Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Kromě psychologů nám může k současné karanténní situaci mnohé říci také jiná skupina lidí: astronauti. Pro ty je izolace a karanténa jednou ze součástí jejich práce. Bývalí astronauti americké kosmické agentury NASA se shodují, že nejdůležitější je mít program a plnit nějaký plán. Zabijákem je nuda, uvedl server Time.
Doba, po kterou jsou astronauti izolováni (průměrná délka mise raketoplánu je zhruba dva týdny), je obvykle kratší než ta, po kterou jsme nuceni být uzavřeni v rámci karantény my, uvedla pro deník Time penzionovaná veteránka pěti kosmických misí Marsha Ivinsová. „Nejdůležitější rozdíl je v tom, že jsme byli k roztrhání zaneprázdněni! Během mise a po ní jsme pracovali 18 hodin denně,“ dodala.
Klíčem k úspěchu je zaneprázdněná posádka
Takový druh plnění plánu pomáhá během dlouhodobých izolací po dobu tří, šesti nebo dvanácti měsíců na palubě vesmírné stanice.
„Klíčem k úspěšné expedici je udržet posádku zaneprázdněnou,“ potvrzuje slova Ivinsové bývalý astronaut NASA a veterán Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) Terry Virts. „Vytížená posádka je šťastná posádka – a znuděná posádka je katastrofa. Tohle je výborný čas, aby lidi udělali věci, které léta odkládali – uspořádali dům, začali psát knihu, zorganizovali rodinné fotografie a nascanovali stará fotoalba, vymysleli finanční plán pro chvíli, až se ekonomika obrátí poněkud k normálu – a že se vrátí.“
Buzz Aldrin proti koronaviru: Sedím na zadku a zamykám
Důležitá je potom samozřejmě také otázka omezeného počtu lidí, s nimiž jste v rámci izolace v pravidelném kontaktu a možnost takzvané ponorkové nemoci. „Vzpomínám si, že mnoho dlouhodobých posádek uvádělo, že setkání s novou posádkou po dvou nebo třech měsících bylo skvělé,“ informovala Ivinsová.
A jak tráví čas, zatímco se snaží zůstat před koronavirem v bezpečí, člen posádky Apollo 11 a druhý muž, který vstoupil na povrch Měsíce, Buzz Aldrin? „Ležíce na zadku se zamčenými dveřmi,“ sdělil stručně v nedávno publikovaném článku na Ars Technica.
