Češi tloustnou a přestávají sportovat. Hlavní brzda? Sport zdražuje, třetina lidí šetří
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Výdaje na sport v Česku rostou, ale zároveň přibývá lidí, kteří na pohyb rezignují. Data společnosti Multisport ukazují znepokojivý trend: Češi přibývají na váze, sport odkládají a jako hlavní překážku čím dál častěji uvádějí finance. Odborníci varují, že bez zásadních změn může obezita v budoucnu stát veřejné rozpočty stovky miliard korun.
Zájem o aktivní životní styl v Česku stagnuje. Přestože celkové výdaje na sport rostou, třetina Čechů za něj utrácí méně než dříve. Vyplývá to z aktuálního průzkumu MultiSport Index, podle kterého dlouhodobě sportuje zhruba jen polovina populace.
Za poslední dva roky výrazně ubylo lidí, kteří se měsíčně vejdou do 500 korun, naopak přibylo těch, jejichž výdaje přesahují tisíc korun. Přibližně třetina Čechů přitom utratí za sport maximálně pět set korun měsíčně – a stejná část přiznává, že v loňském roce své výdaje ještě omezila.
Finance jako nová překážka
Vedle tradičních bariér, jako je nedostatek času a vůle, se stále výrazněji prosazují finance. „Faktor toho, že finanční náročnost sportu vzrostla, se výrazně zvýšil. Už jen za poslední rok ho jako bariéru vnímá 13 % Čechů,“ říká výkonný ředitel MultiSport Benefit Miroslav Rech.
Sport se tak pro část lidí začíná stávat hůře dostupným. Rostoucí ceny energií, inflace i zdražování služeb se promítly i do cen permanentek a vstupů.
Alarmující data: většina Čechů má nadváhu
Ještě závažnější je ale celkový zdravotní stav populace. „Přes 60 % Čechů má nadváhu, u mužů je to dokonce 70 %. Pokud bude trend pokračovat, v roce 2035 může být více než 35 % Čechů obézních,“ varuje Rech.
Podle něj se situace dlouhodobě zhoršuje a bez zásahu může mít dramatické dopady nejen na zdraví lidí, ale i na ekonomiku.
Obezita jako hrozba pro státní rozpočet
Náklady na zdravotnictví v Česku rostou rychleji než ekonomika. „Mezi lety 2010 a 2023 vzrostly náklady na zdravotnictví dvojnásobně, zatímco HDP jen o 75 %. Ty nůžky se rozevírají,“ upozorňuje Rech.
Pokud se trend nezmění, může být situace kritická: „V roce 2050 by náklady spojené s obezitou mohly dosáhnout 500 miliard korun ročně, což se blíží dnešnímu celému rozpočtu zdravotnictví.“
Covid zhoršil situaci dětí
Zásadní dopad měla i pandemie covidu-19. „Růst dětské obezity je pětinásobný. Navíc jen necelá polovina dětí dnes pravidelně navštěvuje sportovní kroužek,“ říká Rech.
Pandemie omezila pohyb zejména v indoorových sportech a část populace si podle odborníků nové návyky – tedy nedostatek pohybu – přenesla i do současnosti.
Polovina Čechů se hýbe. Nejvíc v Praze
Pozitivní zprávou zůstává, že mírně nadpoloviční většina lidí se označuje za pohybově aktivní. Nejvíce sportují lidé v Praze, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, kde aktivita přesahuje 50 %. Naopak nejméně aktivní jsou obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Středočeského kraje.
Oblíbené jsou především nenáročné aktivity:
turistika
cyklistika
běh
Z indoorových aktivit pak vede fitness, jóga, pilates nebo plavání. Vedle tradičních sportů se objevují i nové trendy. „Velmi rychle roste popularita padelu. Je to něco mezi tenisem a squashem a počet hřišť i hráčů rychle přibývá,“ popisuje Rech.
Firmy mohou ušetřit miliardy
Velkou roli v podpoře pohybu mohou hrát zaměstnavatelé. „Aktivní životní styl zaměstnanců může snížit náklady firem spojené s nemocností až o 30 %. Firmy přitom ročně ztrácejí kvůli absencím zhruba 11 miliard korun,“ uvádí Rech.
Denní náklady na nepřítomného zaměstnance přitom dosahují přibližně 3 000 korun.
Češi chtějí být zdraví, ale nekonají
Zajímavý paradox ukazují i další data: „Přes 68 % Čechů si uvědomuje, že je důležité se o sebe starat, ale jen něco přes 30 % pro to skutečně něco dělá,“ říká Rech.
Motivace se přitom liší:
ženy častěji sportují kvůli redukci stresu a váhy
muži spíše kvůli výkonu a zábavě
Co může situaci změnit?
Řešení podle odborníků existují, ale vyžadují spolupráci státu, firem i jednotlivců. „Měli bychom mnohem víc mluvit o dopadech sedavého způsobu života. Prevence není jen návštěva lékaře, ale především pohyb,“ zdůrazňuje Rech.
Zásadní roli může sehrát:
větší podpora pohybu ze strany státu
zapojení zaměstnavatelů
motivace zdravotních pojišťoven
Podle odborníků by měl být pohyb vnímán jako základní investice do zdraví – ne jako nadstandard. „To, co dnes člověk neušetří na sportu, může zítra zaplatit u lékaře. To už ale jen hasí požár,“ uzavírá Rech.
