
Okamura: Obstrukce? Sněmovnu vede totálně neschopná Pekarová. Chovejte se slušně, opáčil Jakob
Úmrtí dvaaosmdesátileté pacientky v děčínské nemocnici vyvolalo vlnu kritiky. Rodině totiž o její smrti nedal nikdo vědět, a to celé dva dny. Nemocnice se už za celou situaci omluvila.
Čína dodnes nesdílela důležité informace o vzniku koronaviru SARS-CoV-2, a tak stále není možné říci, jak přesně pandemie covidu-19 propukla. S odkazem na zprávu poradního orgánu, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), to uvedla agentura DPA. Organizace po Pekingu požaduje další informace, mimo jiné o zvířatech prodávaných na tržišti ve Wu-chanu i o biologické bezpečnosti v tamních laboratořích.
Během Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vypukla ostrá hádka. Pustili se do sebe zástupci koalice Marek Benda (ODS) a Věra Kovářová (STAN) s opozičním poslancem Alešem Juchelkou (ANO). Ten vyčítal koaličním stranám ostrou volební kampaň, vadilo mu třeba srovnávání šéfa ANO Andreje Babiše s ruským autoritářským vládcem Vladimirem Putinem nebo připomínání mrtvých za pandemie koronaviru. Kovářová na to poznamenala, že „sprosťárny a hrubé výrazy“ vycházejí často z úst opozičních poslanců. Benda pro změnu kritizoval kampaň ANO útočící na premiéra Petra Fialu (ODS).
Pohled na průběh předvolební kampaně už nyní leckoho nutí k tomu vzít si do rukou pytlík na zvracení. Dva největší političtí rivalové – tedy představitelé hnutí ANO a koalice Spolu – už dávno sundali rukavičky, nebo si je spíš od volebního roku 2021 ještě nenandali. A je to znát... Některé výpady už jsou skutečně za hranou – třeba když Spolu pokrytecky plísní Adama Vojtěcha a Roberta Plagu, přičemž opozičnímu hnutí vyčítá tisíce mrtvých kvůli covidu. ANO si také nebere servítky. A tak je otázkou, kdy bude ten pytlík skutečně třeba.
Ze všech trendů, které mění svět práce, patří z dobrých důvodů mezi personalisty mezi ty nejméně oblíbené. Předstírání vytíženosti není žádná horká novinka, možná provází lidstvo od počátku věků. V posledních měsících bohužel nucené návraty do kanceláří vystřelily předstírání výkonnosti do závratných výšin. Do značné míry přitom jde spíš o selhání managementu než o lenost zaměstnanců.
Virologové v poslední době zaznamenávají rychlé šíření nové varianty onemocnění COVID-19 s názvem Nimbus. Jedná se o subvariantu mutace omikron. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji označila jako variantu „pod dohledem“. Vědci z Global Virus Network (GVN) dodávají, že není nutná panika, neboť předběžné testy naznačují, že očkování chrání před těžkým průběhem nemoci.
Zpěvák Daniel Hůlka patří k umělcům, kteří své politické názory dávají veřejně najevo. V minulosti během prezidentských voleb aktivně podporoval Miloše Zemana. S ním se ale nakonec rozešel ve zlém, dokonce mu vrátil státní vyznamenání, které od něj v roce 2016 obdržel. Jak hodnotí současnou hlavu státu Petra Pavla?
Poslední postcovidové centrum v Česku na konci května skončí. Specializované zařízení v Hradci Králové začalo fungovat v roce 2021 a prošlo jím přes 6 500 pacientů. Podle lékařů je ale neúnosné, aby bylo v celé zemi jediné centrum, které se o takové pacienty stará. Ministerstvo zdravotnictví pak uvádí, že je na každé nemocnici, jestli centrum zřídí, nebo ne. Pacienti se prý mají obrátit na praktické lékaře, kteří vědí, kam se obrátit.
Velcí světoví těžaři uskupení OPEC+ se v sobotu dohodli na dalším navýšení těžby ropy, které by mělo platit od června. Šokové navýšení bude mít pozitivní vliv pro české řidiče: pohonné hmoty zlevní. Ekonom Lukáš Kovanda připomněl, že už nyní se jejich cena pohybuje na několikaletých minimech. „V poměru k průměrné mzdě v Česku tak letošní letní vrcholná motoristická sezóna bude nejlevnější minimálně od roku 2021,“ predikuje ekonom.
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Letos se očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.
Současná evropská móda zvaná boj proti dezinformacím má hned několik slabin a problematických míst. Jednak – a to je potřeba si otevřeně přiznat – má jen pramálo společného se skutečnou demokracií, byť se často tvrdí, že s dezinformacemi je třeba bojovat právě proto, abychom demokracii ochránili. Největší riziko ale spočívá v tom, že co se v určitém okamžiku jeví jako jasná dezinformace, může se už o pár let později ukázat jako čistá pravda. Některé zdánlivě lživé zprávy se totiž jako pravdivé ukážou až časem. Anebo to klidně může být i naopak...
Před pěti lety, v březnu roku 2020, se v Česku objevil covid. Onemocněly jím miliony lidí, desítky tisíc mu podlehly a mnoho dalších bojovalo o život. To je i případ zdravotní sestry Michaely z Ostravy. Přestože se pravděpodobně nakazila v práci, úřady jí žádnou kompenzaci nepřiznaly. Dodnes má zdravotní následky, ale je vděčná, že přežila.