Sněmovna schválila rozpočet
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení zákon o státním rozpočtu pro rok 2022. Návrh rozpočtu Fialova kabinetu předpokládá schodek 280 miliard korun, což je o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Hlavní důraz v přesunech je kladen na výdaje na obranu kvůli válce na Ukrajině. Projednávání rozpočtu se neslo v duchu kritiky ze strany opozice – hnutí ANO a SPD.
„Jsme v hybridní a ekonomické válce s Ruskem. Jako společnost a jako stát se musíme postarat o uprchlíky, o ženy a děti. Tak jednoduché to je. Pokud rozpočet projde, máme zajištěno financování na 12 měsíců. Peníze nedojdou a nebudu sem k vám chodit pro další,“ prohlásil v Poslanecké sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Pilip: Za raketový nárůst cen benzínu nemůže naše vláda nebo Ukrajina, ale Rusko
Opatření vlády, kterými chce zmírnit dopady zvýšení cen pohonných hmot, jsou spíš symbolická než účelová. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. Ze vzniklého problému viní pouze agresivní politiku Ruska, které před dvěma týdny napadlo Ukrajinu.
Celkem se ve Sněmovně sešlo 86 pozměňovacích návrhů, z čehož uspěly pouze některé z těch, které předložili koaliční poslanci. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k přesunu 1,5 miliardy na pomoc ukrajinským uprchlíkům pro resort vnitra, 300 milionů korun na humanitární pomoc rovněž pro vnitro a 1,5 miliardy korun armádě na nákup zbraní.
Vládní činitelé připouštějí, že se rozpočet může v souvislosti s dopady situace na Ukrajině v budoucnu dál měnit, peníze ale podle nich nedojdou.
Premiér Fiala označil návrh za protiinflační a úsporný. Opozice rozpočet naopak tradičně kritizuje a vytýká vládě škrty. Bývalý premiér Babiš volá po tom, aby se peníze vybrané navíc vrátily lidem, protože čelí rostoucím cenám zejména energií. A nyní kvůli konfliktu na Ukrajině prudce zdražily i pohonné hmoty.
Podle hnutí ANO nebude rozpočet za současné situace stačit. Kritizuje i fakt, že vláda ve středu rozhodla o zrušení EET, což podle ANO znamená ztrátu v řádu desítek miliard korun. „EET přinesla za tři roky 60 miliard a narovnala podnikatelské prostředí. Vláda z toho mohla dát peníze na pojištěnce a zaplatit válku na Ukrajině,“ prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
O peníze přijde Hrad
Sněmovna kvůli úsporám odebrala například z takzvaných chráněných kapitol rozpočtu 109 milionů korun. Hradní kancelář přišla o 22 milionů, Sněmovna o 39 milionů a Senát o 17 milionů.
Dobrá věc se podařila! Vodičkův Svaz bojovníků už ze státního rozpočtu nedostane ani korunu. Zaslouží si to jak všichni, kdo za komunistického režimu trpěli, tak každý, komu nejsou hodnoty svobody a demokracie cizí. Děkuji mým poslaneckým kolegyním a kolegům za podporu. pic.twitter.com/6XtXhF1i0H
— Jakub Janda (@jandysj) March 10, 2022
Milionovou dotaci už nedostane Český svaz bojovníků za svobodu v čele s Jaroslavem Vodičkou. Podle koaličních poslanců se svaz dlouhodobě prezentuje komunistickým postojem a financovat státem si nezaslouží. Nutno říct, že o tyto kroky se současná vládní koalice snažila ještě v době, kdy byla v opozici. Hnutí ANO společně s ČSSD a komunisty se tehdy postavili proti.
Celkem deset milionů by naopak mělo jít na aktivity k připomenutí 80. výročí vypálení obcí Lidice a Ležáky. Sněmovna také schválila návrh lidovce Davida Šimka na přesun deseti milionů korun na investice do zařízení mimoškolních aktivit dětí a mládeže.
