Zdravé klima? Pomůžou i pokojovky nebo cibule Zdroj: pixabay.com/iprima.cz
Doma obvykle trávíme minimálně 10–12 hodin denně. Je to navíc místo, které z pohledu hygieny vnitřního prostředí můžeme nejvíc ovlivnit (na rozdíl třeba od kanceláře, školy a podobně). Jaká opatření nám tedy pomohou ke zdravějšímu interiéru?
Vzduch u každého z nás doma není přirozeně ideální. V určitém množství se do něj dostávají nejrůznější alergeny i jiné škodlivé látky – z nábytku, textilií, při úklidu, od domácích mazlíčků, při provozování koníčků (např. modelářství), topení v krbu i z venkovního ovzduší. Jen člověk sám o sobě také produkuje páru pouhým dýcháním, a když nejste zrovna doma, nahradí vás ve vypouštění vlhka do interiéru třeba prádlo na sušáku. Pravidelně se také všude víří prach a roztočové alergeny, při nemocech viry a bakterie. Je pravda, že trocha prachu, bakterií, chemie či "špíny" nemusí pro zdravého člověka znamenat žádný problém, přesto se při dlouhodobém či nadlimitním vystavení některých látek můžete cítit unavení, bude vás bolet hlava nebo se může rozjet alergie. Jak si tedy doma zajistit to správné a zdravé klima, aniž byste museli používat technické přístroje?
Pryč s vlhkostí! Větrejte v létě i zimě
Sušení prádla, dýchání, sprchování, vaření... tím vším produkujeme páry, které způsobují vlhkost a mohou dříve nebo později probudit k životu dráždivé plísně. Situaci často paradoxně zhoršují i nová plastová okna a dokonale zateplený dům, který nedovoluje stěnám dýchat a měnit vzduch. Při vaření proto raději používejte digestoř, nejvíc ale podle odborníků pomůže větrání. To je nejdůležitější věc, kterou musíte pro zdravé klima ve svém domově dělat. Nejen z pohledu růstu plísní. Určitě na něj nezapomínejte ráno ani večer, když jste ještě/už doma. (Ve dnech, kdy doma trávíte víc času, větrejte častěji.) Je navíc příznivé samo o sobě tím, že do vnitřních prostor přivede svěží čerstvý vzduch, který je pro lidské zdraví nepostradatelný.
V zimě je vhodné větrat krátce, ale intenzivně – tzv. udělat pořádný průvan otevřenými okny několikrát denně na zhruba pět minut. Nemusíte se bát vyššího účtu za spotřebovanou energii. I když jsou venku mrazy, zdi se nestihnou za takovou chvíli ochladit a nemusí se znovu zahřívat. Zato vzduch se krásně vymění a „proschne“. Na jaře a na podzim je optimálních 10 až 20 minut a v létě by měla okna zůstávat otevřená alespoň půlhodinu. Častěji je třeba větrat koupelnu, kuchyni a ložnice, kde se spí.
To, že je u vás vlhko, poznáte například podle orosených oken. Je vhodné ale pořídit vlhkoměr, kterým můžete naměřenou hodnotu krásně kontrolovat a podle toho řídit větrání. To se hodí především ve starších a/nebo přízemních domech, které bývají přirozeně vlhčí než například byty v panelácích ve vyšších patrech. Ideální vlhkost vzduchu v interiéru je mezi 35–55 procenty.
I v době, kdy je venku smog, musíte vyvětrat. Nejvyšší hodnoty škodlivých látek ve vzduchu bývají podle informací Státního zdravotního ústavu v ranních hodinách a večer po západu slunce. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou proto v brzkých odpoledních hodinách. Větrání by mělo být krátké, 3–4 minuty, a intenzivní. Odložte v tuto dobu práce, které zhoršují ovzduší v bytě a zvyšují potřebu větrání – jedná se například o kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly a podobně.
