Loni stanul před americkým kongresem zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, který musel vysvětlovat tehdejší skandální únik uživatelských dat, která byla mimo jiné použita k politickým účelům. Sociální síť je také hojně využívána k šíření dezinformací. Tomu se před evropskými volbami Facebook pokusí zabránit.
Na konci dubna vznikla uvnitř Facebooku komise, jejíž hlavní úkol je bojovat proti dezinformacím šířeným skrze tuto platformu. Snaží se tak zabránit možnému ovlivňování nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Speciální tým se zaměří na falešné účty a profily lidí, kteří budou šířit dezinformace, jež by mohly volby ovlivnit. V pořadu Newsroom ČT24 to řekl viceprezident Facebooku Richard Allen.
Podle analýzy serveru Politico Facebooku však stále proklouzávají placené reklamy, které by měly být (ale nejsou) označené jako politické. Kritici navíc poukazují na to, že k tomu, aby k reálné změně na poli dezinformací došlo, by Facebook musel upravit svůj algoritmus, což podle nich nedělá. A to možná i z toho důvodu, že díky němu vydělává peníze.
Skandál jménem Cambridge Analytica
V roce 2014 mohli uživatelé Facebooku za pomocí kvízu zjistit svůj typ osobnosti. Mělo to pouze jeden háček, a to sice že aplikace zároveň shromažďovala osobní data, která byla posléze poskytnuta třetí straně. Celkem se test rozhodlo udělat zhruba asi 270 000 uživatelů, data však byla ukradena i jejich přátelům. Celkový počet profilů, kterým byly údaje zcizeny, se tak vyšplhal až na 50 milionů.
Aplikaci vyvinul akademik Aleksandr Kogan z univerzity v Cambridge, data byla posléze prodána britské poradenské společnosti Cambridge Analytica.
Tato firma se podílela například na kampani Donalda Trumpa. Její bývalý spolupracovník řekl, že byla napojena i na kampaň pro odchod Británie z EU. Potvrdil také informaci, že operovala i v České republice. Údajně spolupracovala se společností Lukoil, ve které působil prezidentův poradce Martin Nejedlý.
Podle reportáže britské Channel 4 fungovala Cambridge Analytica jako skrytý pomocník při volebních kampaních. Měla zjišťovat informace o voličích, na které následně cílila, nebo zdiskreditovat politické oponenty.
Útoky z Ruska
Bezpečnostní informační služba, která se zabývá mapováním bezpečnostních rizik pro Českou republiku, vydala v prosinci výroční zprávu za rok 2017, v níž varuje především před hrozbami vycházejícími z Ruska. Ve zprávě se píše, že se Česko stalo součástí aktivit hybridní strategie, které Rusko vede proti EU a NATO, jež se Rusové snaží oslabit ovlivňováním členských států. Šíření dezinformací je podle BIS pouze jedním z nástrojů, jak se toho snaží dosáhnout.
Nevládní instituce Evropské hodnoty vede seznam dezinformačních webů působících na území České republiky. Jsou na něm například Sputnik, AC24, Aeronet, Svět kolem nás nebo První zprávy. Činnost na internetu monitoruje pochopitelně Ministerstvo vnitra a BIS. To lze vyčíst i z inzerce, kdy jsou hledáni vhodní kandidáti buď pro Úřad pro zahraniční styky a informace MV nebo analytici nových médií pro BIS.
Podle zprávy amerického vyšetřovatele Roberta Muellera se Rusové pokusili ovlivnit prezidentské volby v USA v roce 2016.
Ovlivňování voleb v Čechách
Institut pro politiku a společnost vypracoval studii, která se zabývala způsoby ovlivňování voleb v ČR. Dezinformační weby se v Čechách podle ní začaly objevovat ve velkém po roce 2014, často prý s prokremelskou propagandou. Nejčastějším obsahem byla témata islamizace ČR či válka Západu s Ruskem. Některé weby mají za úkol striktně ovlivňovat veřejné mínění, jiné zase generovat finanční zisk.
Falešné zprávy se objevily například před poslední volbou prezidenta. O Jiřím Drahošovi kolovaly zprávy, které tvrdily, že je pedofil, spolupracovník StB nebo že patří k nejrůznějším spikleneckým spolkům. O Zemanovi zase, že má rakovinu.
Rozšířil se také vtip o automatickém postupu stávajícího prezidenta do druhého kola, které označilo Ministerstvo vnitra za dezinformaci. Autorem je novinář Jindřich Šídlo, který to pronesl ve svém satirickém pořadu Šťastné pondělí.
Štěpán Sochor