Odlehlé obce na Moravě, Severozápadu a Vysočině řeší vylidňování venkovských oblastí. Nejlépe jsou na tom naopak obce v zázemí velkých měst v Praze a Středočeském kraji. Důvodem je práce a bydlení. Vyplývá to z nejnovějších dat ČSÚ. Na odliv obyvatel z českého venkova chce reagovat Národní síť místních akčních skupin (NS MAS).
Největší odliv lidí zaznamenal Moravskoslezský kraj (2 351 obyvatel). Úbytek se sice zpomalil ročně o 12 %, ale stále tento kraj opouští nejvíce lidí ze všech regionů. Z Olomouckého, Karlovarského a Ústeckého kraje odešlo kolem 700 obyvatel. Ústecký kraj se dostal na téměř 200 % roku předešlého. Z regionu Vysočina se vystěhovalo o 41 % lidí více než v roce předcházejícím (833 obyvatel). Na tento stále se zhoršující trend má vliv hned několik faktorů jako nedostatečná dopravní obslužnost, nedostatek důstojného bydlení nebo chybějící pracovní příležitosti.
„Za svoji dosavadní pětadvacet let trvající pedagogickou praxi jsem na naší základní škole vyučoval kolem čtyřistapadesáti žáků. Z toho pouze sedmadvacet z nich zůstalo žít v naší obci. Ostatní odešli za prací do větších měst,“ upřesnil starosta a učitel z Kamýku nad Vltavou Petr Halada. Řešením může být například podpora nových pracovních míst pro lidi ohrožené sociálním vyloučením v obcích.
Do roku 2030 konkurenceschopný a „chytrý“ venkov?
„Recept vidíme zejména v tom, že si lidé, kteří nepracovali i několik let, osvojí pracovní návyky. Klíčové je dobře nastavit spolupráci s úřadem práce, obcemi a propojovat potřeby místních zaměstnavatelů s pracovními nabídkami. Do této doby se do projektu zapojilo téměř 70 lidí a více jak 50% z nich se úspěšně uchytilo na běžném trhu práce,“ popsala ředitelka MAS Brdy – Vltava Markéta Dvořáková.
Místní akční skupiny chtějí navíc roku 2030 udělat český venkov konkurenceschopným a „chytrým“. „Jednotlivé místní akční skupiny se snaží, aby se lidem na venkově žilo lépe, ekonomicky se rozvíjel a zajistil kvalitní podmínky pro podnikání. Jen tak zastavíme odliv mladých lidí do měst a přeměnu venkova na víkendový skanzen pro chataře,” uvedl ředitel NS MAS Petr Čáp.
Zaměřit se chtějí i na vzdělávání
Místní akční skupiny využívají finančních prostředků z fondů Evropské unie. Dalších 2,7 miliardy korun z Integrovaného regionálního operačního programu poputuje na podobné projekty jako ten brdský. Zaměřit se chtějí především na zlepšení dopravní obslužnosti právě v odlehlých českých a moravských obcích nebo na podporu aktivit předškolního, základního a neformálního vzdělávání.
Jednotlivé aktivity a projekty venkovských oblastí se představí se svými výsledky na konferenci LeaderFest. Akce se vedle zástupců samospráv a starostů zúčastní také malí a střední podnikatelé, zástupci ministerstev a neziskových organizací z Čech, Slovenska a Polska. Hlavními tématy budou takzvaná smart řešení pro venkov, podnikání nebo životní prostředí ve venkovských oblastech.