Známému srbskému tenistovi Novaku Djokovićovi neřeknou v Srbsku jinak než Nole. Vlastně přesněji „náš Nole“. A ten se po neuvěřitelném triumfu Srbů nad Španěly v premiérovém ročníku ATP Cupu v Sydney pustil na hřišti a potom v šatně se svými spoluhráči do oslav. Tančili, zpívali a vše bylo natáčeno pro sociální sítě.
Pro srovnání, pro Srby šlo o oslavy, jako když český hokejový tým vyhrál v olympijský turnaj v Naganu. Srbská šatna se otřásala písněmi staršími i novějšími, hlavně opěvující hrdý srbský národ. V zemích sousedících se Srbskem zpívat písně „Marš na Drinu“ nebo „Vidovdan“, tak se vaří krev. Jsou zde až zakázané. Video z oslavy se dostalo na sociální sítě a v Kosovu rozběsnilo každého, když Djoković v popředí se svými druhy kladl důraz na refrén z písně Vidovdan : „Kamkoli se hnu, k tobě se vracím, kdo mi může z duše vyrvat moje Kosovo.“
🇷🇸 #TeamSerbia are the first ever @ATPCup champions!#ATPCup#Serbia #Kosovo 🇷🇸 & #Metohija
— srb news (@srbnews0) January 12, 2020
https://t.co/gOzwzrb0Ea
Proč „Vidovdan“, nebo-li den sv. Víta? V ten den 28. června 1389 došlo k bitvě na Kosově poli, která – ač dopadla podle mnohých nerozhodně – skončila vítězstvím Osmanské říše a přispěla k likvidaci středověkého srbského státu. V bitvě padli jak srbský kníže Lazar, tak i turecký sultán Murad I.
Priština bouřila a jako první se ozval velvyslanec Kosova v Bulharsku Edon Cana, který nešetřil urážkami na adresu jednoho z nejlepších světových tenistů: „Po vojenském pochodu (Marš na Drinu) pokračovali s Kosovem! Můžeš být vítěz ATP, ale zůstaneš z podstaty primitiv, jsi zaostalý a typický balkánský nacionalista a šovinista. Není náhodou, že Novak Djoković je nejméně oblíbený tenisovým šampionem v dějinách.“
Velvyslanec navíc publikoval na svém Twitteru kosovské házenkáře po vítězném kvalifikačním utkání a píše: „Slušná, civilizovaná parta, která zpívá, jak vyhraje tituly pro Kosovo. Najdi rozdíl!“
Na velvyslancova slova reagoval otec tenisty Djokoviće: „Pane, ať jste kdokoli a odkudkoli, Novak je nacionalistou, stejně tak jako já nebo většina Srbů. Na tom není nic špatného, máme svoji zemi rádi. Vy jste se přistěhovali do naší země a dobře víte, že pro nás je to svatá země, stejně jako pro židy Jeruzalém. Stojíme při naší zemi, při našem Kosovu i my v Srbsku. Nemyslete si, že se na tom něco změní za 10, 20, 100 nebo tisíc let. Kosovo zůstane vždy srdcem Srbska, stejně jako je nyní, tak i navždy. Toť vše, co jsem vám chtěl vzkázat.“
Pochopitelně, že se takové vzkazy neobešly bez odezvy na sociálních sítích. I nestranný pozorovatel si vzpomene na kosovské hráče Granita Xhaku a Xherdana Shaqiriho v dresu Švýcarska na MS v Moskvě, kdy slavili nacionalistickým gestem. Stejně tak vešly ve známost oslavy chorvatských fotbalistů, kteří nacionalistickými protisrbskými písněmi slavili svůj stříbrný medailový návrat z MS v Moskvě.