Kladivo na přistěhovalce i sdílenou ekonomiku ve stínu poslanecké výzvy k pěstní rvačce

Imám sbírající u nás peníze na podporu teroristů unikal policejnímu pátrání i BIS, neboť k ubytování používal apartmány, objednané prostřednictvím internetových platforem tzv. sdílené ekonomiky.

Zpráva, že se v pátek 1. 2. 2019 poslanci Lubomír Volný (SPD) a Jan Birke (ČSSD) ve Sněmovně vzájemně vyzývali k pěstnímu souboji, obletěla celou republiku. Mimo záběr kamer i zájem většiny novinářů zůstal důležitý pozměňovací návrh z Výboru pro bezpečnost, který by měl umožnit evidovat a následně i zdanit pronajímání bytů přes turistické internetové platformy označované jako sdílená ekonomika. Převod bytů na apartmány pronajímané cizincům v posledních letech výrazně přispívá k prudkému růstu nájemného v ostatních bytech.

Poslanecká hádka vznikla na plénu Sněmovny při projednávání novely zákona o pobytu cizinců.

Spor vznikl o část usnesení Výboru pro bezpečnost, který doporučil zrušit soudní přezkum rozhodnutí v azylovém řízení a rozhodnutí o vyhoštění. Výbor novelu projednával nezvykle dlouho. Projednávání bylo od letních prázdnin dvakrát přerušeno. Nakonec se až koncem listopadu členové výboru shodli na sérii pozměňovacích návrhů, kterými navrhli Sněmovně zákon upravit.

Usnesení rozbuškou k hádce

Jedním z nich byl i pozměňovací návrh navržený poslancem Radovanem Víchem (SPD), který by v případě schválení celou Sněmovnou omezil možnosti odvolání k správnímu soudu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o azyl nebo rozhodnutí o vyhoštění. Soudní přezkum před správními soudy trvá v případě použití všech opravných prostředků až k Nejvyššímu správnímu soudu v průměru 4 roky. Nezřídka se stává, že po skončení celé procedury včetně soudního přezkumu vzniká žadateli, jemuž bylo odmítnuto udělení azylu, právo na udělení dlouhodobého pobytu. Během trvání řízení včetně soudního přezkumu jej nelze vyhostit. Po pěti letech nepřetržitého evidovaného pobytu na území státu má pak podle zákona právo na udělení tzv. trvalého pobytu, který jej opravňuje nejen k pobytu na území ČR, ale i k řadě výhod, které jinak mají pouze naši občané.

Již při projednávání pozměňovacího návrhu ve výboru se k němu negativně stavělo Ministerstvo vnitra. Ministr Jan Hamáček (ČSSD) při jednání poslance upozornil, že podobná právní úprava již v minulosti v ČR platila, ale že ji zrušil Ústavní soud pro rozpor s právem EU a dalšími mezinárodními smlouvami. Členové výboru však i přes nesouhlas ministra pozměňovací návrh velkou většinou schválili. Na plénu se právě tato část usnesení stala rozbuškou k hádce poslanců, který vyústila výzvou k pěstnímu souboji.

Lepší evidence cizinců

Zcela mimo zájem většiny poslanců i vnějších pozorovatelů se tak ocitl jiný důležitý pozměňovací návrh, který je rovněž součástí usnesení bezpečnostního výboru. Jeho autorem je Služba cizinecké policie. Návrh by v případě jeho schválení Sněmovnou a poté i Senátem uložil majitelům a provozovatelům bytů, které jsou pronajímány cizincům jako apartmány, povinnost evidovat tyto prostory u Cizinecké policie. Cizinec, který není občanem EU, má podle zákona povinnost hlásit místo svého ubytování již od počátku. Občané EU musí své ubytování Cizinecké policii hlásit, pokud délka jejich pobytu v ČR přesáhne dobu 30 dnů. V hotelech a penzionech hlásí ubytování cizinců recepce prostřednictvím internetového formuláře Cizinecké policie. Ubytovaný se tak nemusí sám o nic starat. V případě apartmánů je zákonná povinnost většinou obcházena, protože policie nemá žádnou evidenci prostor, které jsou touto cestou pronajímány. Povinnost hlásit k policejní evidenci nabízené apartmány a byty by měla být uložena i provozovatelům internetových služeb, skrze něž jsou byty pronajímány. Tím by podle Miloslava Lokajíčka z Ředitelství služby cizinecké policie došlo k zaplnění slepého místa, které policii znemožňuje řádný výkon dohledu nad tím, kteří cizinci v ČR pobývají.

