Americký prezident Donald Trump ponechával záležitosti ve vyjednávání s Tálibánem na nižším státním aparátu. Jeho podpis není ani na mírové smlouvě s Tálibánem. A zřejmě dobře věděl, proč.
V úterý Donald Trump telefonicky hovořil 35 minut s hlavním vyjednavačem a jedním ze zakladatelů Tálibánu Mullahem Baradarem.
Oba v tu chvíli zřejmě netušili, že jen o pár hodin později dojde k americkému leteckému útoku na Tálibán na jihu Afghánistánu v provincii Helmad. Útok byl Američany označen jako obranný, neboť měl chránit afghánská vojska ANDSF (Afghan National Defence and Security Forces) před útokem Tálibánu. Útok oznámil na svém twitterovém účtu mluvčí amerických vojsk plukovník Sonny Leggett, který také uvedl, že vyzval tálibánské útočníky, aby podle mírové úmluvy zastavili své útoky.
Agentura AFP podle serveru Al Jazeera také píše o útoku tálibánských sil v noci na dnešek pro změnu na severu v okrese Imam Sahib v Kunduzu. Uvádí se, že šlo o útok na tři vojenské základny a při útoku bylo zabito nejméně deset afghánských vojáků a čtyři policisté.
Nakonec Al Jazeera píše o třetím útoku na policejní stanici, tentokrát v centrální části Afghánistánu v provincii Orúzgán.
„Hořko-trpká“ smlouva
Mírovou smlouvu po devatenácti letech podepsal ministr zahraničí Mike Pompeo, americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který celou dobu za USA rozhovory vedl, a za Tálibán Mullah Baradar. Trump ji nepodepsal, zato jednání obou stran označil za „very good talk“ (velmi dobré rozhovory), stejně jako svůj včerejší rozhovor s vůdcem Tálibánu. Přitom hned po podpisu dohody se mluvilo o tom, že vše může váznout na špatných vztazích mezi Tálibánem a afghánskou vládou. Zřejmě dobře věděl, proč svůj podpis pod dohodu nedá.
V pondělí došlo k výbuchu v provincii Chóst, při kterém zemřeli tři lidé a jedenáct bylo zraněno. Jako vysvětlení výbuchu se uvádí, že k němu došlo ze strany Tálibánu v reakci na to, že afghánský premiér prohlásil, že nepodepsal žádnou dohodu, ve které by se zavázal do 10. března propustit pět tisíc talibánských povstalců z vězení. Do stejné kategorie lze nyní zařadit i současné útoky Tálibánu na afghánské vojáky, které měl ochránit americký letecký útok.
To jsou důvody, proč lze mírovou dohodu komentovat jako „hořko-trpkou“. Odpovídá tomu také reakce mnohých amerických komentátorů. David French, major v záloze, bývalý voják v Afghánistánu, píše ve svém komentáři pro server časopisu Time, že Trump nechal podepsat dohodu s Tálibánem, která není OK. Není to podepsaná dohoda, ale ústup (difference between peace and retreat – rozdíl mezi mírem a ústupem): „Nemůže existovat žádná naděje na mír, když protivník hodlá pokračovat v boji a naděje na mír se snižuje. Navrhovaná mírová dohoda ubírá spojence, zato posiluje nepřátele.“
Stejně tak komentátor na serveru deníku Washington Post píše, že nejde o mírovou dohodu. Dle něj to vyjde nastejno, jako kdybyste chtěli kouřit z namalované dýmky. Komentátor píše: „Záleží nyní na tom, zda se Tálibán bude snažit prosadit středověkou etiku na obyvatele měst, jako tomu bylo v 90. letech, nebo bude stejně jako Hizballáh tolerovat různé sociální systémy v různých částech země.“