zdravotnictví

Pro dvě třetiny Čechů je dostupnost a kvalita zdravotnictví na prvním místě, ačkoliv nepůjde o hlavní téma politických kampaní. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu analytického ústavu STEM pro CNN Prima NEWS. Lidé se ale u voleb budou rozhodovat i podle toho, která z politických stran podpoří mladé rodiny s dětmi nebo vyřeší nedostupné a extrémně drahé bydlení. Sociální jistoty a domácí ekonomika jsou tudíž hlavními tématy, která rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny po podzimních volbách.

Jen se podívejte, jak teď vypadá české zdravotnictví, kritizoval v pořadu 360° vládní počínání poslanec Radek Vondráček (ANO), podle něhož se stát neumí postarat o seniory a nemocné. Vondráčkův názor ovšem nenechal klidným poslance Jana Jakoba (TOP 09), jehož strana prostřednictvím ministra Vlastimila Válka rezort zdravotnictví řídí – ve studiu CNN Prima NEWS se následně strhla hádka.

Sněmovna schválila novelu zákona o zdravotním pojištění. Ta mimo jiné umožní českým pojišťovnám uzavřít smlouvy s poskytovateli zdravotní péče v zahraničí. V praxi by to mohlo usnadnit přístup ke zdravotní péči lidem žijícím v blízkosti hranic, kde dlouhodobě chybí lékaři.

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 39,7 milionu korun bez DPH na vybudování plovoucího heliportu pro zdravotnické záchranáře (ZZS), který město plánuje na Vltavě v Podskalí. V úterý to schválili městští radní. Nyní vrtulníky s pacienty mířícími do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) přistávají v nedalekých Zítkových sadech u Palackého náměstí. Podle radního Zdeňka Kováříka (ODS) by měla stavba začít letos v červenci a potrvá rok, o heliport se bude starat VFN.

České zdravotnictví je dostupné, ale chaotické. Systém není systémem, tvrdí Albert Štěrba, neurochirurg a předseda spolku Mladí lékaři. V rozhovoru mluvil otevřeně i o největších problémech mladých lékařů, přetížení, i o tom, proč by digitalizace mohla pomoci pacientům projít péčí rychleji a efektivněji.

Vzhůru nohama se 42letému Vladimírovi, čtyřnásobnému otci a policistovi, obrátil život loni v lednu. Poté, co ho srazilo auto, bojoval v nemocnici o život – při nehodě utrpěl traumatické poranění mozku. Lékaři ani nejbližší nevěděli, jaké budou prognózy. Vladimír je však bojovník, a tak se velmi pomalu vrací zpět do života. Jeho cesta k plnému zdraví bude velmi dlouhá a náročná, proto jeho manželka Drahomíra prosí ve sbírce na platformě Donio druhé o pomoc.

Obrovská solidarita lidí a snaha pomoci nemocné, ani ne dvouleté Madlence, která akutně potřebuje transplantaci kostní dřeně, ukázala na další z problémů českého zdravotnictví. Není totiž jasné, kdo zaplatí testování tisíců lidí, kteří se přihlásili do registru dárců kostní dřeně, aby zjistili, jestli náhodou právě oni nejsou ti vhodní.

Ukrajinských uprchlíků jsou v Česku stovky tisíc a zhruba polovina z nich má v plánu po válce zůstat. Čím více jich odejde, tím citelněji to zasáhne tuzemský trh práce a zdravotnictví. Ukrajinští uprchlíci byli dalším tématem podcastu Spálená země, který připravuje zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným.

Nešťastnou dohru měl zásah policistů a záchranářů na jižní Moravě. Muž, kterého 21. března převážela sanitka do nemocnice, za jízdy nečekaně vyskočil z vozu. Přes okamžitou snahu o záchranu jeho životních funkcí na místě zemřel. Předtím se zasahujícím složkám svěřil se sebevražednými úmysly.

Počet obyvatel Česka loni vzrostl o zhruba 8 900 na 10,91 milionu, což je nejvyšší počet od konce druhé světové války. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Počet narozených totiž opět klesl. Narodilo se 84 311 dětí, což je podle statistiků dosud nejméně. Úřad eviduje počty obyvatel od roku 1785.

Češi v současnosti utratí za své zdraví v průměru 500 korun měsíčně. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by však většina byla ochotná zvýšit tuto částku až na 1 000 korun. Studie mapující postoje veřejnosti ke zdravotnictví zároveň ukazuje, že si lidé uvědomují vysokou úroveň české zdravotní péče. Přesto více než polovina dotázaných vnímá potřebu změn – za největší problémy považují nedostatek lékařů a sester, dlouhé čekací lhůty a omezenou dostupnost specializovaných vyšetření.

U nádorových onemocnění prsu dosud nebyl popsán hlavní rizikový faktor. Projekt Bellis však upozorňuje, že základem je včasná prevence. Manažerka Nikol Pazderová také ve vysílání CNN Prima NEWS popsala, že ženy se i po úspěšné léčbě obvykle obávají návratu této závažné nemoci. S odborníky proto připravila knihy s know-how, které mají pomoci všem, jimž onemocnění vstoupilo do života. Zmínila také, že zesnulá Anna Slováčková svým veřejným bojem všem pomohla. Jak překonat strach a obavy z návštěvy lékaře?