Finanční sbírka pro Islámský stát

Pozměňovací návrh by měl do budoucna zabránit opakování situace, jako byl dlouhodobý pobyt imáma, který v ČR sbíral peníze na islámskou svatou válku - džihád. Česká policie měla informace od německých kolegů, že na území ČR provádí výběr peněz na podporu teroristů z Islámského státu a An-Nusrá. Imám peníze vybrané v českých mešitách posílal přes Německo džihádistům bojujícím v Sýrii. V ČR se mu dařilo řadu měsíců unikat policejnímu pátrání, protože k ubytování používal apartmány, jejichž nájem lze sjednat na internetových platformách tzv. sdílené ekonomiky. Ubytovával se pod falešným jménem a pronajímatelé jeho doklady nikdy nekontrolovali, protože pobyt cizinecké policii nehlásili. České policii se mu nakonec podařilo uniknout, když naše území opustil přes Rakousko.

Na přelomu roku za tuto kauzu kritizoval českou kontrarozvědku prezident republiky Miloš Zeman, který BIS uložil jediný úkol. A to pátrání po islámských teroristech. BIS podle slov prezidenta neměla o působení imáma, která v ČR sbíral peníze pro džihádisty, ani tušení. A dozvěděla se o něm až poté, kdy islamistický výběrčí opustil území ČR. V případě schválení pozměňovacího návrhu, který na výboru předložil poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) a který členové výboru jednomyslně schválili, by se taková situace již neměla opakovat.

Ředitel služby cizinecké policie Milan Majer poslancům při jednání bezpečnostního výboru vysvětlil, že schválení pozměňovacího návrhu by policii umožnilo vytvořit úplný seznam nejen ubytovatelů, ale i domů, bytů a prostor, které jsou k pronájmu nabízeny. „Vzhledem k tomu, že u nás oblast sdílené ekonomiky není nijak regulována, je možné, aby jeden ubytovatel nabízel k pronájmu i sto bytů třeba ve dvaceti domech na různých adresách. Podle předloženého návrhu by všechny musely být hlášeny. A policisté by tak získali možnost fyzické kontroly toho, kdo v prostorách pobývá“, řekl plukovník Majer. Dodal, že zavedením evidenční povinnosti i pro provozovatele internetových domén, které zprostředkovávají nabídku ubytování, získá policie možnost křížové kontroly. Takže žádné pronajímané prostory by již policistům touto cestou neměly unikat.

Tunel na krácení daní

Vyhýbání se policejní evidenci ubytovaných cizinců je primárně motivováno snahou krátit daně a místní poplatky. Řada pronajímatelů využívá toho, že při neexistenci evidence ubytovaných nelze dokázat, jaký mají obrat. Díky tomu se neevidují jako plátci DPH. Což jim umožňuje nabízet ceny nižší o 15%, neboli o aktuálně platnou sazbu DPH za ubytovací služby. Kromě toho v jejich případě dochází i ke krácení daní z příjmů. Finančně na nedokonalé právní situaci tratí i pokladny měst a obcí, které touto cestou přichází o místní poplatky. V Praze musí hotely a penziony platit poplatek z ubytovací kapacity, který nyní činí 6 korun za každou postel a den v roce, kdy je nabízena k ubytování. Kromě toho musí odvádět do městské pokladny i 15 korun za každé přespání ubytovaného hosta. Magistrát hlavního města Prahy odhaduje, že při neevidenci cizinců ubytovaných v apartmánech přichází ročně o 50 až 200 milionů. Jde však pouze o odhad. Skutečnost může být i vyšší. Podobný problém trápí řadu měst s velkým turistickým ruchem, jako jsou Český Krumlov nebo i lázeňská města jako Třeboň či Karlovy Vary. Ve všech těchto městech byla v posledních letech řada bytů proměněna na apartmány. V celorepublikovém rozměru díky tomu dochází k daňovým únikům v řádu několika miliard korun.