Nový či zrekonstruovaný interiér je plný chemie. Opět je třeba větrat
Dokonale odvětrat je nutné každou novostavbu či stavbu po rekonstrukci, ještě před nastěhováním. V interiéru toho poletuje spousta. Jedná se o široké spektrum organických látek používaných v nátěrech všech typů, jako jsou rozpouštědla, čpavek, polymerizační látky, monomery, plastifikátory, stabilizátory, prostředky pro povrchovou úpravu dřeva a podobně.
Kupujte nábytek s atestem, starý nábytek opravte, pokud je někde poničený. Ve starších výrobcích byly používány fenol-formaldehydové pryskyřice a byly tak významným zdrojem formaldehydu, jehož zvýšené koncentrace mohou vést často ke zdravotním problémům. Nový textil je také vhodné přeprat (opět odstranění formaldehydu), nechat nové spotřebiče takzvaně vypálit a při tom vše odvětrat. Stejně tak je vhodné odvětrat před instalací všechny nové impregnované a lakované výrobky.
Karma nebo kamna? Pozor na oxid uhelnatý
Jednou z nejběžnějších a nejrozšířenějších látek znečišťujících vnitřní (i venkovní) ovzduší je jedovaný oxid uhelnatý, který může člověka rychle (při)otrávit velmi zákeřnou cestou. Není nijak vidět ani cítit, takže o jeho zvýšené koncentraci v místnosti nemusíte vůbec vědět. Je produktem nedokonalého spalování – vzniká při hoření jakéhokoliv paliva. Příčinou jeho výskytu v interiéru ve větším množství je opět nedostatečné odvětrání místností, kde jsou kamna, sporáky, karmy (koupelny) a další spalovací zařízení umístěna. Životu nebezpečné pak jsou netěsnící spalinové cesty a komíny, dále špatně čištěná a neseřízená zařízení. Dbejte proto na pravidlené čištění a kontroly revizních techniků. A mnohem víc myslete na přísun čerstvého vzduchu do místnosti po dobu, kdy je zařízení v provozu.
Komín musí pravidelně zkontrolovat a vyčistit kominík... Zdroj: pixabay.com
Uklízejte bez zbytečné chemie – stačí ocet nebo soda
Samostatnou kapitolou, pokud jde o chemii v bytě, je úklid. Mezi "škodiče" patří podle odborníků na kvalitu vnitřního ovzduší především čisticí a dezinfekční prostředky, prášky na praní, aviváže či prostředky na nábytek. Mnohý z těchto výrobků obsahuje chemikálie, které zatěžují vnitřní prostředí a mohou být škodlivé při přímém vdechnutí nebo působení na kůži. Typickým příkladem potenciálně problematických látek jsou chlor a čpavek, ale také přidávané vonné či antibakteriální složky. I řada tzv. „osvěžovačů“ vzduchu, vonné tyčinky, esence, svíčky přinášejí do vnitřního ovzduší další, většinou organické látky. Proto u těchto produktů sledujte raději jejich složení. Neměly by obsahovat látky, jako je formaldehyd, benzen nebo toluen, protože ty by se společně s vůní dostávaly také do vzduchu.
Jak pak při domácích pracích nejlépe postupovat? Lepší je uklízet „na mokro“, je to vždy účinnější. Při luxování používejte kvalitní filtry a sáčky k vysavačům (HEPA filtry a mikrofiltry), po vyluxování a při luxování prostor větrejte. Po a při používání chemických dezinfekčních prostředků důkladně větrejte. Ale pamatujte – všeho moc škodí. Nový, dražší a navoněný čisticí prostředek nemusí zaručovat lepší výsledek, i podle lékařů časem prověřené metody (ocet, sůl, citronová voda, jedlá soda, mýdlo) jsou většinou stejně dobře použitelné a šetrnější. Vynášejte také pravidelně odpadkový koš i nádobu na bio odpad – zbytky mohou začít plesnivět, hnít, zapáchat, a tím zhoršovat klima.
