Zastropování cen paliv PŘEHLEDNĚ: Regulace dopadne na malé pumpy. Rafinérie nemine zdanění
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vláda zastropovala ceny benzinu a nafty na celý říjen.
Malé čerpací stanice kvůli regulaci marží tratí.
Státní zásah vyjde měsíčně zhruba na jednu miliardu.
Rafinérie čeká mimořádná daň. Mají možnost se jí vyhnout?
V České republice znovu platí tržní regulace při prodeji pohonných hmot. Opatření má pomoci řidičům, na restrikci ale doplácejí pumpaři, kteří mají dokonce podprůměrné marže. Vláda Andreje Babiše (ANO) v boji s vysokými cenami benzinu a nafty vytáhla také proti rafinériím, kterým chce mimořádně sáhnout na zisky. Společnosti se podle ekonoma zdanění nevyhnou a nemají prostor pro velkou optimalizaci.
Páteční ceny pohonných hmot
Vláda Andreje Babiše od 1. října stanovuje každý den maximální prodejní ceny paliv na následující den. V pátek mohou řidiči tankovat levněji než ve čtvrtek. Nafta bude stát nejvýše 48,58 koruny za litr a benzin 45,92 koruny za litr. Jedná se o znatelný pokles, protože diesel se na hlavních tazích a na dálnicích prodával až za 52 korun za litr. Po regulaci mohou řidiči ušetřit téměř dvě stě korun. Maximální ceny se ale nevztahují na prémiová paliva.
DÁLE ČTĚTE: Tvrdý vládní střet: Bárta s Babišem chtějí škrty na ministerstvech. Šéfy resortů to zaskočilo
Jak se regulace počítá?
Ministerstvo maximální ceny stanovuje podle třídenního průměru velkoobchodních cen. K nim přičítá maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 koruny za litr. Ke zlevnění přispělo také snížení spotřební daně z nafty na 8,011 koruny za litr z původních 9,95 koruny. U benzinu se spotřební daň nemění.
Kdo na opatření doplatí?
Nejvíce na regulaci tratí malé pumpy a také nezávislé čerpací stanice. Prémiová místa totiž mají velké řetězce, které se pohybují v maximální cenové výši. Podobně jako při jarním stropování cen paliv nebudou mít řidiči snahu hledat levnější pumpu a zůstanou proto na hlavních tazích. „Potvrzují to i data, podle kterých měly velké společnosti nárůst prodejů za květen zhruba o patnáct procent. To není tím, že by řidiči začali více jezdit. Od malých pumpařů se šoféři přesunuli ke značkovým,“ řekl již dříve pro CNN Prima NEWS předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Čtěte také
Podle něj v současné době na opatření doplácí nejvíce ti, kteří nakoupili zásoby dostatečně dopředu. „Pokud někdo nakupoval týden staré zboží, tak paliva pořídil dráž, než je nyní strop. Jestliže někdo zaplatil za paliva v posledních čtyřech či pěti dnech, tak proti stropu má marži okolo 20 až 30 haléřů,“ řekl Indráček.
Jak dlouho bude regulace trvat?
Vláda zatím rozhodla, že se restrikce bude vztahovat na celý říjen. Při jarním zastropování maximálních cen ale došlo hned k několika prodloužením. Zásah trval tři měsíce – od poloviny dubna do poloviny července. Opatření stojí stát zhruba jednu miliardu korun měsíčně.
Jak na restrikce reagují pumpaři?
Zastropování marží i nařizování maximálních cen jsou zásahem do svobodného trhu. Pumpařům se proto státní zásah nelíbí. „O čem můžeme polemizovat, je, zda se má snížit spotřební daň. O čem nemá smysl se bavit, je regulace. Vláda na jedné straně říká, že čerpací stanice se chovají korektně a marže mají podprůměrné. Najednou ale začne regulace. Restrikce navíc přichází na trh, který je konkurenční a funguje,“ nechápe Indráček.
Proč se vláda snaží více zdanit rafinérie?
Kabinet Andreje Babiše také přišel s novou mimořádnou daní na rafinérský sektor. To se setkalo s ostrou kritikou společnosti Orlen Unipetrol, která na českém trhu působí. „Podle naší analýzy návrh v současné podobě vyvolává vážné pochybnosti o svém souladu s ústavním pořádkem České republiky. Daň je totiž navrhována až v závěru roku, jehož ekonomické výsledky mají zpětně sloužit jako základ pro její výpočet. Zásadním způsobem tak mění ekonomické a daňové podmínky v době, kdy již byla přijata investiční, obchodní a provozní rozhodnutí. Takový postup může být v rozporu s principem právní jistoty a zákazem retroaktivity, které patří mezi základní principy demokratického právního státu. Navíc nesystémově postihuje pouze jednu společnost. Vytváří tím precedent, který může v budoucnu dopadnout i na další podniky, které se dostanou do podobné situace,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva skupiny Mariusz Wnuk.
Čtěte také
Ministerstvo financí však vyjádření společnosti odmítá s tím, že nebude retroaktivní. Zdanění podlehne zvýšená marže oproti roku 2025. Právě vysoké marže jsou podle vlády problematické. „Zdaňované subjekty nemohly legitimně očekávat nepředvídanou krizi na Blízkém východě a následný mezinárodní vývoj, v jejichž důsledku došlo k nepřiměřeně vysokému skokovému nárůstu jejich marží,“ uvedlo ministerstvo financí. Podle resortu Aleny Schillerové (ANO) je na trhu anomálie, kdy se po obnovení dodávek nabídka surové ropy zotavovala rychleji než výroba a dodávky rafinovaných produktů.
Mohou se společnosti dani vyhnout?
V případě windfall tax zavedené vládou Petra Fialy (ODS) na banky či energetické skupiny došlo k tvrdému nárazu. Banky totiž optimalizovaly své zisky a na dani odvedly naprosté minimum. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se však Orlen Unipetrol či maďarský MOL zdanění tak lehce nevyhnou. Spíše bude situace připomínat dění okolo ČEZ, protože se jedná o energetické společnosti. Banky mají více prostoru pro optimalizaci zisku. Například přes úrokové sazby nebo přes své mateřské společnosti, řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Čtěte také
Podle něj vláda sáhla k mimořádnému zdanění i proto, že polská vláda chce podobně sáhnout na zisky rafinérií. Pokud by se daň v Česku nepřijala, tak by si to Orlen mohl kompenzovat na tuzemských čerpacích stanicích. I další rafinérie mají vysoké marže. Cena ropy je v podstatě dramaticky nižší v porovnání s cenou dieselu. Rafinérie na tom obrovsky vydělávají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Grolichovi neublíží ani trapná píseň, míní Sochor. Na Papouška už dali sázkaři desetitisíce.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
