mají byt a zdědí starý domek na dědině. Jde o to, aby zdanění na takovéto lidi nedopadlo. Ve chvíli, kdy má někdo ale 20 nebo 100 neobsazených investičních bytů, tak je prostě třeba je hrubě zdanit. Ne 1000 korun, ale třeba 30 tisíc korun. Můžeme to udělat tak, že se to bude odvíjet podle výše jmění – třeba pro ty, kteří mají jmění nad 40 milionů, tak aby se to od této hranice zvyšovalo exponenciálně. Nemohou tu být tisíce neobsazených investičních bytů.
Debatovali jste toto s ODS?
Společný program v těchto věcech ještě budeme ladit a konkrétně toto jsme s ODS zatím ještě nediskutovali.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Gang falešných bankéřů způsobil škodu za více než 100 milionů. Call centrum měl na Ukrajině