Květiny na toxické látky
Byť se o pokojových květinách hovoří jako o lapačích prachu, mají spíše pozitivní účinky na lidský organizmus. Navíc určité druhy pokojovek přirozeně čistí vzduch - podle některých studií umí zlikvidovat případný formaldehyd a další toxické látky. Například malolistý fíkus, aloe vera nebo známá kapradina ledviník, která nejen že filtruje formaldehyd, ale odstraní ze vzduchu i xylen, jenž se vyskytuje v nábytkářských pěnách či tkaninách. Ledviník se hodí i do koupelny nebo stinných pokojů. Pomůže také datlová palma, kterou si můžete zkusit vypěstovat i ze semínek. Účinným čističem ovzduší by měl být i lopatkovec, který si podle některých vědců umí nejlépe poradit s benzenem.
Čistý vzduch bez bacilů
Úplně se zbavit všech bakterií doma není podle lékařů ta správná cesta, řada z nich nám dokonce pomáhá. Nicméně pokud jde o období, kdy venku řádí nejrůznější infekce nebo si někdo z rodiny nemoc domů donese, není od věci vzduch také vyčistit, abyste zkusili zabránit dalšímu šíření nemoci. Tady na řadu přichází opět pravidelné větrání, bez něj „zanesený“ vzduch nevyměníte.
Poté vám také mohou dobře posloužit 100procentně přírodní éterické oleje s dezinfekčním účinkem, které mají podle aromaterapeutů sílu ničit řadu virů či bakterií. V tomto případě je vhodné sáhnout zejména po eukalyptu, smrku, kakostu, jedli, čajovníku či levanduli.
Dobrou službu může udělat i obyčejná cibule. Jedná se o babskou radu, nicméně podle zkušeností řady lidí účinnou. Návodů, jak tzv. přírodní antibiotikum užívat k čištění vzduchu doma, je víc. Neoloupanou cibuli můžete například propíchat vidličkou nebo rozkrojit a umístit do pokoje, kde spí nemocný (s kašlem, rýmou či chřipkou). Jemu se uleví a mělo by se snížit i riziko nakažení ostatních. Případně lze cibuli nakrájet nebo rozsekat v mixéru, zabalit do lnu či bavlny a zavěsit u hlavy nemocného.
Zatočte s roztoči
Prach a spolu s ním i roztoči, respektive jejich alergeny (tedy výtrusy) jsou v domácnostech běžně, problémy ale způsobují především alergikům. Roztoči milují vlhko a teplo, a také tmu. Přebývají nejčastěji v postelích, gaučích či kobercích s dlouhým vlasem. Natřásáním peřin, suchým stíráním prachu a dalšími aktivitami dostáváme roztočové alergeny do vzduchu, kde je dýcháme. Roztočů se úplně nikdy asi nezbavíme, eliminovat jejich množství lze ale opět pravidelným větráním, kterým snížíme vlhkost (roztočům vadí relativní vlhkost vzduchu 55 procent a méně, ideální je udržovat vlhkost 50 procent). Také snížení teploty pomůže, pokud přetápíte – v zimě je vhodné udržovat teplotu maximálně na 22 °C. Vyšší teplotu vzduchu už roztoči milují.
Abyste co nejvíc snížili množství roztočů u vás doma, je také nezbytné pravidelné a časté praní ložního prádla (a případně textilních hraček v posteli) – na minimálně 60 °C. Ve spací místnosti by mělo být co nejméně textilií. Podle dohledatelných podkladů hubí roztoče také dlouhodobé vystavení slunečnímu svitu nebo naopak nízké teploty. Plyšové hračky lze také uložit občas na noc do mrazáku a lůžkoviny v zimě vyvětrat venku.
Ivana Kropáčková, s využitím informací z odborných textů Státního zdravotního ústavu
