Znáte jakon? Je to zelenina i lék
Neznámý jakon je velmi chutnou zelelninou. Zdroj: Ludmila Dušková
Jakon (Smallanthus sonchifolius) je zelenina, se kterou se u nás zatím setkal málokdo, přestože se k nám dostala již v roce 1993. Je to plodina, která si zatím hledá cestu k našim pěstitelům.
Ten, kdo ochutná jeho lahodné sladké křupavé hlízy, bude určitě nadšen zrovna tak, jak tomu je v zemi jeho původu – Jižní Americe, na území bývalé říše Inků. Indiáni pěstovali jakon ve velkém, protože využívali jeho výjimečné vlastnosti a především obsah polysacharidu inulinu, který je organismus schopen spotřebovat bez nároků na inzulin. Proto je jakon významný v prevenci proti cukrovce a obezitě, ale především k léčbě těchto nemocí. Nezanedbatelný je i obsah vitamínů C, B1, B2 a minerálních látek, především vápníku, hořčíku, draslíku, fosforu, železa, sodíku a betakarotenu.
Je to zázračná a chutná zelenina Zdroj: Ludmila Dušková
Analyzované oligosacharidy a fruktany aktivují bifidobakterie a potlačují hnilobné procesy ve střevech, tím dochází ke snížení obsahu cholesterolu, mastných kyselin v krvi, snížení cukru a krevního tlaku. Využití těchto látek slouží v prevenci a léčbě zácpy, cukrovky a civilizačních chorob.
Čtěte také
Energetická hodnota hlíz je nízká a jeho využití všestranné. Kromě konzumace v syrovém stavu, ve směsi s ovocem či zeleninou jako saláty se dá také tepelně upravovat, vařit, dusit, smažit i kompotovat, kdy svou chutí připomíná ananas. Během vaření se nerozváří.
Ale i nadzemní část rostliny má všestranné využití. Při analýzách listů jakonu byla izolována látka podobná inzulinu, která při vysokých hladinách cukru v krvi tuto hladinu účinně snižuje. Při dosažení normální hranice krevního cukru izolovaná látka dále nepůsobí. Listy dále obsahují značné množství vitamínů a minerálních látek.
Listy je možné během vegetace využít i jako krmivo. Po sklizni lze využít získané množství zelené hmoty ke kompostování. Rostlina během vegetace tvoří zálístky, které se dají upravit jako salát. V Japonsku, kde se pěstování jakonu rozmohlo, je z rozemletých hlíz vyráběn džus, do kterého není potřeba přidávat zahušťovadla, barviva ani konzervační látky, z listů a stonků je vyráběn čaj. Ten je podáván především jako preventivní prostředek při léčbě cukrovky. Vzhledem k tomu, že tato unikátní plodina je předmětem mnoha výzkumů, se dá předpokládat, že se najdou v budoucnu další možnosti jejího využití.
Zelená hmota se dá použít jako hnojivo Zdroj: Ludmila Dušková
Pokud budete mít zájem o pěstování jakonu, je potřeba při plánování výsadby vědět, že rostlina je velmi vzrůstná, dosahující výšky až 3 m, proto je nutné počítat s dostatkem prostoru pro její zdárný vývoj. V našich podmínkách se jedná o bylinu jednoletou, v zemích původu je vytrvalá, z čeledi hvězdnicovitých. Množí se hlízami. Tvoří však dva typy hlíz. Stonkové (kaudexy), které se podobají hlízkám topinamburů a slouží k dalšímu množení.
Druhým typem jsou hlízy kořenové nebo také zásobní, které vyrůstají v trsu po pěti až dvaceti a mají vřetenovitý až kulovitý tvar. Dosahují hmotnosti od 20–50 dkg (ale i 2 kg) a jsou určeny ke konzumaci. Mají jemnou slupku, která na vzduchu rychle tmavne. Pod ní je korová vrstva slabě pryskyřičnaté chuti, pod níž je jemná dužnina sklovitého vzhledu, křupavé konzistence a příjemné ovocné chuti.