Sdílení nebo čistý kšeft?

Sdílená ekonomika byla původně koncipována jako krátkodobá půjčka nebo výměna. Nikoli jako soustavné podnikání. Internetové portály typu AirBNB vznikly před lety ke zprostředkování výměnného pobytu v bytech během dovolené. Původní model mohli čeští diváci vidět ve filmu Prázdniny. Hlavní hrdinky filmu Kate Winslet a Cameron Diaz si vzájemně půjčí své domy v Anglii a v USA k pobytu během vánočních prázdnin. Internetové platformy nabízely dříve i kolotočové výměny bytů na dovolenou na principu popsaném v českém filmu Kulový blesk.

Časem se však sdílení přeměnilo na byznys obrovského rozsahu, který objemem ubytovaných v některých zemích předčí i tradiční hotely a penziony. Kvůli omezení daňových úniků některé země, jako Španělsko nebo Rakousko, zákonem omezily roční délku doby, během níž smí být byt nabízen k ubytování turistů prostřednictvím sdílené ekonomiky. Rakouský zákon stanoví horní limit na 30 dnů v roce. V Barceloně je podle vyhlášky města zase možné nabízet ubytování v nepřetržité délce nejvýše 10 dnů.

V ČR tuto oblast zatím žádný zákon ani vyhláška neupravuje. Během posledních let byly v Praze a dalších turisticky atraktivních městech a obcích na apartmány předělány tisíce bytů. V Praze jsou na apartmány přeměňovány celé domy a dokonce i bloky domů. Podle výsledků sčítání lidí, bytů a domů, které prováděl Český statistický úřad (ČSÚ), fungovalo v roce 2011 v Praze 579509 domácností. Ve stejném roce ČSÚ napočítal v Praze 542168 zkolaudovaných bytů a k tomu 92927 rodinných domů. Celkem tedy v okamžiku sčítání lidu bylo v Praze 635095 možností k bydlení. Ze sčítání vychází, že v Praze by mělo být 55586 volných bytů. Část domů a bytů je skutečně prázdná. Zejména v historickém centru města. Poznat je lze podle zaprášených léta nemytých oken. Jejich majitelé se buď mezi sebou nemohou dohodnout, co s domem dělat po dědictví, nebo spekulují nad růstem ceny nemovitosti a je jim jedno, že přichází o nájem. Řada majitelů památkově chráněných objektů domy nechává záměrně prázdné, aby rychleji zchátraly a mohli je jako staticky narušené nechat zbourat, čímž se jim uvolní pozemek pro stavbu většího moderního objektu s kancelářemi.

Zdražování nájemného v normálních bytech

Vedle toho v Praze žije řada lidí, kteří v Praze pobývají kvůli práci. Velká část pražských „pracovních migrantů“ nemá v hlavním městě hlášený trvalý pobyt. Statistiku zkresluje i to, že před několika lety byl při novele zákona o evidenci obyvatel zrušen institut přechodného pobytu. Takže dnes ve skutečnosti nikdo neví, kolik nejen v Praze, ale třeba i v Brně, Plzni nebo Českých Budějovicích skutečně žije lidí.

Situace na trhu s bydlením však rozhodně neodpovídá situaci nadbytku bytů. Převis nabídky nad poptávkou se obvykle projevuje poklesem ceny. V posledních pěti letech však výše průměrného neregulovaného nájmu v soukromých bytech a domech vzrostla ze 14 tisíc za třípokojový byt na 20 tisíc. Což už je v mnoha případech mimo možnosti nejen důchodců, ale i mladých párů, které by chtěly založit rodiny.

Problém rostoucích nájmů zřejmě výrazně zhoršuje i přeměna celých domů a bloků domů z bytů na apartmány, které jsou pak nabízeny k ubytování za mnohem vyšší ceny. Přesný údaj o takto nabízených bytech neexistuje. Podle odhadů Svazu obchodu a cestovního ruchu je cestou internetových platforem v Praze nabízeno asi 20 tisíc apartmánů. Asociace hotelů a restaurací při svém průzkumu zjistila, že jen v Praze je za den je odbaveno přes webové zprostředkovatele i více než 2 tisíce objednávek apartmánů.

Martin Kunštek