Česko musí změnit hospodaření s půdou kvůli suchu

Podle samotných zemědělců příslušný resort ale nepokrytě a setrvale podporuje model zemědělské velkovýroby, který svým pojetím vězí v socialistickém zemědělství. To kritizuje přes dvacet let i Asociace soukromých zemědělců ČR. Postupně prý dochází na jejich predikce, pokud jde o přírodní zdroje, krajinu i řadu společenských problémů na venkově.

To, že se musí výrazně změnit přístup k zemědělství jako takovému, potvrdil i předseda Asociace Jaroslav Šebek. „Odklonit se od pojetí zemědělství dříve á la Čuba nebo dnes Babiš a řada dalších dnešních agrokomplexů je zcela nezbytné. Příroda není průmysl a nenechá si líbit, jak s ní některé subjekty zachází.“ Problémem podle zemědělců je, že to je všechno dlouhodobá záležitost. Negativních příčin je více a proto se odpověď nehledá jednoduše. Vše souvisí se vším. „Řepka jako taková je zlepšující plodina, pokud je správně zařazena ve vyváženém osevním postupu, to se ale zejména u velkých holdingů často nedodržuje a pak vznikají nesmyslně velké plochy monokultur, které prostě mají negativní vliv na prostředí – to ale platí v podstatě i u dalších tržních plodin. Vše se musí dělat odpovědně a kritériem nemůže být jen ekonomika a zisk v daném roce, ale další dopady v mnohem širším kontextu,“ dodává Šebek.

Jde také o organizaci práce

Pracuje se v živém prostředí s nenahraditelnými zdroji. To ale právě současný systém zemědělství u nás (a podobně je tomu i na Slovensku) nenabízí, což se musí podle soukromých zemědělců změnit od základu. „Dlouhodobě prosazujeme (všude v Evropě existující a funkční) model založený na hospodaření rodinných farem, které v místech, kde se zemědělství provozuje, také reálně sídlí a zajímají se zcela přirozeně o to, co se tam děje. Je to osvědčené řešení, na jehož konci jsou kvalitní neanonymní potraviny s regionální vazbou a přidanou hodnotou pro farmáře, šetrný přístup k vodě či půdě, znatelně lepší welfare chovaných zvířat a odpovědný vztah k okolí, k obci atd., prostě trvale udržitelné hospodaření. To jsou hodnoty, které je třeba u vyplácených dotací do budoucna sledovat,“ doplňuje předseda Asociace Šebek.

Navíc je všeobecné známo, že u rodinných farem je úplně jiná motivace. Funguje tu i předpoklad generační návaznosti, což je z hlediska předávání tradic, zkušeností a různých vazeb velmi podstatné pro úspěšné podnikání, ve kterém dotace nehrají tu zásadní roli.

Miliardové investice – ano, proč ne?

Podle samotných zemědělců je důležité, aby peníze šly spíše plošněji, tj. pokrýt více subjektů menšími částkami. Projekty by měly být jednoduché a zvládnutelné pro širší obec sedláků a měly by se týkat zlepšujících technologií, ale to neznamená, že by neměly respektovat tradiční postupy. „Jsme jednoznačně pro povinné zastropování plateb – tj. tu část dotace na plochu, která se netýká greningu nebo tzv. ekoschémat – tam bychom omezovat platbu větším podnikům nechtěli, dále pro povinnou redistributivní platbu, která znamená také určitou větší podporu menším farmám, a vůbec peníze vyplácet jen skutečným zemědělcům, co na venkově žijí a těm, kteří to potřebují a něco pro venkov pozitivního přinášejí. Agrofert a podobné projekty to ale rozhodně nejsou," dodal předseda Asociace soukromých zemědělců ČR Jaroslav Šebek na závěr.

Úrodu lze vždycky nejlépe hodnotit, až když je pod střechou, protože do té doby se může mnohé změnit. Zemědělci ale očekávají sklizeň spíše průměrnou. Jsou tu letos velké lokální rozdíly – jsou oblasti, kde je situace ještě horší než loni, ale někde si členové sdružení v Asociaci na výnosy nestěžují. Situace však závisí na dalším počasí. Snad současné ochlazení přinese i dostatečné přeháňky.