Plýtvání jídla Zdroj: pixabay.com
Až devadesát procent lidí považuje za velký problém plýtvání jídlem. Přesto až třetina Čechů vyhodí i nezkažené potraviny jen proto, že jich nakoupili moc nebo na ně už nemají chuť. Z průzkumu centra pro veřejné mínění Akademie věd vyplynulo, že pro Čechy by bylo hlavním důvodem pro snížení plýtvání potravin omezení ekologické zátěže, především pak ale úspora peněz.
Až 80 kilogramů potravin ročně - tolik jídla podle některých odhadů průměrně vyhodí do popelnice každý Čech. Lidé v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění uváděli, že nejčastěji se jídla zbavili z důvodu, že se zkazilo nebo bylo prošlé. Z průzkumu vyplynulo, že si patnáct procent lidí myslí, že vyhození jídla se vyhnout nedá. Marek Zeman, který žije v Praze se svojí tříčlennou rodinou, toto zjištění jen potvrzuje.
„Měsíčně nakoupím potraviny tak za sedm tisíc korun. Ty, které mají dlouhou trvanlivost, jako těstoviny, luštěniny a další, vyhazujeme s manželkou jen málokdy. Horší to ale je s ovocem nebo mléčnými výrobky. I když se snažíme kupovat jen tolik, kolik sníme, někdy prostě potraviny projdou, a to se na mě nezlobte, ale to vyhazujeme. Nechci aby to děti jedly," sdělil Zeman.
Výzkum ukázal, že důležitost důvodů pro omezení plýtvání potravinami je také úzce spojena s věkem, životní urovní domácnosti, ale i pohlavím.
"Lidé starší 60 let častěji uvádějí jako velmi důležité důvody úspory peněz a času a také že sami zažili nedostatek jídla, přičemž naopak tento poslední důvod vůbec není důležitý, uvedli mladí lidé ve věku 15 až 19 let, vysokoškolsky vzdělaní i ti s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti. Vysvětlení je zřejmé, starší lidé si více uvědomují hodnotu potravin, protože sami zažili nedostatek jídla, zatímco mladí lidí takovou zkušenost nemají a je proto nutné je v tomto ohledu vzdělávat," tvrdí Radka Hanzlová ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Z výzkumu také vyplynulo, že až 90 procent dotázaných ovlivňují při nakupování jídla speciální nabídky (např. 1+1, XXL balení, poloviční cena). Mezi vyhozené potraviny jsou započítávány nejen ty, které končí v koších, drtičkách odpadu domácností, ale i ty, které jsou kompostovány, zkrmeny zvířaty (např. tvrdé pečivo) či jinak nezkonzumovány samotným spotřebitelem. To téměř dvacetina lidí uvedla, že by mohla objem vyhazovaných potravin snížit na polovinu. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2016 výdaje na potraviny (bez útraty v restauraci a za nápoje) téměř 23 000 Kč ročně na jednoho člena domácnosti. Snížení plýtvání potravinami by se tak znatelně projevilo i na rodinném rozpočtu.
„Průzkum provádělo CVVM od 30. března do 10. dubna letošního roku. Výzkum probíhal pomocí osobního, ale také papírového dotazovaní a dotazování pomocí počítače prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Bylo dotázáno 1052 respondentů vybraných kvótní metodou podle kraje, velikosti, místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání," uvedla Radka Hanzlová ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Naprostá většina Čechů považuje plýtvání potravinami za problém. Podle téměř poloviny dotázaných jde o velký problém a podle dalších 40 procent lidí plýtvání není správné, ale existují naléhavější problémy, které je potřeba řešit. Největší balík jídla nicméně míří do popelnic z ledniček a špajzů domácností.
„S důchodem, jakej mám, si nemůžu dovolit vyhazovat jídlo. Ano, někdy se stane, že mi ztvrdne pečivo, tak ho pak hodím rybám v rybníku nebo ho dám svému psovi, ale že bych si něco uvařil a pak to nedojedl a vyhodil, nebo že bych kvůli tomu, že mi o tři dny projde jogurt, kupoval jinej, tak to opravdu ne,“ dodává sedmašedesátiletý Pavel z Benešova u Prahy.
Jídlem se plýtvá i v dalších zemích EU. Jen vloni se v Evropě vyhodilo přes 88 milionů tun potravin. Každý občan Evropské unie tak podle studie v průměru vyhodil 173 kg potravin. Češi v porovnání s některými jinými evropskými zeměmi plýtvají méně. Například v Německu se ročně vyhodí neuvěřitených 13 milionů tun jídla. To v České republice vznikl už v roce 2013 projekt Zachraň jídlo, který se s plýtváním jídla snaží usilovně bojovat a upozorňovat na jeho dopady. Od doby jeho vzniku autoři uspořádali několik happeningů, osvětových kampaní a začali i projektem paběrkování, kdy jezdí na pole sbírat „křivou“ zeleninu. Teď se snaží okolí přesvědčit, že vařit se dá i z ingrediencí, které v domácnostech nejčastěji zbývají. Nadšenci z projektu Zachraň jídlo teď totiž dodělávají kuchařku, která nabídne nejen stovku receptů a třicet stran rad a fíglů, ale i profesionály v kuchyni. Těšit se můžete na světoznámeho kuchaře Massima Bottura, ale také na Julianu Maškrtnicu, Michala Hromase nebo Zuzku Štěpničkovou.
Adam Novotný
