Friedrich Merz Zdroj: foto FB Friedrich Merz
Annegret Krampová-Karrenbauerová, která měla ambice stát se novou německou kancléřkou, nastoupila do čela CDU 7. prosince 2018. Byla vnímána jako volba Angely Merkelové a tehdy na stranickém sjezdu porazila dva výrazné konzervativní konkurenty. Nyní je ale vše jinak, Krampová-Karrenbauerová se rozhodla skončit v čele křesťanských demokratů a očekává se tuhý boj mezi konzervativním a liberálním křídlem strany.
Byl to blesk z čistého politického nebe, když na setkání vládnoucí strany křesťanských demokratů (CDU) řekla vůdkyně strany Annegret Kramp-Karrenbauerová (zkráceně se jí v Německu říká AKK) delegátům, že ve všeobecných volbách v roce 2021 už nebude kandidovat na kancléřku. Navíc také veřejně o pár hodin později oznámila: „Podle mého názoru by vůdcem strany a kandidátem na kancléře měla být jedna stejná osoba.“
Promluvila z vlastní zkušenosti a němečtí komentátoři to nazývají u CDU experimentem, čímž myslí oddělení kancléřství od vůdcovství strany. CDU spojovala obě pozice pod jednu osobu po celá desetiletí. „Experiment byl neúspěchem. Kancléřka ostentativně zůstala stranou rozhodování a Kramp-Karrenbauerová nebyla schopna sebrat sílu a autoritu, kterou Merkelová tak dlouho ztělesňovala,“ píše se v komentáři na serveru Deutsche Welle (DW) a mluví navíc o rozdělení strany.
Rozpory ve straně se projevily již na sjezdu v roce 2018, kdy bylo hlasování těsné. Pro Krampovou-Karrenbauerovou se vyslovilo 517 z 999 hlasujících delegátů a pro Friedricha Merze 482 delegátů. Od té doby se táhne dělení uvnitř CDU, kdy jedno křídlo usiluje o návrat k typicky konzervativní politice a druhé křídlo představované Angelou Merkelovou se kloní k sociálně-liberálnímu středu. To ještě v oněch volbách vypadl ze scény Jens Spahn, ministr zdravotnictví, který rovněž usiloval o post vůdce CDU a prohrál boj již v prvním kole. Spahn je rovněž zastáncem návratu ke konzervativní politice strany. Sečteno podtrženo, zdá se, že navrch se v CDU dostávají konzervativci.
Dlouhých 18 let Merkelová směřovala s CDU doleva a přebírala témata sociálním demokratům (SPD). To jí vycházelo do minulých voleb, kdy naopak v Německu prorazily levicově orientované strany, především Zelení. Uspěla také ultrapravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), to díky CDU. Merkelová, jak si totiž všímají němečtí analytici vytvořila, napravo od CDU mezeru až propast, kterou zaplnila AfD. Zmíněný komentář DW od Sabiny Kir uvádí: „Vedlo to (popularita AfD) k rostoucímu konzervativnímu protipólu v rámci CDU. Konzervativní protipól. který je označován jako Werteunion (Jednota hodnot), získával stále větší pozornost.“ To doplňuje komentátorka tím, že Krampové-Karrenbauerové se nepodařilo toto křídlo uvnitř CDU ovládnout.
Merz na cestě do čela CDU?
Jestli tomu tak opravdu je, dostává se v rámci strany do popředí její rival z voleb v roce 2018 Friedrich Merz. O něm je známo, že si v politické strategii s Merkelovou nerozuměl a je možné, že nyní zažívá comeback. Jestliže si jej CDU zvolí za svého „kormidelníka“, je pravděpodobné, že pokud nedokázala Krampová-Karrenbauerová zbavit Merkelovou moci, jemu to půjde velmi lehce. K tomu však musí překonat kancléřčino úsilí dosadit do čela CDU nástupce své liberální politiky. Tím může být například premiér Severního Porýní-Westfálska Armin Laschet, věrný zastánce politiky Merkelové. Patří do liberálního křídla a rozpoznávacím znamením může být jeho podpora migrační politiky, když v tom podpořil v roce 2015 Merkelovou.
liberální křídlo CSU se momentálně vyznačuje upozorňováním na to, že jsou Merz a jeho stoupenci údajně ochotní se spojovat s AfD, což se podle nich stalo během volby premiéra ve spolkové zemi Durynsko. Pro CDU platí slova, která až příliš pozdě při oznamování svého odstoupení vyřkla Krampová-Karrenbauerová: „Žádné sblížení a žádná spolupráce s AfD a levicí.“
