Miloš Zeman v minulosti kritizoval návrh rozpočtu za to, že neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun. Zdroj: CNN Prima NEWS
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Informoval o tom Hrad. Jde o první státní rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS) vzešlé z loňských sněmovních voleb. V souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu se zřejmě bude muset ještě měnit.
Prezident ve Sněmovně při úvodním kole debaty v polovině února označil návrh rozpočtu na rozdíl od premiéra Petra Fialy (ODS) za proinflační, podle Zemana není ani prorůstový. Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun, uvedl tehdy. Fiala naopak mluvil o rozpočtu jako o protiinflačním a úsporném.
Středula o zdražení pohonných hmot: Divím se, na co vláda čeká. Bojí se lidé i dopravci
Vláda už měla s ohledem na rostoucí ceny pohonných hmot dávno konat, někteří dopravci musí aktuálně přemýšlet, zda nemají zavřít. V Partii Terezie Tománkové to řekl předseda odborových svazů Josef Středula. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se ale musí počkat, až se uklidní panika na trzích.
Schválený rozpočet počítá s příjmy ve výši 1613,2 miliardy korun a výdaji ve výši 1893,2 miliardy korun. Fiala už ohlásil, že rozpočet bude potřeba novelizovat, ale až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám energií.
Stát bude moci podle schváleného a podepsaného rozpočtu začít hospodařit den poté, co vyjde ve sbírce. Skončí tak zhruba dva a půl měsíce trvající rozpočtové provizorium.
Ekonomičtí analytici v únoru v reakci na prezidentova slova uvedli, že rozpočet Fialovy vlády je méně proinflační, než byl původní návrh bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO), a tím způsobem protiinflační je. Návrh rozpočtu Babišova kabinetu předpokládal schodek o 97 miliard korun vyšší.
Rozpočet vychází z toho, že růst ekonomiky zrychlí letos na 3,1 % z loňských 2,9 %. Vláda však již při jeho předložení upozornila, že budoucí vývoj ekonomiky zatěžuje řada rizik, která v úhrnu znamenají vychýlení růstu směrem dolů. Česká národní banka podle své únorové prognózy očekává růst o 3 %. Vláda již dříve ale také upozornila na rizika související s ruskou invazí na Ukrajinu a s protiruskými sankcemi.
Česko bez elektřiny? Protiruské sankce mohou ohrozit provoz Dukovan, varuje expert
Spojené státy uvažují o uvalení sankcí na ruskou státní společnost Rosatom, která se zaměřuje na jadernou energetiku. Je zároveň výhradním dodavatelem paliva pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Pokud se sankce spustí a připojí se k nim celý Západ, mohou mít Dukovany problém se zásobováním palivem, varuje ekonom Lukáš Kovanda.
Spotřebitelské ceny letos porostou podle vlády o 8,5 %. S pokračujícím růstem ekonomiky však kabinet současně očekává pokles nezaměstnanosti.
Poslanci při schvalování rozpočtu podpořili návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu, které vznesli poslanci vládní koalice. Poslanci opozice se svými návrhy neuspěli. Koaliční většina tak například odebrala milionovou dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu. V rámci škrtů v rozpočtu také poslanci odebrali téměř 22 milionů Kanceláři prezidenta republiky, Sněmovna přišla o 39 milionů a Senát o 17 milionů. Ústavní soud přišel o víc než 6 milionů.
Naproti tomu ministerstvo obrany dostalo do rozpočtu proti plánu o miliardu víc. Peníze použije armáda na nákup zbraní a posílení obranyschopnosti Česka v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Stát by tak měl letos dávat na svoji obranu 1,35 % hrubého domácího produktu. Poslanci také na návrh vlády přidali 1,8 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na humanitární pomoc Ukrajině a na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