Jakon se k nám dostal již roku 1993 Zdroj: Ludmila Dušková
Pěstování v našich podmínkách je snadné. K množení se používají stonkové hlízy, které musí přezimovat při teplotě 10–12 °C a vlhkosti 80 % až do doby výsadby, která se provádí v 1. pol. května do sponu 60 × 80 cm. Veškeré části rostliny jsou velmi citlivé na mráz (již -1 °C ničí listy), avšak vzhledem k termínu výsadby zelené části vyraší až po odeznění pozdních jarních mrazíků v druhé pol. května. Rostliny netrpí během vegetace houbovými chorobami a nejsou napadány škůdci. Hlízy se sklízejí pozdě na podzim. Výnos z jedné rostliny je 2–8 kg, ale i více. Skladují se ve sklepě stejně jako hlízy stonkové, postupně se konzumují a svou typickou chuť zachovávají až do května. Konzumace hlíz probíhá do spotřebování zásob a je možné provádět jejich úpravu mnoha způsoby. Nejen zasyrova, ale jakon je možné vařit, péct nebo dusit.
Obsahuje spoustu vitaminů, minerálů a jiných zdraví prospěšných látek Zdroj: Ludmila Dušková
Syrové
- ovocné kompoty, a to ve směsi s kousky jiného ovoce (např. velmi lahodná je směs jakonu, hrušek a meruňkového kompotu
- ovocné dřeně jemně nastrouhané, doplněné pomerančovou nebo citronovou šťávou
- směs jemně nakrájených hlíz jakonu s jiným ovocem zamíchaná do jogurtu
- zelné saláty, kdy nadrobno nakrájené kousky hlíz doplníme jinou nakrájenou zeleninou, např. pekingským zelím, hlávkovým salátem, rajčaty, ředkvičkou ad. Jako výborný doplněk jsou květy sedmikrásek. Salát je velmi atraktivní, zdravý a doplněný vhodnou zálivkou velmi osvěžující
- lisováním syrových hlíz je možné připravit také lahodný nápoj
Jíme ho i zasyrova, třeba jako salát Zdroj: Ludmila Dušková
Vařené
Očištěné hlízy vaříme ve slané vodě, pak teprve oloupeme korovou vrstvu až na dřeň. Zbytek hlíz se pak rozkrájí na kolečka a připraví se s octem jako salát, přidají se listy bazalky a vše se zakape olejem. Předností hlíz jakonu je, že se na rozdíl od brambor a topinamburů nerozvářejí. Další možností je hlízy napůl uvařit pak podélně rozkrájet na plátky asi 1 cm silné, které osolíme a opepříme. Obalíme ve strouhance nebo obilném klíčku a jako květák na oleji osmažíme.
Můžeme ho osmažit jako řízky Zdroj: Ludmila Dušková
Pečené
Dobře omyté hlízy oloupeme, uvaříme do poloměkka, nakrájíme na nudličky cca 1 cm silné a vložíme do zapékací misky s rozehřátým olejem. Pečeme pak za občasného obracení, až jsou měkké, pak osolíme a okořeníme.
Čtěte také
Čtěte také
Zapomenutá zelenina našich předků
Dušené
Cibulku rozkrájíme nadrobno, osmažíme dozlatova, přidáme na kousky nakrájený jakon, listy šalvěje, pepř a sůl. Směs podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou doměkka. Osvědčuje se také používání jakonu jako příloha k masu, a to ve směsi s dušenou zeleninou. Recept je velmi jednoduchý. K rozmrazené zelenině přidáme nadrobno nakrájené kousky hlíz jakonu, vše podlijme vývarem, osolíme směsí soli a čerstvě rozetřeného česneku a doměkka podusíme.
Jakon se ale v diabetické stravě uplatňuje i jako součást zmrzlinových či ovocných pohárů. Zde je nutné pamatovat, že ostatní použité ovoce nesmí být slazené. Nízká nutriční hodnota, obsah inulinu, fruktózy, glukózy a vlákniny předurčují jakon jako plodinu budoucnosti především pro osoby postižené cukrovkou, pro pacienty s nadváhou, ale i při chronickém onemocnění jater. Plodina je však předmětem mnohých výzkumů a její využití je stále v začátcích.
Jakon se dá využít mnoha způsoby Zdroj: Ludmila Dušková
Tipy:
- Půda pro jakon by měla být písčitohlinitá, neslévavá, nepřípustné jsou půdy jílovité, vhodná je výsadba do hrůbků, jako je tomu u brambor.
- Pozemek se vyplatí důkladně vyhnojit organickými hnojivy již na podzim, během vegetace postačí dvakrát přihnojit Cereritem.
- Při sklizni je nutné postupovat velmi opatrně, aby nedošlo k mechanickému poškození hlíz. Nať je třeba nejdříve osekat a po vyrytí opatrně oddělit hlízy jedlé od kaudexů.
